Bilibino
Bilibino (rusky Били́бино) je město na ruském Dálném východě. S více než pěti tisíci obyvateli je druhým největším sídlem Čukotského autonomního okruhu.
| Bilibino Билибино | |
|---|---|
 Letecký pohled na město | |
.png) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 68°4′30″ s. š., 166°26′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 605[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+12[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Autonomní okruh | Čukotský |
.svg) Čukotský autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Bilibino Město na mapě Čukotského autonomního okruhu | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,15 km² |
| Počet obyvatel | 5 409 (2023 ▼) |
| Hustota zalidnění | 244,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové 71 % Ukrajinci 15 % Čukčové 6 % |
| Správa | |
| Vznik | 1955 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7) 42738 |
| PSČ | 689450 |
| Označení vozidel | 87 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatMěsto se nachází na soutoku řeky Karalveem s řekou Bolšoj Kaperveem, 653 km od Anadyru. Bilibino se nachází v přechodové zóně mezi jehličnatými lesy a tundrou Východosibiřské vysočiny, jihovýchodně od pohorky Pyrkanaj, jihozápadně od Raučuanského hřbetu a severně od Kyrganajského hřebu a Čuvanského pohoří.
Historie
editovatV okolí města byly nalezeny nejstarší lidské pozůstatky z období mladší doby kamenné. Pozůstatky tábořišť pravěkých lovců byly vykopány na břehu řeky Orlovky a u jezer Tytyl a Ilirnej.
Ve dvacátých letech zde zahájil geolog Jurij Bilibin těžbu zlata. V roce 1955 byla v blízkosti dolů založena osada zlatokopů, která byla pojmenována Karalvej. V roce 1956 byla přejmenována na počest geologa a zlatokopa Jurije Bilibina. Dne 6. září 1958 byla osada povýšena na sídlo městského typu. V roce 1993 bylo Bilibino povýšeno na město.
Ekonomika
editovatEnergetika
editovatV roce 1976 byla v Bilibinu otevřena nejsevernější jaderná elektrárna na světě, která má celkový výkon 36 MW. Tato má být nahrazena plovoucí jadernou elektrárnou Akademik Lomonosov v městě Pevek.[3][4]
Zemědělství
editovatVe městě je skleníková farma Rosinka, která má k dispozici 0,75 hektaru skleníkových komplexů. V roce 2014 vypěstovala 69,1 tun rostlinných produktů a pracovala tam 22 zaměstnanců. Farma se zaměřuje na pěstování čerstvé zeleniny, pěstování květin a vyrábí 30 druhů konzervované zeleniny.
Doprava
editovatDo roku 2026 bude ve městě postaven nový logistický terminál s kapacitou 3 tisíce tun odbaveného nákladu měsíčně, který má posílit rozvoj nákladní dopravy na Severní mořské cestě.[5]
Bilibino je spojeno s vesnicemi okresu, zlatými doly a městem Pevek četnými polními a zimními silnicemi.
Letecká spojení je přes letiště Keperveem, které se nachází 36 km daleko ve stejnojmenné obci.
Ve městě jsou pravidelné autobusové linky.
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání v roce 1989 mělo Bilibino přes 15 000 obyvatel, jejich počet se od té doby rychle snižuje. V roce 2023 žilo v obci již jen 5 409 obyvatel.
Náboženství
editovatPrvní pravoslavná farnost vznikla ve městě v roce 1991, o čtyři roky později byla pravoslavné církvi poskytnuta budova bývalého pionýrského domu. V roce 2009 byl ve městě postaven první pravoslavný kostelík, který byl pojmenován na počest sv. Serafima Sarovského.
V roce 2004, během oslav stého výročí svatořečení Serafima Sarovského, byla na místním Aliskerovském vrchu vztyčen velký pravoslavný kříž.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Билибино na ruské Wikipedii a Bilibino na anglické Wikipedii.
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Ruská plovoucí jaderná elektrárna splnila všechny normy. OEnergetice.cz. 2018-01-13. Dostupné online [cit. 2018-01-15].
- ↑ V Peveku dokončují kotviště pro plovoucí jadernou elektrárnu | Atominfo.cz. atominfo.cz [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ На Чукотке и в Архангельской области возведут логистические терминалы для Севморпути. www.korabel.ru [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bilibino na Wikimedia Commons
