Wikipedie

Sleziníkovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Aspleniaceae)

Sleziníkovité (Aspleniaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Jsou to pozemní, skalní i epifytní kapradiny s listy v růžici, rozšířené po celém světě. V květeně České republiky se vyskytuje několik druhů sleziníku, jelení jazyk celolistý a velmi vzácně i kyvor lékařský.

Jak číst taxoboxSleziníkovité
alternativní popis obrázku chybí
Sleziník červený a kyvor lékařský
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďsleziníkovité (Aspleniaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Viviparie na listech Asplenium bulbiferum

Popis

editovat

Zástupci čeledi sleziníkovité jsou pozemní, skalní nebo řidčeji epifytní kapradiny s listy v růžici. Oddenek je pokrytý plevinami, částečně či zcela vzpřímený nebo zřídka dlouze plazivý a rozvětvený, většinou bez vůně nebo výjimečně vonící po mentolu (Asplenium longissimum). U epifytního sleziníku hnízdatého (Asplenium nidus) je oddenek silně zkrácený a vytváří koš v němž se zachycuje humus. Kořeny jsou černé, drátovité. Listy jsou střídavé (sleziník) nebo dvouřadě uspořádané (Hymenasplenium). Sterilní a fertilní listy se tvarově většinou neliší, pouze u některých druhů jsou plodné listy vyšší a užší než sterilní. V bázi řapíku jsou 2 cévní svazky ve tvaru písmene C a přilehlé k sobě zády, v opačné části řapíku se spojující do tvaru X. Pleviny na listech a oddenku jsou výrazně síťované, což je způsobeno silnými tmavě zbarvenými buněčnými stěnami, kontrastujícími s téměř průhlednou výplní. Listy jsou velmi rozmanitého charakteru, od jednoduchých celistvých až po 4x zpeřené. Čepel listů je měkká, bylinná až tuhá a kožovitá. Žilky listů jsou volné a dosahující okraje čepele nebo ukončené před ním, anebo se navzájem spojují a vzniklé areoly pak neobsahují další volné žilky. U některých zástupců je vyvinuta sběrná žilka běžící podél okraje listu. U některých druhů se na vrcholech listů nebo v úžlabích vytvářejí rozmnožovací hlízky, ze kterých mohou přímo na rostlině vyrůstat mladé rostlinky (viviparie).

Výtrusné kupky se tvoří na jedné straně podél žilky, mají měsíčkovitý až čárkovitý tvar a obvykle jsou kryté ostěrou. Pouze výjimečně se tvoří výtrusné kupky v párech a jsou k sobě přilehlé, pak ovšem často nevznikají podél té samé žilky. Ostěra přirůstá na boku výtrusnicové kupky. Výtrusnice mají ve střední části tkáň tvořenou pouze 1 řadou buněk a přerušený prstenec. Spory jsou monoletní, hnědé. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého tvaru.[1][2][3]

  •  
    Asplenium nidus
  •  
    Detail listu Asplenium bulbiferum
  •  
    Sleziník Asplenium hemionitis
  •  
    Sleziník severní (Asplenium septentrionale)
  •  
    Asplenium onopteris
  •  
    Detail výtrusných kupek Asplenium polyodon
  •  
    Asplenium milnei
  •  
    Asplenium scolopendrium
 
Rozvíjející se listy jeleního jazyka celolistého (Asplenium scolopendrium)

Rozšíření

editovat

Sleziníkovité zahrnují v současném pojetí asi 700 druhů ve 2 rodech. Rod sleziník (Asplenium) je rozšířen celosvětově.[1] Rod Hymenasplenium zahrnuje asi 30 druhů[4] a vyskytuje se v Asii, Africe i tropické Americe.[5] V české květeně se vyskytuje 6 druhů sleziníku (Asplenium) a různí kříženci, jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach).[6] V rámci Evropy se vyskytuje mnoho dalších druhů sleziníku zejména ve Středomoří.[7]

Rozlišovací znaky

editovat

Navzdory velké morfologické variabilitě jsou sleziníkovité většinou dobře rozpoznatelné podle čárkovitých výtrusných kupek s postranní ostěrou, uspořádaných po jedné straně listové žilky. U některých druhů jsou výtrusné kupky v párech a rostliny tak mohou tak být zaměněny s rodem Displazium, většinou však tyto kupky nevznikají z té samé žilky a bývají omezené na malou část plochy čepele.[2]

Taxonomie

editovat

Rod sleziník byl tradičně rozdělován na více rodů (většinou kolem 10), dnešní taxonomie se však kloní k jejich sloučení do rodu sleziník. To se týká i našich druhů jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. Ceterach officinarum). Současná taxonomie odděluje od sleziníku pouze rod Hymenasplenium, a to na základě cytologie. Ostatní taxony se se zástupci rodu sleziník (Asplenium s.str.) velmi ochotně kříží a tím nesplňují podmínku pro přijetí na rodové úrovni.[8] Navíc je rod sleziník v úzkém pojetí (s.str.) parafyletický.[9]

Význam

editovat

Některé druhy sleziníku (Asplenium trichomanes, A. platyneuron, A. rhizophyllum), kyvor lékařský a jelení jazyk celolistý bývají pěstované jako skalničky, případně jako stínomilné rostliny.[10] Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) a sleziník Asplenium antiquum jsou pěstovány jako pokojové rostliny.[11] Živorodé druhy, jako je Asplenium bulbiferum a Asplenium viviparum, bývají pěstovány jako pozoruhodnost v botanických zahradách.[12]

  •  
    Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus)
  •  
    Sleziník červený (Asplenium trichomanes subsp. densum)
  •  
    Kyvor lékařský (Asplenium ceterach)
  •  
    Sleziník Asplenium antiquum
  •  
    Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) v přirozeném prostředí na Sumatře

Zástupci

editovat

Přehled rodů

editovat

Asplenium (včetně rodů Camptosorus, Ceterach, Diellia, Loxoscaphe, Phyllitis a Pleurosorus), Hymenasplenium[8]

Reference

editovat
  1. ↑ a b Flora of North America: Aspleniaceae [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ROTHFELS, Carl J. et al. A revised family-level classification for eupolypod II ferns (Polypodiidae: Polypodiales). Taxon. June 2012. 
  3. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 
  4. ↑ YOUXING, Lin; VIANE, Ronald. Flora of China: Hymenasplenium [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ GABANCHO, Ledis Regalado; PRADA, Carmen. The genus Hymenasplenium in Cuba, including new combinations for the neotropical species. American Fern Journal. Dec 2011. 
  6. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  7. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  8. ↑ a b CHRISTENHUSZ, MaartenJ.M. et al. A linear sequence of extant families and genera of lycophytes and ferns. Phytotaxa. 2011. 
  9. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  10. ↑ SCHMID, W. George. En Encyclopedia fo Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-549-7. 
  11. ↑ ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. 
  12. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sleziníkovité&oldid=23460130“