Berezina (154)

Berezina (154) byl největší zásobovací tanker sovětského námořnictva od počátku stavěný pro vojenské účely. Jednalo se o jedinou postavenou jednotku plánované třídy projekt 1833. Úkolem plavidla bylo zásobovat sovětské válečné lodě a ponorky palivem, municí, pitnou vodou, dalším materiálem a potravinami. Plavidlo bylo v aktivní službě v letech 1977–2002. Předpokládá se, že loď byla prototypem, sloužícím k získání zkušeností s touto kategorií zásobovacích lodí, přičemž cílem bylo zajistit logistiku pro plánované (a nikdy nedokončené) sovětské velké letadlové lodě (viz Projekt 1143.7).

Berezina (154) v roce 1988
Základní údaje
Typ	zásobovací tanker
Třída	Projekt 1833
Číslo trupu	154
Zahájení stavby	18. srpna 1972
Spuštěna na vodu	20. dubna 1975
Uvedena do služby	30. prosince 1977
Osud	vyřazena, 2002
Předchůdce	Projekt 1559V
Následovník	třída Komandarm Fedko
Takticko-technická data
Výtlak	15 460 t (standardní) 24 565 t (plný)(jinde uvedeno 35 000 t)
Délka	209,84 m
Šířka	25,1 m
Ponor	7,7 m
Pohon	2 plynové turbíny 33 000 hp
Rychlost	22 uzlů (41 km/h)
Dosah	9 180 nám. mil (17 000 km) při 18 uzlech (33 km/h)
Posádka	389 důstojníků a námořníků 178 vojáků
Výzbroj	4× AK-725 (2×2) 4× AK-630M (4×1) 2× Osa-M (20 střel) 2× RBU-1000
Letadla	2× Ka-25PS

Stavba

Berezina s torpédoborcem Projektu 61

Tanker Berezina byl postaven loděnicí v Nikolajevu. Stavba byla zahájena 18. srpna 1972, trup byl spuštěn na vodu 20. dubna 1975 a do služby byla loď uvedena 30. prosince 1977.

Konstrukce

Detail hangáru s vrtulníkem Ka-25PS a kanóny AK-630M

Kromě 389 členů posádky mohla loď ubytovat až 178 dalších osob (např. náhradních posádek ponorek, nebo kadetů). Elektroniku plavidel tvořily dva navigační radary Don Kay, dva navigační radary Don-2, námořní a letecký vyhledávací radar Strut Curve, radar pro řízení palby Muff Cob, radar pro řízení protiletadlových střel Pop Group, dva radary pro řízení palby Bass Tilt, jeden trupový sonar a dva odpalovače klamných cílů PK-16.

Odhadovaná kapacita nákladu byla 16 000 tun paliva, 500 tun pitné vody a 2 000 tun munice, náhradních dílů a potravin (dle jiného pramene to bylo pouze 5 615 tun zásob). K zásobování palivem sloužily čtyři zásobovací stanice rozmístěné na obou bocích. Překládání zásob zajišťovaly čtyři jeřáby s nosností 10 tun a dva manipulační prostředky. Další zařízení byla určena pro zásobování ponorek.

Hlavňovou výzbroj tvořily dva 57mm dvoukanóny AK-725 a čtyři 30mm systémy blízké obrany AK-630M. Proti napadení ze vzduchu sloužilo dvojité odpalovací zařízení ZIF-122 pro protiletadlové řízené střely Osa-M se zásobou 20 střel. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1000. Na zádi se nacházela přistávací plocha a hangár pro dva zásobovací vrtulníky Kamov Ka-25PS.

Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny T-1, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů. Dosah byl 9 180 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.

Operační služba

Berezina

Plavidlo bylo zařazeno do stavu černomořské flotily. V roce 1996 byla odstraněna veškerá výzbroj. Dne 1. března 2002 byla loď vyřazena ze služby.

Odkazy

Literatura

• CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berezina na Wikimedia Commons

Portály: Loďstvo