Wikipedie

Bořislav

obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji
(přesměrováno z Bořislav (okres Teplice))

Obec Bořislav (německy Boreslau) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 418[1] obyvatel.

Bořislav
Bořislav s Milešovkou
Bořislav s Milešovkou
Znak obce BořislavVlajka obce Bořislav
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTeplice
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°34′46″ s. š., 13°55′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel418 (2024)[1]
Rozloha7,51 km²[2]
Nadmořská výška361 m n. m.
PSČ415 01
Počet domů147 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBořislav 20
415 01 Teplice
obec.borislav@volny.cz
StarostaIng. Jaroslav Pauza
Oficiální web: www.obec-borislav.cz
Bořislav na mapě
Bořislav
Bořislav
Další údaje
Kód obce567469
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

editovat

Historie

editovat
 
Pohled na Bořislav před rokem 1917, dobová pohlednice

Bořislav byla založena na zemské cestě spojující Prahu se Saskem. Stalo se tak nejpozději v polovině 12. století, protože první písemná zmínka o obci pochází už z roku 1169. Tehdy daroval král Vladislav II. Bořislav spolu s dnes již zaniklými Hrbovicemi řádu johanitů, které po návratu z druhé křížové výpravy uvedl do Čech.[4] Zřejmě na začátku 14. století přešla vesnice do majetku kláštera benediktinek v Teplicích, který založila Vladislavova manželka královna Judita.[5] Roku 1352 se vesnice uvádí jako farní, což znamená, že zde neznámo kdy před tím benediktinky zřídily centrum farní správy s kostelem. Z roku 1405 pochází listina, v níž Oldřich a Pešík z Radovesic obdarovali bořislavské kostel, který v té době spravoval farář Mikuláš.[6] Majitel Bořislavi a patron zdejšího kostela, teplický klášter benediktinek, za husitských válek zanikl. Ještě v roce 1434 sice jeho abatyše jmenovala do Bořislavi faráře, v té době ale již konvent sídlil na hradě Střekově.

Po husitských válkách se majitelé klášterního majetku střídali. Roku 1435 ho vlastnil Jakoubek z Vřesovic.[7] Klášterní majetek zůstal co do rozsahu přibližně stejný, dostal se ale natrvalo do rukou světské šlechty. Před třicetiletou válkou se v držení Bořislavi, kde nikdy nevzniklo panské sídlo, postupně páni z Vřesovic, Fictumové, Valdštejnové, Schönbergové a Vchynští. Podle urbáře z roku 1561, kdy vesnice patřila Volfovi z Vřesovic, bylo ve vsi patnáct usedlostí.

Od roku 1592 spravoval bořislavskou farnost Michal Longolius, narozený v Kralovicích. Do Bořislavi přišel z Chyše.[8] Longolius byl vzdělaný muž. V roce 1617 vyšel jeho překlad zásadního latinského díla německého luteránského teologa Johanna Arndta Čtyři knihy o pravém křesťanství,[9] o tři roky později následoval překlad německého spisku hvězdáře Paula Nagela Doplněk astronomie.[10] Bořislavský farář byl zámožný; roku 1612 půjčil městu Louny 1 500 míšeňských kop.[11] V době pobělohorské byl vykázán ze země, zemřel ve vyhnanství v roce 1628 v Geisingu.[12]

Po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1634 získal teplické panství Jan z Aldringenu. Clary-Aldringenové pak byli bořislavskou vrchností až do zrušení poddanství.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bořislav[13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 346 322 312 313 398 459 581 519 434 389 315 292 273 326
Domy 53 55 55 59 75 83 105 115 95 95 91 102 103 116
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Bílka.

Pamětihodnosti

editovat
  • U průjezdní silnice stojí barokní kostel svaté Kateřiny vystavěný v roce 1717 na místě starší stavby.
  • Krucifix na návsi
  • Sloup se sousoším Piety
  • Fara

Doprava

editovat

Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkou Bořislav situovanou na severovýchodním okraji obce. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu.

Obec leží na silnici I/8 vedoucí z Prahy do Drážďan a až do roku 2016 byla sužována tranzitní dopravou. Koncem onoho roku byl otevřen úsek 0805 dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic, který většinu kamionové dopravy odvedl mimo území obce.

Fotbal

editovat
  • TJ Sokol

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svaté Kateřiny
  •  
    Fara z roku 1737
  •  
    Krucifix na návsi
  •  
    Barokní sloup s Pietou u kostela

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KOCOURKOVÁ, Květa. Bořislav a okolí v čase. Bořislav: Obec Bořislav, 2014. 245 s. ISBN 978-80-260-7091-7. S. 11. 
  5. ↑ SITTE, Franz. Geschichte der Pfargemeinde Boreslau. Bořislav: vlastní náklad, 1936. S. 7. Dále jen Sitte 1936. 
  6. ↑ KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68. Dál jen Kilián 2016. 
  7. ↑ Kilián 2015, s. 75.
  8. ↑ Sitte 1936, s. 10–11.
  9. ↑ Google Books [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ LONGOLIUS, Michael (překlad). Complementum Astronomiae [online]. Google Books [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Louny. Historie, kultura, lidé. Příprava vydání Bohumír Roedl. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117. 
  12. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 58. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  14. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bořislav&oldid=24262472“