Batolec červený

druh hmyzu

Batolec červený (Apatura ilia) je nápadný druh denního motýla z čeledi babočkovití. Je zajímavý tím, že podle úhlu dopadu slunečního světla se barva jeho křídel mění z hnědé přes fialovou až na jasně kovově modrou a zpět. Rozšířenější je forma clytie.[1]

Jak číst taxoboxBatolec červený
alternativní popis obrázku chybí
Batolec červený
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
PodřádGlossata
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
Podčeleďbatolci (Apaturinae)
Rodbatolec (Apatura)
Binomické jméno
Apatura ilia
(Denis & Schiffermüller, 1775)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Motýl sající z vlhké země

Rozšíření

editovat

Je rozšířený téměř v celé Eurasii. V Česku jen zřídka vystupuje do nadmořských výšek nad 600 m. Více na východ je hojnějším druhem denních motýlů, směrem na západ je vzácnější. V Česku je rozšířen po celém území, ale není hojný.[2]

Způsob života

editovat

V přírodě lze vidět batolce od června do srpna. Je jednogenerační s částečnou druhou generací v srpnu až září.[3] Létá hlavně na lesních cestách, na okrajích smíšených lesů, ve vlhkých údolích a na zarostlých pasekách. Ráno létá pomaleji, přičemž rád sedá na zdechliny, trus zvířat, hnijící ovoce a celkově mokrá místa, hlavně okolo kaluží a mokřin. Přitahuje ho i lidský pot, a proto si někdy sedá i na upocené ruce. Později, v odpoledních hodinách, poletuje v korunách stromů. Protože žije skrytě, lze jej vidět jen zřídka. U samečka lze pozorovat jistý stupeň teritoriálního chování, proto na místě jeho výskytu obvykle nacházíme jen jeden exemplář. Obvykle vidíme jen samečky, protože samičky se zdržují výš v korunách převážně listnatých stromů. Létají málo, a to převážně v odpoledních hodinách. Někdy vydrží sedět celé hodiny v koruně stromu.

Batolec červený je dobrý letec, a proto migruje i na větší vzdálenosti.

Vajíčko

editovat

Samička klade vajíčka na listy živných rostlin, hlavně vrb. Vajíčka jsou olivově zelená až žlutavá, válcovitého tvaru.

Housenka

editovat

Housenka se vyvíjí od července[2] na vrbě jívě, vrbě popelavé, vrbě ušaté, vrbě křehké[2] a také na osice. Přezimuje ve 2. instaru, kdy je asi 1 cm dlouhá a je zbarvena černohnědě. V tomto období je obvykle připředená k větvičce nebo listu. V dubnu začne být znovu aktivní a svléká se. Po tomto svlečení je zelená, žlutě zrnitá, se šikmými žlutými pruhy na bocích, modrými výrůstky na hlavě a dvěma červenými hroty na análním článku zadečku. Housenka 5. instaru (po 4. svlékání) se zakuklí, většinou v červnu, pod listy, zavěšená hlavou dolů.

 
Batolec červený, samec

Kukla je bledě zelená s dvěma hroty na hlavě. Zpravidla bývá přichycená za kremaster.

Dospělec

editovat

Dospělec je motýl s rozpětím křídel 50 až 60 mm.[3] Typická forma má na líci křídel bílé skvrny na tmavě hnědém až černohnědém podkladu. Forma clytie má základní zbarvení hnědé, s většími plochami světlé kresby, v žlutohnědých a rezavých tónech. Spodní strana je oranžově hnědá s černými a bílými skvrnami. Sameček má kovově modrofialové zbarvení vrchní strany křídel, které se mění podle úhlu dopadu světla. Samičce toto zbarvení chybí a bývá obvykle většího vzrůstu.

Ochrana druhu

editovat

I když je v České republice chráněn zákonem jako ohrožený druh,[4] nedojde-li k omezení vhodných biotopů, nehrozí v nejbližší době, že by vymizel.[2]

Reference

editovat
  1. REICHHOLF, Josef; STEINBACH, Gunter. Motýli a ostatní hmyz. první. vyd. Praha: Euromedia Group k.s.Knižní klub, 2003. 159 s. ISBN 80-242-1061-4. S. 22. 
  2. a b c d www.lepidoptera.cz [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. 
  3. a b HUDEC, Karel; KOLIBÁČ, Jiří; LAŠTŮVKA, Zdeněk; PEŇÁZ, Milan. Příroda České republiky: Průvodce faunou. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1569-3. S. 242. 
  4. Vyhláška č. 175/2006 Sb.

Literatura

editovat
  • MOUCHA, Josef. Sbíráme motýly. Praha: Delfín, Práce, 1972. 236 s. S. 93–93. 

Externí odkazy

editovat