Bílkoviny ve výživě člověka
Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie[1]. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné pro stavbu bílkovin tělu vlastních a nebo jsou využité na přeměnu na tuky nebo sacharidy. Podle množství a skladby aminokyselin určujeme jejich kvalitu.[2] Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální a co do počtu je jich asi 20. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.[1]
Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky, vajec a sóji. Dále se sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.
Strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin byla po dlouhou předmětem diskuze odborné veřejnosti, část vědecké obce rostlinné bílkoviny dokonce označovala za neplnohodnotné[3]. V současnosti nicméně existuje množství studií z oblasti dietologie, které prokazují, že strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin pro dospělého člověka nepředstavuje zdravotní problém, ba výsledky některých studií naznačují, že může přinášet jisté benefity včetně nižšího rizika rakovinného onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky[4]. Rostlinná strava nicméně může přinášet vyšší riziko lámavosti kostí[4].
Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója).
| Skupina | DDD bílkovin |
|---|---|
| Děti | 0,9-2,7 g/kg/den |
| Dospělí | 0,8 g/kg/den |
| Senioři | 1,0-1,2 g/kg/den |
| Kojící matky | 1,5 g/kg/den |
| Sportovci | 1,6-2,2g/kg/den (na anabolických steroidech ještě víc) |
| Onemocnění jater, ledvin | individuálně dle zdravotního stavu |
Pozn. DDD = doporučená denní dávka
Negativní vliv vysokého příjmu bílkovin na ledviny byl však vyvrácen.[5]
Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.[6] Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c PIŤHA & POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.
- ↑ KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, 2004.
- ↑ Hygiena : učební texty k seminářům a praktickým cvičením. [s.l.]: Karolinum ISBN 80-7184-551-5.
- ↑ a b SELINGER,, Eliška et al. Evidence of a vegan diet for health benefits and risks – an umbrella review of meta-analyses of observational and clinical studies.. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 2022-5-16. Dostupné online.
- ↑ MARTIN, William F; ARMSTRONG, Lawrence E; RODRIGUEZ, Nancy R. Dietary protein intake and renal function. Nutrition & Metabolism. 2005-09-20, roč. 2, s. 25. PMID 16174292 PMCID: PMC1262767. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. ISSN 1743-7075. DOI 10.1186/1743-7075-2-25. PMID 16174292.
- ↑ KLIMEŠOVÁ & STELZER. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.