Barrandovský most
Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu vybudovaný v letech 1978–1988 (do roku 1990 Most Antonína Zápotockého). Spojuje čtvrť Hlubočepy na levém břehu a Braník na pravém břehu, je pojmenován podle Barrandova, podle přilehlé Barrandovské skály a navazující komunikaci K Barrandovu. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Tvoří součást vnitřního Městského okruhu.
| Barrandovský most | |
|---|---|
 Barrandovský most z výšky | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-031 |
| Komunikace | Městský okruh a EuroVelo 4 - Trasa střední Evropou |
| Doprava | osmiproudová vozovka, chodci, cyklisté |
| Řeka | Vltava |
| Architekt | Karel Filsak |
| Projektant | Jiří Hejnic, Pavel Tripal, Milan Šístek |
| Začátek výstavby | 1978 |
| Otevřen | 20. září 1983 (jižní polovina) 1988 (severní polovina) |
| Denní průjezd | 142 000 aut (2023) |
| Souřadnice | 50°2′19″ s. š., 14°24′25,99″ v. d. |
| Parametry | |
| Materiál | železobeton |
| Délka | 352 m |
| Šířka | 40 až 55 m |
| Výška | 15 m |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jde o nejrozsáhlejší a automobily nejvytíženější komunikací v Praze. Denně přes něj podle statistiky v roce 2023 projelo 142 000 vozidel.[1] Z hlediska přepravy osob je vytíženější Nuselský most, který díky zabudované lince metra C přepraví jen veřejnou dopravou denně přes 300 tisíc osob, dalších 160 tisíc lidí zde jede v automobilech.[2][chybí lepší zdroj]
Popis
editovatŠířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výši 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Barrandovský most je spolu s Holešovickým železničním mostem jeden ze dvou šikmých mostů přes řeku v Praze,[3] svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu) sloužící jako spojka na Pražský okruh. Směry Chuchelská radiála a Barrandovská spojka nejsou navzájem propojeny.
Architektura
editovatMost byl postaven ve stylu brutalismu, většina povrchů je z betonu.[4] Architektem dopravního uzlu byl Karel Filsak. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše z let 1989-1990. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „Červ dobyvatel“[5]. Na levém břehu to jsou dvě betonové mísy. Tomuto dílu, které slouží jako zastřešení schodiště, se přezdívá „Hroší lázeň“ a „Sloní lázeň“.[6] Zmíněná „Hroší lázeň“ se využívá k provozování tzv. industriálního alpinismu, což jsou horolezecké aktivity, zaměřené na objekty, které jsou dílem člověka – například pilíře mostů, výškové budovy, tovární komíny a jiné stavby. Prvovýstup na „Hroší lázeň“ uskutečnili tři lezci 3. března 2003.[7]
-
Plastika Rovnováha -
Severní menší „Hroší lázeň“ -
Jižní větší „Sloní lázeň“ -
Podjezd „Myší díra“ k ulici K Barrandovu a Strakonická
Historie
editovat.jpg)
.jpg)
Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[8]
Výstavba
editovatPřípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži.
Provoz
editovatPřed dokončením jižní části Pražského okruhu přes něj projížděla většina tranzitu ve směru východ–západ včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Po vyloučení kamionové a další dopravy na Pražský okruh v roce 2010 zátěž klesla krátkodobě na 80 tisíc vozidel,[9] později se však opět zvýšila na 136 000 aut denně v roce 2014 a opět se Barrandovský most stal nejvytíženější českou komunikací.[10]
Rekonstrukce
editovatV letech 2022-2024 proběhla první větší rekonstrukce mostu. I když byl most z části průjezdný, plnohodnotná objížďka mostu neexistovala, což způsobovalo dopravní problémy.[11] Rekonstrukce byla ukončena o rok dříve než bylo plánováno, ale její cena se zvýšila z původních 594,5 miliónů Kč na 1,14 miliardy korun.[12][13]
Statistiky
editovatPrůjezd vozidel po tomto mostě ve vybraných letech:
| Rok | Počet vozidel za den |
|---|---|
| 2006[14] | 127 000 |
| 2008[15] | 137 000 |
| 2010[16] | 132 000 |
| 2014[15] | 136 000 |
| 2017[17] | 142 000 |
| 2024[1] | 142 000 |
Pojmenování
editovat- 1981–1990: most Antonína Zápotockého (Antonín Zápotocký)
- od 1990: Barrandovský most (Barrandov)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ročenka dopravy Prahy 2023 [online]. Praha: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, 2024 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Nuselský most funguje už 45 let, denně po něm i v něm projedou statisíce lidí. Česká televize [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Barrandovský most - jeden ze dvou šikmých mostů přes Vltavu. ČT24. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2017-01-03].
- ↑ Brutalismus Barrandova mostu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2003-09-09 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online.
- ↑ VIDEO + GUIDE Červ Dobyvatel. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Hroší lázeň [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Hroší lázeň [online]. 2003-03-18 [cit. 2008-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Hejnic, Martin Höfler: Soubor staveb „Ve Studeném–Barrandov“. Panel výstavy v Sále architektů Staroměstské radnice, srpen 2008.
- ↑ WEIKERT, Petr. Měsíc s Pražským okruhem: Tempo výběru mýtného zaplatí projekt za 83 let. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-10-19 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Po otevření okruhu se zvýšil provoz na Jižní spojce. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ TEREBA, Marek. První den oprav Barrandovského mostu přinesl komplikovaný dopravní scénář - Novinky. Novinky.cz [online]. 2023-05-15 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online.
- ↑ ZLINSKÁ, Zuzana; BUREŠ, Vítězslav. Barrandovský most se naplno otevřel. Opravy vyšly dráž, kvůli volbě betonu. iDNES.cz [online]. 2024-11-24 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Michal; ŠULA, Michal. Obrazem: Úleva pro Prahu. Oprava Barrandovského mostu skončila - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. 2024-11-24 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka dopravy Praha 2006, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 2007
- ↑ a b Nejfrekventovanějším místem v pražské dopravě je Barrandovský most[nedostupný zdroj], Český metropol, 14. 5. 2009
- ↑ Ročenka dopravy Praha 2010, Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství, 2011
- ↑ Nová mapa nejzatíženějších silnic v Praze. Aut přibývá, přestože nejvíc lidí jezdí MHD. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-04 [cit. 2018-06-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barrandovský most na Wikimedia Commons - Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Barrandovský most (web Praha virtuální)
- Popis a foto plastik na stránkách autora výzdoby
- Oficiální web k opravám Barrandovského mostu v letech 2022–2026
