Bohumír Roedl

český archivář a historik

Bohumír Roedl (* 9. září 1950 Žatec) je český historik a archivář. V letech 19812013 byl ředitelem Státního okresního archivu v Lounech. Zabývá se zejména regionálními dějinami, dějinami vinařství a kriminality v raném novověku.

PhDr. Bohumír Roedl
Bohumír Roedl v roce 2014
Bohumír Roedl v roce 2014
Narození9. září 1950 (74 let)
Žatec
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha-1974
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníředitel Okresního archivu v Lounech 19812013
TitulPhDr.
OceněníMedaile Za zásluhy o české archivnictví 2010
Politická stranaKlub angažovaných nestraníků 19901993
RodičeBohumír Roedl (starší), iberoamerikanista
Funkcearchivář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Žatci maturoval roku 1969 na gymnáziu. V roce 1974 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval obory dějepis a filozofii, diplomovou práci Toleranční patent a jeho ohlas v Čechách. Ta se o rok později stala základem k udělení titulu PhDr.[1] Jeho prvním zaměstnavatelem bylo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde v letech 19741976 působil jako kurátor.[2] Ve druhé polovině roku 1976 byl zaměstnán v železárnách v Králově Dvoře jako pomocník pecaře. V letech 19771979 pracoval jako podnikový archivář v národním podniku Základna rozvoje uranového průmyslu v Příbrami. V letech 19791981 vykonával na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje funkci historika umění. Roku 1981 nastoupil do Okresního archivu v Lounech, kde ve funkci vystřídal dosavadního ředitele Bořivoje Lůžka.[3] Založil a řídil Sborník okresního archivu v Lounech, jehož 10 svazků vyšlo v letech 19852001. V letech 19931996 byl členem komise pro zavádění výpočetní techniky do archivů při Vědecké radě Ministerstva vnitra České republiky, v letech 19922013 zasedal v redakční radě Sborníku archivních prací. V roce 2010 obdržel od ministra vnitra medaili Za zásluhy o české archivnictví.[4] Od téhož roku působí na Wikipedii.[5]

V roce 1989 spoluzakládal v Lounech Občanské fórum a Klub angažovaných nestraníků. V roce 1990 byl kooptován do lounské městské rady, v letech 19901994 byl členem lounského městského zastupitelstva. Do něj byl znovu zvolen roku 2010. Je ženatý a má dvě dcery. Jeho otcem je iberoamerikanista Bohumír Roedl (starší).

Bibliografie

editovat

Samostatné publikace

editovat
  • Smolné knihy města Loun (edice), in: Sborník okresního archivu v Lounech 6, 1993, ISSN 1210-3675.
  • Žatecká rodina Hošťálků z Javořice, Regionální muzeum K. A. Polánka, Žatec 1997, ISBN 80-901944-3-5.
  • Biografický slovník okresu Louny, Albis international Ústí nad Labem, Louny 2000, ISBN 80-86067-50-5 (se Zdeňkou Patrovskou).
  • Cítoliby, Nakladatelství Digon, Louny 2003, ISBN 80-903348-0-6.
  • Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587 (edice), Koniasch Latin Press, Praha 2003, ISBN 80-86791-04-1.
  • Vademecum městské správy v Lounech v letech 1573–1727, Albis international Ústí nad Labem, Louny 2004, ISBN 80-86067-99-8.
  • Kapitoly z dějin Černčic, Obec Černčice, Černčice 2005, ISBN 80-903348-7-3.
  • Pnětluky, Obecní úřad Pnětluky, Louny 2007, ISBN 978-80-87019-07-8.
  • Velemyšleves, Minice, Truzenice, Zálezly, Obecní úřad Velemyšleves, Louny 2007, ISBN 978-80-87019-03-0 (s Josefem Zahradníčkem).
  • Konětopy, Obec Pnětluky, Louny 2009, ISBN 978-80-87019-13-9 (s Vladimírem Studeným).
  • Tuchořice, Nečemice a Třeskonice, Obec Tuchořice, Tuchořice 2014, ISBN 978-80-260-6088-8.
  • Hřivice a Markvarec, Libri, Praha 2016, ISBN 978-80-7277549-1.
  • Deštnice, Sádek, Nová Hospoda, Obec Deštnice, Deštnice 2018, ISBN 978-80-270-3875-6.
  • Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky, Obec Holedeč, Holedeč 2018 (s Pavlem Tarabou a Slavomírem Tarabou).
  • Cítoliby, Nakladatelství Digon pro Městys Cítoliby, Cítoliby 2019, ISBN 978-80-87019-23-8 (s Evou Parkmanovou a Zdeňkem Borlem, 2. rozšířené vydání).
  • Postoloprtsko, fotografie Václav Mach, nakladatelství Digon pro Město Postoloprty, Postoloprty 2021, ISBN 978-80-87019-24-5.

Spoluautorství v kolektivních publikacích

editovat
  • Holodňák, Petr (ed.), Žatec, Propagační tvorba Praha, Žatec 1992, ISBN 80-85386-25-9.
  • J. Bahlcke, W. Eberhard, M. Polívka (eds.), Handbuch der historischen Stätten – Böhmen und Mähren, Kröner Verlag, Stuttgart 1998, ISBN 3-520-32901-8 (česká verze Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Argo, Praha 2001, ISBN 80-7203-402-2.
  • Holodňák, Petr – Ebelová, Ivana (eds.), Žatec, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004, ISBN 80-7106-443-2.
  • Roedl, Bohumír (ed.), Louny, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, ISBN 80-7106-662-1.
  • Matyáš, Jiří a kol., Dějiny žateckého gymnázia. Schola zatecensis, Albis international Ústí nad Labem, Žatec 2009, ISBN 978-80-86971-85-8.
  • Mlýnková, Graziella a kol., Brodec, Adart, Brodec 2011, ISBN 978-80-904645-0-6.
  • Mareš, Karel a kol., Dějiny gymnázia v Lounech. 115 let v životě školy, Gymnázium Václava Hlavatého Louny, Louny 2011, ISBN 978-80-254-9763-0.
  • Peksa, Vojtěch a kol., Podbořany. 660 let od první písemné zmínky, Město Podbořany, Podbořany 2022, ISBN 978-80-11-02233-4.
  • Kaše, Martin – Holub, Zbyněk (eds.), Nepomyšl v proudu času, Městys Nepomyšl, Nepomyšl 2023, ISBN 978-80-86948-35-5.

Studie (výběr)

editovat
  • Rok 1848 na Příbramsku, Vlastivědný sborník Podbrdska 14, 1978, s. 45–60.
  • Ke dvěma pojetím příbramského roku 1848, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 1980, s. 75–79.
  • Drancování v Příbrami roku 1918, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 1980, s. 107–115.
  • Strategie a taktika v řízení okresního archivu, Archivní zprávy ČSAV 14, 1982, s. 98–102 (s Bořivojem Lůžkem).
  • Regionální historik František Štědrý, Vlastivědný sborník Podbrdska 25, 1983, s. 171–174.
  • Knihy svědomí Žatce a Loun jako pramen k dějinám městského soudnictví před Bílou horou, Folia historica bohemica 7, 1984, s. 251–270.
  • Povolání nových měšťanů v Žatci a Lounech před Bílou horou, Sborník okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 49–52 (s Petrou Horáčkovou).
  • Lounská rodina Purkyňů, Mikulovská sympozia 17, 1987, s. 175–180.
  • Postoj německých kronikářů ke vzniku ČSR, in: Vznik a vývoj iredentistických snah německého obyvatelstva v letech 1918–1945, Ústí nad Labem 1987, s. 104–111.
  • Kruchta a hudebniny bratrstva českých literátů v Lounech, Hudební věda 24, 1987, s. 168–171 (s Dagmar Vanišovou).
  • Za PhDr. Bořivojem Lůžkem, Archivní časopis 37, 1987, s. 180–181.
  • Praha v kronice Pavla Mikšovic, Sborník okresního archivu v Lounech 2, 1988, s. 59–65.
  • Mládežnické hnutí volyňských Čechů na Žatecku, Acta Litomericensia 1989, s. 117–123.
  • Neznámé písemnosti Karla IV. a Václava IV. k severozápadním Čechám, Minulostí západočeského kraje 26, 1990, s. 189–209 (s Karlem Marešem).
  • K historické topografii Žatce v 16. a počátkem 17. století, Sborník okresního archivu v Lounech 3, 1990, s. 42–58.
  • Metodologické aspekty studia městského hrdelního soudnictví, in: Česká města v 16.–18. sto-letí, Praha 1991, s. 63–69.
  • Stavební podnikání města Loun před Bílou horou, Sborník okresního archivu v Lounech 5, 1992, s. 35–40.
  • Šlechta a hrdelní soud v Lounech, in: Život na šlechtickém sídle v 16.–18. století, Ústí nad Labem 1992, s. 74–81.
  • Náklady na činnost lounského hrdelního soudu v letech 1571–1631, Folia historica bohemica 16, 1993, s. 97–112.
  • Návrat středověkých listin z USA, Archivní časopis 44, 1994, s. 34–38.
  • Nad počítačovou anketou, Archivní časopis 44, 1994, s. 111–113.
  • Huertova mise v Lounech, in: Rekatolizace v českých zemích, Pardubice 1995, s. 111–117.
  • Žebrák a Točník očima Jana Havránka, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 279–285 (s Tomášem Durdíkem).
  • Cestou milosti – hrdelní reversy v praxi českých městských soudů raného novověku, in: Hrdelní soudnictví českých zemí 16.–18. století, Pardubice 1996, s. 41–62, ISBN 80-86046-06-0.
  • Sudička Anna Hubková z Černčic, Documenta pragensia 13, 1996, s. 135–143.
  • Žatecké kapitoly Pavla Skály ze Zhoře, Dějiny a současnost 19, 1997, č. 1, s. 14–17.
  • Pozůstalost arabisty Eduarda Glasera, in: Cesty a cestování v životě společnosti, Ústí nad Labem 1997, s. 443–447, ISBN 80-7044-136-4.
  • Objev Čeradické brány v Žatci, Průzkumy památek 4, 1997, s. 130–135 (s Petrem Holodňákem a Vladislavem Razímem).
  • Kontakty německých obchodních firem se Žatcem před rokem 1618, in: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Albis international, Ústí nad Labem 1997, s. 87–95, ISBN 80-86067-14-9.
  • Archiváři, informace a badatelé. Několik poznámek k limitům při využívání archiválií, Zpravodaj pobočky ČIS při Státním ústředním archivu v Praze, č. 45, 1998, s. 12–16.
  • Žatecké dějepisectví před rokem 1914, Mikulovská sympozia 25, 1998, s. 179–185.
  • Několik poznámek k životopisu Havla Cahery, in: Náboženské dějiny severních Čech, Ústí nad Labem 1999, s. 78–81, ISBN 80-7044-219-0
  • Jiří Beran šedesátníkem, Archivní časopis 49, 1999, s. 50–51.
  • Ke Kafkovu pobytu v Siřemi, in: Die Verwandlung – Věstník Společnosti Franze Kafky 1999, č. 1–2, s. 4–9.
  • Opevnění Loun do roku 1620 ve světle archivních pramenů, Sborník okresního archivu v Lounech 9, 1999, s. 21–73.
  • Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, Sborník okresního archivu v Lounech 10, 2001, s. 101–122.
  • Siřemské měsíce Franze Kafky, Dějiny a současnost 24, 2002, č. 2, s. 38–40.
  • Valdštejn před branami Loun, Documenta pragensia 20, 2002, s. 307–312.
  • Úřad perkmistrů v Lounech v průběhu 16. – 18. století, Sborník archivních prací 53, 2003, č. 1, s. 1–59.
  • Knihy svědomí jako pramen k dějinám kultury, in: Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný profesoru Josefu Petráňovi, Historický ústav AV ČR, Praha 2004, s. 305–318, ISBN 80-7286-064-X.
  • Lounské vinařství v letech 1567–1631 pohledem kronikáře Pavla Mikšovice, in: Dějiny vinařství na Moravě, Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. – 17. září 2004 ve Slavkově u Brna, Brno 2005, s. 41–55, ISBN 80-86931-08-0.
  • Ke komunikaci městských rad ve Slaném a v Lounech v předbělohorském století, in: Slánské rozhovory 2006 – Lounsko, Město Slaný, Slaný 2007, s. 18–21, ISBN 978-80-254-0168-2.
  • Lounské baroko a jeho tvůrci, in: Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Praha 2007, s. 414–425, ISBN 978-80-7286-118-7.
  • Vinohradnictví v Žatci do začátku třicetileté války, Časopis společnosti přátel starožitností 116, 2008, č. 1, s. 29–38.
  • Trh s vinicemi v Lounech a Žatci v 16. století, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce 2. – 4. dubna 2008, Mělník 2009, s. 93–111, ISBN 978-80-903899-6-0.
  • Rejstřík k neznámé kronice v kontextu lounského raně novověkého dějepisectví, Porta bohemica 5, 2009, s. 135–149, ISBN 978-80-86971-88-9 (s Oldřichem Kotyzou).
  • Norimberští věřitelé žateckých a lounských kupců v 16. století, Documenta pragensia 29, 2010, s. 281–298.
  • Od Valtíře k Jedličkovi aneb lounská knihovna a její čtenáři, in: Historie lounského knihovnictví, Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí, Louny 2010, s. 5-40, ISBN 978-80-904113-6-4.
  • Historik Loun Kamil Linhart, Poohří 1, 2011, s. 210–223, ISBN 978-80-905007-0-9.
  • Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16. – 18. století, Comotovia 2011, s. 70–90, ISBN 978-80-86971-43-8.
  • Česky a německy psaná regionální periodika českého pohraničí na příkladu vlastivědných sborníků v Podbořanech, Žatci a Lounech, in: Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii, Muzeum Podblanicka, Benešov – Vlašim 2012, s. 163–172, ISBN 978-80-86452-29-6.
  • Cítolibské baroko pohledem kostelních účtů z let 1691–1752, in: Sborník ke 125. výročí založení Oblastního muzea v Lounech, Oblastní muzeum Louny, Louny 2014, s. 101-110, ISBN 978-80-905891-0-0
  • Zapomenuté árie Boženy Kacerovské (1880–1970), in: Fontes ipsi sitiunt. Sborník prací k sedmdesátinám archiváře a historika Eduarda Mikuška, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Litoměřice 2016, s. 229–241, ISBN 978-80-904381-5-6.
  • Wikipedie a regionální historie Podbořanska, in: Comotovia 2015, Statutární město Chomutov, Chomutov 2016, s. 260–274, ISBN 978-80-86971-63-6.
  • Příběh lounské divadelní opony, in: Sýkorová, Lenka (ed.), Příběh lounské piazzetty, Louny 2019, s. 9–12.
  • Krčma v Holedeči v raném novověku, in: Comotovia 2019, Statutární město Chomutov, Chomutov 2020, s. 84–91, ISBN 978-80-906404-3-6.
  • Pomístní jména v Žatci a jeho okolí v 16. a 17. století, in: Holodňáková, Radmila, S uličnicí po Žatci, Žatec 2020, s. 2–7, ISBN 978-80-88075-20-2.
  • Dopis Bohuslava Martinů Boženě Dapeciové z roku 1922, Porta bohemica 10, 2021, s. 213–218.
  • Skupice: Úvahy o přeložení vesnice a o dataci zvonice u tamního kostela svatého Jana Křtitele, Poohří 10, 2022, s. 58–66, ISBN 978-80-905891-7-9.
  • Archivář, historik a pábitel Bořivoj Lůžek, Poohří 12, 2024, s. 105–116, ISBN 978-80-908904-1-1.

Populární práce (výběr)

editovat
  • Raná v proměnách času, Městský národní výbor Louny, Louny 1985 (s Miroslavem Aidlpsem).
  • Benedikt Rejt a Louny – mýty a skutečnosti, Zprávy klubu přátel Pardubicka 20, 1985, s. 125–127.
  • Beethovenův přítel z Hořetic, Svobodný hlas 4, 1994, č. 21, 26. 5. 1994.
  • 650 let obce Líšťany, Obec Líšťany, Líšťany 1997 (s Miroslavem Protivou).
  • Okres Louny – průvodce, Okresní úřad Louny, Louny 1999, ISBN 80-901944-9-4 (s kolektivem).
  • Část díla Antonína Dvořáka vznikala v Lounech, Svobodný hlas 11, 2001, č. 48, 29. 11. 2001.
  • Nové poznatky o Cítolibech v době baroka, Cítolibský zpravodaj 12, 2007, č. 1, s. 20–23.
  • Archivní postgraduál podle Jindřicha Tomase, Ročenka České archivní společnosti, Praha 2012, s. 139–140, ISBN 978-80-904688-1-8.
  • František Kupka v Lounech, Svobodný hlas 22, 2013, č. 8, 20. 2. 2013.
  • Má setkávání s Karlem, in: Panu učiteli s láskou. Sborník k poctě Karla Mareše, Gymnázium Václava Hlavatého, Louny 2019, s. 16–19, ISBN 978-80-270-6955-2.
  • Louny v přelomové době, in: Hons, Vladimír (ed.), Louny 1989–2019, Louny 2019, s. 7–12.
  • Archivní vzpomínání, Porta bohemica 11, 2023, s. 182–189, Digitální podoba sborníku

Reference

editovat
  1. Pánek, Jaroslav – Vorel, Petr (eds.), Lexikon současných českých historiků, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 1999, s. 258, ISBN 80-85268-84-1
  2. Hoffmannová, Jaroslava – Pražáková Jana (eds.), Biografický slovník archivářů českých zemí, Libri, Praha 2000, s. 542–543, ISBN 80-7277-023-3
  3. Hanzal, Josef, Cesty české historiografie 1945–1989, Nakladatelství Karolinum, Praha 1999, s. 210, ISBN 80-7184-751-8
  4. Rak, Petr, K životnímu a pracovnímu jubileu Bohumíra Roedla, Archivní časopis 61, 2011, č. 2, s. 197
  5. MAŠKOVÁ, Hedvika. Dlouholetý ředitel lounského archivu Bohumír Roedl přispívá do Wikipedie. Týdeník Lounska Press. 3. března 2021, roč. 26, čís. 09, s. 5–6. ISSN 1214-4207. 

Externí odkazy

editovat