Badajoz

největší město ve španělském autonomním společenství Extremadura

Badajoz (arabsky بطليوس Batalyanus) je největší (nikoliv však hlavní) město autonomního společenství Extremadura v jihozápadním Španělsku. Je centrem stejnojmenné provincie, rozlohou největší v zemi, avšak řídce osídlené. Město leží na řece Guadiana, téměř na hranici s Portugalskem. Prochází tudy silnice E90 spojující Madrid a Lisabon a nepříliš frekventovaná železnice do Méridy. Patronem města je Jan Křtitel. V roce 2022 zde žilo 150 146 obyvatel.

Badajoz
Alcazaba v Badajozu
Alcazaba v Badajozu
Badajoz – znak
znak
Badajoz – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška185 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíExtremadura
ProvincieBadajoz
OkresTierra de Badajoz
Soudní okresBadajoz
Badajoz
Badajoz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 470 km²
Počet obyvatel150 190 (2023)[1]
Hustota zalidnění102,2 obyv./km²
Správa
StarostaFrancisco Javier Fragoso
Vznik1834 a 875
Oficiální webwww.aytobadajoz.es
Telefonní předvolba924
PSČ06001–06012
Označení vozidelBA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Město je situováno na jihozápadě pyrenejského poloostrova. Na západě sousedí s Portugalskem. Střed města je od Portugalska vzdálen pouhý jeden kilometr.

Střední nadmořská výška města je 184 metrů. Nejvýše položené čtvrti jsou Cerro del Viento (219 m), Fuerte de San Cristóbal (218 m) a Cerro de la Muela (205 m). Nejníže položená část města je přímo na řece Guadiana (168 m).

Město je vzdáleno 61 km od Méridy, 89 km od Cáceresu, 217 km od Sevilly, 227 km od Lisabonu a 406 km od Madridu.

Historie

editovat

Území bylo osídleno od pravěku, megality a náhrobní stély pocházejí z doby bronzové. Souvislé osídlení doby římské patřilo do provincie Lusatia Ulterior. Město bylo založeno roku 875 pod názvem Batalyanus (arabsky بطليوس) za arabské nadvlády. Jeho zakladatel, galicijský muslim Ibn Marwan dal postavit pevnost Alcazába. Badajoz se stal hlavním městem emirátu, zahrnujícího španělskou Extremaduru a v 11. století téměř celé Portugalsko pod nadvládou Aftasidů. V roce 1094 jej dobyli Almorávidé. Za reconquisty město v roce 1168 získal Alfons I. Portugalský. V roce 1230 byla mešita proměněna v kostel a františkán Pedro Pérez ustaven prvním biskupem. V roce 1231 Ferdinand III. město začlenil do sjednoceného království Kastilie a Leónu.

 
Badajoz v 17. století
 
Poloha obce v provincii Badajoz
 
Plaza Alta
 
Alcazaba
 
Západní fasáda katedrály

Badajoz byl strategickým územím i v novověku. Bylo vybudováno důmyslné opevnění města včetně předmostí, pevnost měla samostatný dvojí pás hradeb. V roce 1660 je marně obléhali Portugalci. Během války o španělské dědictví bylo město v říjnu 1705 obléháno vojsky markýze de Minas, jež vytlačili Francouzi pod velením markýze d'Asfelda. Mír mezi Španělskem a Portugalskem byl uzavřen v Badajozu 6. června 1801. 31. května 1808 vypuklo povstání proti napoleonovi, ale francouzské vojsko o 17 tisících vojáků pod velením maršála Soulta město obléhalo opět od 28. ledna 1811, pevnost se vzdala 9. března. Badajoz poté třikrát obléhali Angličané, na britské straně padlo asi 5 000 mužů, město byl dobyto a vydrancováno.

V roce 1834 se město stalo součástí soudního okresu Badajoz.[2] V roce 1842 čítalo město 2 865 usedlostí a 11 715 obyvatel.[3] V roce 2006 měl Badajoz 144 000 obyvatel. V roce 1968 byla založena univerzita, některými fakultami spojená s univerzitou v Seville.

Podnebí

editovat

Badajoz má středozemní klima mírně ovlivňované podnebím oceánským. Zimy jsou zde mírné, teplota neklesá pod 0 °C. V maximu teploty přibližují 45 °C. Roční průměr srážek je 475 mm. Vyšší srážky připadají na listopad a prosinec. Léta bývají spíše suchá.

Demografie

editovat

V Badajozu žije 150 376 obyvatel (178 953 v okrese Badajoz), z toho 73 074 (48,59%) je mužů a 77 312 (51,41%) žen.

Demografie
Rok Obyvatel
1842 11 715
1857 22 195
1860 22 895
1877 22 965
1887 27 279
1897 28 912
1900 30 899
1910 35 039
1920 37 967
1930 43 726
1940 55 869
1950 79 291
1960 96 317
1970 101 710
1981 114 361
1991 130 247
2001 136 319
2010 150 376

Památky

editovat
  • Alcazába - citadela arabského původu z 9. století, opevněná ve 12. století, nyní sídlo Archeologického muzea
  • Pevnost Vauban z let 1640-1678
  • Puertas Palmas - městská brána se dvěma válcovými věžemi
  • Katedrála sv. Jana Křtitele - gotická stavba ze 13. století, bohaté zařízení kaplí ze 16.-17. století; sídlo spojené arcidiecéze Mendoza-Badajoz; vystavena klenotnice katedrály

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
  2. Cervantes Virtual Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes - Subdivisión en partidos judiciales de la nueva división territorial de la Península e islas adyacentes
  3. Municipio Código -06-053 INE.es

Externí odkazy

editovat