Wikipedie

Blahočet chilský

druh rostliny
(přesměrováno z Araucaria araucana)

Blahočet chilský, též araukárie chilská (Araucaria araucana; též opičí strom či opičí smrk)[2] je jehličnatý, vždyzelený strom z čeledi blahočetovitých.

Jak číst taxoboxBlahočet chilský
alternativní popis obrázku chybí
Blahočet chilský (Araucaria araucana) v Andách
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďblahočetovité (Araucariaceae)
Rodblahočet (Araucaria)
Binomické jméno
Araucaria araucana
(Molina)K. Koch, 1873
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Větvička blahočetu chilského
Nezralé samičí šištice blahočetu chilského
Mladý blahočet chilský pěstovaný v Evropě
Vzrostlý blahočet chilský na zahradě v Petrově u Prahy

Evoluce

editovat

Blahočet chilský je prastará nahosemenná rostlina, pochází stejně jako celá čeleď blahočetovitých z geologických období jury a křídy. To značí, že roste bez větších změn již po dobu okolo 150 milionu let, oprávněně se mu říká živoucí fosílie.

Rozšíření

editovat

Je endemitem z chilsko-argentinského pomezí. Vyskytuje se v centrálním Chile a na západě centrální Argentiny, kde roste na svazích And v nadmořské výšce obvykle od 1000 do 1600 m. Nejlépe mu vyhovují vlhké, mírně kyselé půdy vulkanického původu.

Popis

editovat

Jsou to jednodomé nebo dvoudomé stromy vysoké 30 až 40 m s pyramidální korunou. Šedohnědou kůru mají hladkou se stopami po starých odumřelých větvích. Hlavní větve, málo rozvětvené, rostou horizontálně v přeslenech obvykle po 5, postranní větve jsou také horizontální nebo mírně převislé.

Šupinovité listy, které jsou mnohdy i na kmeni, jsou vejčité, kopinaté, leskle zelené s průduchy na obou stranách. Bývají dlouhé 30 až 50 mm a široké 8 až 25 mm, podélně proužkované, opadávají po 10 až 15 létech.

Samčí šištice, žlutavě hnědé, rostou vzpřímeně jednotlivě nebo ve skupinkách, bývají dlouhé 7 až 15 cm a mají průměr okolo 5 cm. Samičí šištice, nejdřív zelené, po opylení postupně tmavohnědé, jsou kulovitého tvaru, vysoké jsou asi 10 až 18 cm,průměr mívají okolo 8 až 15 cm. Opylení probíhá v červnu až červenci.

Semena dozrávají za 2 až 3 roky po anemogamickém opylení, jsou hnědá až naoranžovělá, na délku měří 25 až 40 mm a na šířku 7 až 15 mm, mají trojúhlý tvar, na špičce jsou dvě malá křidélka.

Stromy se mohou dožít vysokého stáří, je zdokumentován exemplář vysoký 50 m s výčetní tloušťkou kmene 223 cm a s 834 letokruhy. Je pravděpodobné, že se mohou za příznivých podmínek dožít až 1000 let.[3]

Dokáže odolat mrazům až do -18 °C, v zábalu i více.

Využití

editovat

Blahočet chilský poskytoval pro místní obyvatelstvo tradičně dřevo ke stavebním účelům, pro stěžně na plachetnice, na topení a využívala se jeho pryskyřice pro lékařské účely. Jeho semena jsou poživatelná a během dlouhých zimních období byla pro místní obyvatele hlavním zdrojem sacharidů. I nyní, v období přísné ochrany stromu který získal status ohroženého druhu, si smí každá domorodá rodina nasbírat 300 kg semen. Některé stromy dříve sloužily i ke kultovním účelům.[4]

Je to druh blahočetu, který snese největší chlad a pěstuje se s úspěchem jako okrasná exotická dřevina i ve venkovních podmínkách v Evropě, například v Belgii, Nizozemsku, Německu i na pobřeží Norska, kde Golfský proud zajišťuje mírné zimy.

Ochrana

editovat

Blahočet chilský patří podle:

  • Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 216/2001 Sb. o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin..., která obsahuje seznamy I, II, a III podle stupně ohrožení (stanovené CITES) [5] a
  • Nařízení komise (ES) č. 1332/2005… o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin..., která obsahuje seznamy A, B, C, a D podle stupně ohrožení (přísnější než CITES) [6]

mezi rostliny, které jsou ve svém přírodním areálu v Argentině a Chile chráněny. Proto lze s blahočetem chilským, včetně jeho semen, obchodovat jen za podmínky, že nepochází z uvedeného areálu, ale byl vypěstován někde jinde, např. ve školkách apod.

Vědecká synonyma

editovat
  • Abies araucana (Molina) Poir.
  • Abies columbaria Desf.
  • Araucaria araucana subsp. conguillioensis Silba
  • Araucaria chilensis Mirb.
  • Araucaria dombeyi A. Rich.
  • Araucaria imbricata Pav.
  • Araucaria imbricata var. variegata Gordon
  • Columbea imbricata (Pav.) Carrière
  • Columbea imbricata var. densa Carrière
  • Columbea imbricata var. denudata Carrière

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ https://www.nasezahrada.com/co-je-araucaria-araucana/
  3. ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 
  4. ↑ www.conifers.org. www.conifers.org [online]. [cit. 2010-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-10. 
  5. ↑ www.lexdata.cz[nedostupný zdroj]
  6. ↑ www.cizp.cz. www.cizp.cz [online]. [cit. 2010-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blahočet_chilský&oldid=23473613“