Bobrovití
Bobrovití (Castoridae) je čeleď hlodavců z podřádu Castorimorpha, kam patří i pytlonošovití a pytloušovití.[1] Zahrnuje jeden recentní rod s dvěma druhy žijícími v Severní Americe, Evropě a Asii.[2]
 Bobrovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | bobrovití (Castoridae) Hemprich, 1820 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatZnámé jsou tyto rody:[3]
rod Castor – bobr
- druh Castor canadensis – bobr kanadský
- druh Castor fiber – bobr evropský
- druh †Castor issiodorensis
rod †Castoroides[4]
- druh †Castoroides leiseyorum
- druh †Castoroides ohioensis
rod †Trogontherium
- druh †Trogontherium cuvieri
Vzhled
editovatZástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600–800 mm; ocas 250–450 mm. Váží obvykle 12–25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.[5]
Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.[5]
Způsob života
editovat
Svá díla – tzv. bobří hrady – která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví bobří hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.
Bobři jsou převážně noční zvířata. Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[2]
Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat.[2] Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.[2]
Potrava
editovatBobři se živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.[2] Na jaře a v létě konzumují i některé byliny.[6] Na zimu si vytvářejí zásoby – potravu si uschovávají pod vodou blízko svého hnízda.
Stromy kácí svými dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy jen čtvrtinové.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-08-16]. Kapitola Castorimorpha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
- ↑ a b c d e NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Beavers, s. 1306-9. (anglicky)
- ↑ Profil taxonu bobruškovití [online]. BioLib [cit. 2009-11-13]. Dostupné online.
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/kam-ulozit-tuk-kdo-jsou-nejvetsi-tlustosi-mezi-zviraty
- ↑ a b ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu bobr evropský [online]. BioLib [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Bobr kanadský [online]. ZOO Brno [cit. 2012-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-28.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bobrovití na Wikimedia Commons 
Taxon Castoridae ve Wikidruzích- Profil taxonu bobrovití v databázi BioLib
- Článek o obřích vyhynulých bobrech na webu Smithsonian Magazine (anglicky)
