Březiněves
Březiněves (německy Weiß Kratschen) byla do 30. června 1974 ves severně od Prahy[2], dnes je to městská čtvrť a katastrální území Prahy tvořící území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 29 ulic a 602 domů. Žije zde přes 1750 obyvatel.
Praha-Březiněves | |
---|---|
Restaurace Tratttoria Famiglia v centru Březiněvsi | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 8 |
Obvod | Praha 8 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′56″ s. š., 14°29′0″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 821 (2021)[1] |
Rozloha | 3,39 km² |
Katastrální území | Březiněves |
PSČ | 182 00 |
Počet domů | 591 (2021)[1] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | UMČ Praha-Březiněves U Parku 140/3 Praha-Březiněves 182 00 Praha 8 info@brezineves.cz |
Starosta | Ing. Jiří Haramul |
Oficiální web: www | |
Praha-Březiněves | |
Další údaje | |
Kód MČ | 538124 |
Kód části obce | 14133 |
Kód k. ú. | 614131 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci se datuje rokem 1140.[3] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.
V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křižovníků (Svatomářských).
Pobělohorská doba
editovatV bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu.
Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.
V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána. V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho 8 jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi 5 ha) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi 0,5 ha).
Název obce
editovatNázev je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.[3] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:
- 1158 – 1169 Bresinaues
- 1364 Brziessinawes
- 1407 Brziezynyewess
- 1428 Brzezniewes
- 1637 Przschesnowes
- 1640 Brschesnowes
- 1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
- 1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
- 1854 Březiněves
Současnost
editovatObčanská vybavenost:
- Mateřská škola s kapacitou 124 míst. První dvě třídy byly otevřeny s počtem míst 54 v roce 2012, další fáze rozšíření na aktuálních 124 míst, včetně vlastní kuchyně byla dokončena v polovině března roku 2016.
- Multifunkční hřiště o velikosti 40x20 metrů s umělým povrchem a vlastním osvětlením
- Dětská hřiště v centrální části Březiněvsi a v nové zástavbě.
- Antukové hřiště pro univerzální sportovní vyžití
- Tenisové hřiště s umělou PU antukou a vlastním osvětlením
- Rekreační rybník v sezoně nabízí návštěvníkům koupání na vlastní nebezpečí s dalším sportovním vyžitím (beachvoleybalové hřiště,stolní tenis) a stánek s občerstvením.
- Fitness Centrum s možností skupinových lekcí pro dospělé a nabídkou volnočasových aktivit pro děti, včetně příměstských táborů.
- Fotbalové hřiště
Nedílnou součástí kulturního a společenského života v Březiněvsi jsou místní spolky, např. spolek hasičů, rybářů a tělovýchovnou jednotu, pod kterou je zapsáno na 350 sportovců.
Fotogalerie
editovat-
Ulice Ke Zdibům dokládá venkovský ráz Březiněvsi
-
Upravená náves
-
Místní úřad a hasičárna
-
Fotbalové hřiště v centru
-
Ulice Na Hlavní – hlavní ulice v Březiněvsi
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Březiněves - Historie [online]. Městská část Praha - Březiněves, 2008 [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Březiněves na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Březnoves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa Březiněves na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]