Bodo (rod)
Zástupci rodu Bodo, spadající do třídy Bodonea, jsou eukaryotické malé oválné jednobuněčné organismy se dvěma charakteristickými bičíky původního (heterokontního) typu, používanými k pohybu (lokomoci).
 Bodo | |
|---|---|
 Bodo caudatus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Kmen | Euglenozoa |
| Podkmen | Kinetoplastida |
| Třída | Bodonea |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavba buňky
editovatPro zástupce rodu Bodo jsou charakteristické dva bičíky. Jeden směřuje dopředu a druhý, který je v zadní části se nazývá koncový ("zpětný bičík"). Kromě bičíků, je charakteristická i tzv. pankinetoplastová DNA (pankDNA), která je rozložena po celé přední části mitochondriální trubice. Dalším typickým znakem je tzv. kinetoplast (odvozen od názvu podkmenu Kinetoplastida), který sice není oddělenou organelou v buňce, ale je úsekem mitochondrie (pouze jedna). V této mitochondrii je zároveň obsažena kDNA (kinetoplastová DNA). Existuje mnoho typů kDNA, které byly objeveny díky výzkumu DNA u Bodo caudatus. Bičíky jsou vyztuženy paraflagelárními lištami. Pelikula je také vyztužena, zde mikrotubulárním korzetem. Mikrotubuly zároveň vyztužují i cytostom. Cytostom, neboli buněčná ústa, se nachází na špičce krátkého výčnělku a je umístěn buď na ventrální (břišní) straně, nebo na bičíkových kapsách.
Rozšíření
editovatZástupci tohoto rodu mají malé rozměry, proto je jen málo druhů viditelných okem. Někteří žijí v organicky znečištěných vodách (př. Bodo saltans, Rhynchomonas nasuta[zdroj?]). Někteří jsou ektoparazity a endoparazity ryb a to zejména sladkovodních. Bodo dokáží žít i v půdách s nízkým obsahem kyslíku. Jejich hlavní potravou jsou zbytky různých organických látek a mnohdy i různé bakterie.
Bodo saltans
editovatTento zástupce rodu Bodo, který je zároveň nejvíce studovaným zástupcem, patří mezi volně žijící heterotrofy, vyskytující se převážně v čisté vodě a mořských společenstvech po celém světě. Patří mezi kinetoplastida, tím pádem vlastní typické kinetoplastidové funkce jako jsou bičíky umístěné ve specializovaných bičíkových kapsách. Glykolytické procesy má omezené pouze na dané specifické organely (glykosomy). A nechybí charakteristická koncentrace mitochondriální DNA na bázi bičíku (kinetoplast).
Bičivka rybí (Ichthyobodo necatrix)
editovatBičivka rybí je dalším zástupcem rodu Bodo, parazitující na kůži ryb. Způsobuje tak závažné onemocnění zvané ichthyobodóza. Bičivka napadá plůdky, ale i mladé ryby, které následně hynou. Tělo Bičivky je fazolovitého tvaru se dvěma bičíky (v počátečním stádiu dělení má bičíky čtyři).
Další zástupci
editovat- Bodo caudatus
- Bodo sp.
- Bodo minimus
- Cryptobia
- Trypanoplasma
- Ichthyobodo necatrix (komenzálové a paraziti).
- Neobodo
- Rhynchobodo
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- HAUSMANN, Klaus a Norbert HÜLSMANN. Protozoologie. Praha: Academia, 2003, 347 s. ISBN 80-200-0978-7.
- JÍRA, Jindřich. Lékařská protozoologie: protozoální nemoci. 1. vyd. Praha: Galén, c2009, xx, 567 s. ISBN 978-80-7262-381-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bodo na Wikimedia Commons - http://www.sanger.ac.uk/resources/downloads/protozoa/bodo-saltans.html
- http://ireferaty.cz/500/5208/Bicikovci
- http://protist.i.hosei.ac.jp/pdb/images/Mastigophora/Bodo/index.html
- https://web.archive.org/web/20140116093554/http://old.paru.cas.cz/images/laboratory/2/19-68-Simpson-TP2006.pdf
