Blegoš

hora ve Slovinsku

Blegoš je 1562 metrů vysoká hora v podhůří Julských Alp ve Slovinsku, po Ratitovci druhý nejvyšší vrchol Škofjelockých hor. Tyčí se mezi Poljanskou a Selškou dolinou, přibližně 15 kilometru západně od města Škofja Loka.

Blegoš
Pohled z vrcholu Blegoše na severozápad: Koča na Blegošu, v pozadí Julské Alpy
Pohled z vrcholu Blegoše na severozápad: Koča na Blegošu, v pozadí Julské Alpy

Vrchol1562 m n. m.
Poloha
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
PohoříAlpy / Východní Alpy / Jižní vápencové Alpy / Julské Alpy
Souřadnice
Blegoš
Blegoš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejlepší přístupová cesta na vrchol vede od vesnice Gorenja Žetina, která leží na jeho východním úbočí.

Nezalesněný vrchol Blegoše nabízí vynikající výhled na nejvyšší pohoří Slovinska – Julské Alpy, Karavanky a Kamnicko-Savinjské Alpy – i celou krajinu středního Slovinska. Na vrcholu se nachází vrcholová kniha.

Na severozápadním úbočí hory stojí v nadmořské výšce 1391 m horská chata Koča na Blegošu.

Horu Blegoš rozsáhle popisuje a oslavuje slovinský spisovatel Ivan Tavčar ve svém díle Podzimní kvítí (Cvetje v jeseni).

Před druhou světovou válkou byl vrchol i úbočí hory (v jejíž blízkosti tehdy procházela jugoslávsko-italská hranice) silně opevněn v rámci stavby jugoslávského pohraničního opevnění – Rupnikovy linie. Po vypuknutí Dubnové války v roce 1941 byl Blegoš jediným místem, kde italská armáda podnikla (v noci ze 7. na 8. dubna) významnější útok na Rupnikovu linii, ten však byl obránci úspěšně odražen. O několik dní později ale kvůli nepříznivému vývoji na jiných částech fronty (postup Němců od severovýchodu hrozil, že budou obránci obklíčeni) byla jugoslávská armáda nucena opustit své pozice v pohraničním opevnění a stáhnout se dál do vnitrozemí.

Externí odkazy

editovat