Baška (Chorvatsko)
Baška (italsky Bescanuova, německy Weschke) je vesnice, općina a přístav, která se nachází na jihovýchodním pobřeží chorvatského ostrova Krk. V roce 2001 zde bylo registrováno 1554 obyvatel. Hlavním zdrojem obživy obyvatel je cestovní ruch.
Baška | |
---|---|
Městská pláž | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°58′ s. š., 14°45′ v. d. |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Přímořsko-gorskokotarská |
Baška | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 554 (2001) |
Náboženské složení | římskokatolické a pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Toni Juranić |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 051 |
PSČ | 51523 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
editovatMěsto leží na konci úrodného údolí Baška Draga, kterým protékají říčky Suha Ricina a Vela Rika. Tato poloha dává dobré podmínky pro vinařství a pěstování obilovin (zejména pšenice). Malá část obyvatel se stále věnuje rybolovu.
Turistický ruch
editovatBaška je jedním z nejznámějších turistických středisek na ostrovech v Kvarnerském zálivu. Jeho počátek je datován již do druhé poloviny 19. století. Od počátku 20. století zde působí i Klub českých turistů, který zde upravil a vytyčil 14 turistických tras. Mimo jiné i na Obzovou (569 m) – nejvyšší vrch ostrova Krk, nebo na Hlam (461 m), o něco nižší vrchol na druhé straně zálivu. Je zde pláž, která dosahuje délky 1,8 km a je označená tzv. Modrou vlajkou kvality. Baškou prochází dlouhá promenáda zakončená přístavem.
Nad Baškou se tyčí kostel sv. Jana Křtitele (Crkva svetog Ivana Krstitelja) se zvonicí, zbytky hradu a bašským hřbitovem kolem. Hrad je poprvé písemně zmiňován v roce 1232. V kostele má bustu Petar Dorčić, kněz Bašky (1829-1887), který jako první studoval Bašskou desku, významnou filologickou památku. Pobývali tam hlaholští kněží a měli zde nejdelší vliv v Chorvatsku. Kromě liturgické činnosti prováděli i právní (notářské) záležitosti pro místní obyvatele, takže hlaholice byla v běžném životě velmi přítomná. Existují notářské zápisy z roku 1527, které byly sepsány v místním jazyce a hlaholicí.[1]
Mrgari
editovatV krajině na náhorních plošinách nad údolím Bašky se táhnou kamenné hranice všech tvarů – od rovných čar až po kamenné květiny známé jako mrgari.[2]
Mrgari jsou příkladem starodávné techniky zdění suchým kamenem, kdy se jeden kámen skládal na druhý bez použití jakéhokoli spojovacího materiálu. Jsou to složité mnohobuněčné ovčíny, každý s půdorysem ve tvaru velkého kamenného květu. Byly zbudovány k ustájení ovcí různých majitelů na společných pastvinách. Poskládali je pouze pastýři z Bašky, Batomalje a Jurandvoru, kdežto pastýři z Draga Bašćanska používali jiný způsob chovu ovcí.
Mrgari je celkem 15: pět na jihozápadní a pět na severovýchodní plošině ostrova Krk, pět se jich nachází na ostrově Prvić.
Mrgari jsou vzácné a ve světě údajně jedinečné.[2]
Podnebí
editovatPodnebí je subtropické, středomořského typu. Léto je slunečné s minimem deště a dlouhodobě s denními teplotami v rozmezí 30–35 °C, v noci klesá teplota na hodnoty okolo 25. Pro zimní počasí je typická zatažená obloha a déšť, k tomu silný vítr, nazývaný bura, který rozbouří moře natolik, že místní pobřeží bičují až třímetrové vlny, teploty v zimě jsou přes den do 15, někdy se však objeví i celý den s teplotami kolem 0. Průměrně zde leží sněhová pokrývka jeden den v roce.
Ačkoliv je pláž přímo naproti pobřeží, respektive městu Senj, je zde moře překvapivě velmi divoké, ani v létě nejsou vlny dosahující až 2 m výjimečné.
Galerie
editovat-
Celkový pohled na Bašku na ostrově Krk
Odkazy
editovatReference
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baška na Wikimedia Commons