Bedřich Karel Josef ze Schönbornu
Bedřich Karel Josef hrabě ze Schönbornu (německy Friedrich Carl Joseph Graf von Schönborn, 2. srpna 1781, Mohuč – 24. března 1849, Praha)[3] byl hrabě ze Schönbornu, německý šlechtic a majitel několika panství v Čechách.
| Bedřich Karel ze Schönbornu | |
|---|---|
 Rodový erb Schönbornů | |
| Narození | 2. srpna 1781 Mohuč |
| Úmrtí | 24. března 1849 (ve věku 67 let) Praha  Rakouské císařství |
| Choť | Marie Anna z Kerpenu (od 1811)[1] |
| Děti | Ervín Damián Hugo ze Schönbornu[2] |
| Rodiče | Hugo Damián ze Schönborn-Buchheimu[2] a Marie Anna ze Stadionu[2] |
| Příbuzní | vnuk: František de Paula ze Schönbornu (1844–1899) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
editovatNarodil se 2. srpna 1781 v Mohuči jako nejmladší syn hraběte Huga Damiána Ervína ze Schönbornu-Wiesentheidu (1738–1817) a jeho manželky hraběnky Marie Anny Terezie Johany Valpurgy Filipiny ze Stadionu (1746–1813), dcery hraběte Jana Huga Josefa Františka Filipa Karla Stadiona z Tannhausenu (1720–1785) a Marie Anny Schenkové ze Stauffenbergu (1728–1799).[4] Měl bratry Františka Filipa Josefa (1768–1841) a Františka Ervína (1776–1840).
6. srpna 1806 došlo za napoleonských válek k zániku Svaté říše římské. 18. září téhož roku bavorská vojska obsadila Wiesentheid.[5] Jeho otec Hugo Damián Ervín poté odešel na statky zakoupené v Čechách.
Bedřich Karel zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, zemřel 24. března 1849 v Praze.
Rodina
editovatDne 12. května 1811 se Bedřich Karel ve Vídni oženil s Annou Marií z Kerpenu (13. listopadu 1784, Koblenz – 8. října 1862, Praha), dcerou Anselma Františka Jiřího z Kerpenu svobodného pána na Illingenu (1738–1808/1825) a jeho manželky Marie Antoinetty z Hornstein-Gofflingenu (1757–1828). Měli tři děti:[3][6][7]
- 1. Ervín Damián Hugo (17. května 1812, Vídeň – 12. ledna 1881, Praha), hrabě ze Schönbornu,
- ∞ (11. července 1839 Praha) hraběnka Kristýna z Brühlu (28. března 1817, Praha – 23. října 1892 tamtéž),[8] mezi jejich dětmi:
- František de Paula ze Schönbornu (24. ledna 1844 – 25. června 1899), kardinál, pražský arcibiskup v letech 1885–1899
- ∞ (11. července 1839 Praha) hraběnka Kristýna z Brühlu (28. března 1817, Praha – 23. října 1892 tamtéž),[8] mezi jejich dětmi:
- 2. František (22. ledna 1818 – 21. srpna 1818)
- 3. Filip (23. prosince 1820 – 11. ledna 1830)
Majetek
editovatPo otci byl dědicem několika panství v Českém království, které byly začleněny do tzv. třetího schönbornského fideikomisu zřízeného v roce 1811. Na Plzeňsku to byly statky Dolní Lukavice, Malesice a Příchovice[9]. K západočeským panstvím patřilo přes třicet vesnic a město Přeštice. V severních Čechách bylo schönbornským majetkem panství Dlažkovice se statkem Skalka.[10] K západočeským statkům přikoupil v roce 1818 panství Lužany a později ještě Nekmíř (1845). Na svých statcích s rozlohou přibližně 8 000 hektarů půdy měl Bedřich Karel Schönborn k dispozici několik honosných barokních zámků, hlavním sídlem byl zámek Dolní Lukavice. V Praze rodině patřil Schönbornský palác na Malé Straně.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Фридрих Карл Йозеф фон Шьонборн na bulharské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Schönborn 5 [online]. Rev. 2009-02-14 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schönborn 2, genealogy.euweb.cz
- ↑ Domarus, Max: Territorium Wiesentheid. S. 87.
- ↑ Friedrich Carl Joseph Graf v.Schönborn, ww-person.com
- ↑ Friedrich Carl Josef Graf von Schönborn, thepeerage.com
- ↑ Erwein Damian Hugo Graf von Schönborn-Wiesentheid, thepeerage.com
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha, 1985; s. 64, 204, 277
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 92, 420
Literatura
editovat- Max Domarus: Territorium Wiesentheid. Urkunden zur Geschichte der reichsständischen Herrschaft (Grafschaft) 1681 – 1806. München 1956.
- Sylvia Schraut: Das Haus Schönborn – eine Familienbibliographie. Katholischer Reichsadel 1640 – 1840. Paderborn 2004.
- Constantin von Wurzbach: Schönborn, die Herren und Grafen, Genealogie. In: BLKÖ, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 31. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1876, s. 131 – 136
- Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon. Sv. V, S. 12, sv. 84 celkové řady, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1984, ISSN – 2408 0435 – 2408
- LANG, Martin: Venkovské baroko. Barokní zámky. Příběhy a lidské osudy; Přeštice, 2014; 106 s. ISBN 978-80-260-5749-9
