Antraknóza jahodníku

Antraknóza jahodníku je choroba jahodníku způsobovaná cizopasnou houbou Colletotrichum acutatum.[1] Na počátku 21. století je v ČR u kulturních odrůd jahodníku velkoplodého považována za jednu z nejnebezpečnějších silně infekčních chorob jahodníku, ne-li za vůbec nejvážnější.[2] K potlačení choroby jsou používány přípravky na bázi strobilurinu, avšak některé kmeny patogenu jsou vůči nim rezistentní.[1]

Symptom Colletotrichum acutatum na listu.

Bayerův počítačový kód: COLLAC

Zeměpisné rozšíření

editovat

Houbový patogen Colletotrichum acutatum se vyskytuje v řadě zemí napříč všemi kontinenty.[1]

 
Symptom Colletotrichum acutatum na letorostu.

Výskyt v Evropě

editovat

Patogen se vyskytuje v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, avšak oproti předpokladům se jeho výskyt potvrdil i v chladnějších oblastech. V Evropě je výskyt potvrzen v mnoha zemích EU, včetně České republiky. Je očekáváno další šíření choroby do oblastí, kde se jahodník pěstuje.

V Asii byl tento houbový patogen potvrzen rovněž. Vyskytuje se například v Číně a Japonsku. Choroba je ale potvrzena i v Americe a v Austrálii.[1]

Výskyt v Česku

editovat

Napadení antraknózou jahodníku bylo laboratorně potvrzeno v ČR na jižní Moravě, nedaleko Břeclavi v obci Šakvice již v roce 2005. další lokality výskytu choroby byly pak nalézány postupně v okresech Vyškov, Brno-venkov a Semily.[1]

Hostitel

editovat

Houbový patogen Colletotrichum acutatum napadá všechny kvetoucí rostliny, je prokázáno, že působí například značné škody u jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa). Mezi další prokázané hostitelské rostliny patří podle SRS[1]:

Význam

editovat

Ekonomické dopady poškození bývají značné. Při sklizni může dojít až k 80% ztrátám. Colletotrichum acutatum může napadat všechny kvetoucí rostliny.[1]

Biologie

editovat

Patogen se rozmnožuje podobně jako jiné houby. Tvoří velké množství spor které po zanesení na povrch rostliny klíčí a patogen proniká do pletiv. Jakmile se houba uvnitř rostliny dostatečně rozšíří, začne produkovat tmavé fruktifikační orgány, které působí typické antraknózní příznaky. V publikacích je uváděna jako optimální pro rozvoj Colletotrichum acutatum teplota 25 °C . K infekci však dochází při širším rozmezí teplot (18 – 33 °C) a za vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Inkubační doba onemocnění je velmi krátká, pouze několik dní.[1]

Symptomy

editovat

Celá rostlina zakrní nebo během krátké doby uvadne a odumře.[1]

Hnilobné vodnaté skvrny, které do tří dnů hnědnou a propadají se. Pletivo plodu se přestává někdy vyvíjet, zakrní. Takové plody jsou pak deformované.[1]

Tmavé zvětšující se skvrny na řapíku.[1]

Nekrózy kořene, kořenového krčku[1]

Detekce a identifikace

editovat

K detekci jsou používány kultury pěstované a upravované na živných půdách. Podle různých charakteristik je usuzováno o jakého patogena jde. Antraknóza jahodníku vytváří většinou bílé, světle oranžové (někdy s růžovou ohraničenou pigmentací), později nazelenale šedé, nebo černé povlaky, které často změní růžovou barvu na načervenale purpurovou.[1]

Ochrana rostlin

editovat

Chemická ochrana

editovat

Účinné jsou na počátku 21. století přípravky s obsahem (strobilurinů) zejména ty, které obsahují azoxystrobin nebo pyraclostrobin Byly ovšem nalezeny kultury zcela rezistentní vůči fungicidům. Za velmi významnou je proto považována prevence a osvěta.[1]

V ČR chybí podrobnější zkušenosti s šířící se chorobou Colletotrichum acutatum. Nejsou registrovány žádné účinné fungicidní přípravky a prevence tak zůstává jedinou cestou jak zpomalit šíření.[1]

Rezistentní rostliny

editovat

Proti chorobě antraknóza jahodníku je uváděna tolerance u odrůd jahodníku Honeoye a Elvira. Bylo ovšem objeveno, že patogen se vyskytuje v mnoha různých rasách uvnitř druhu, takže i nejvíce rezistentní odrůdy jahodníku jsou rezistentní pouze vždy k nějaké rase této choroby a k jiné náchylné.[1]

Agrotechnická opatření

editovat

Prevence

editovat
Dezinfekce půdy
editovat

Lze doporučit fyzikální i chemické metody dezinfekce půdy.[1]

Výsadba
editovat

Ze zdravotních důvodů je doporučeno použití meristémově množených rostlin a tzv. frigo sadby. Použití certifikované sadby je spolehlivé pouze při pravidelném testování na Colletotrichum acutatum. Vhodné jsou krátkodobé kultury a spíše omezené hnojení dusíkem.[1]

Závlaha
editovat

Jako ochranné opatření je používána výhradně kapková závlahy a v období krátce po dešti zákaz práce v porostu, zejména zastavení sklizní.[1]

Organizace práce
editovat

Je žádoucí omezit přesun mechanizace i pracovní síly směrem z napadených do zdravých porostů nebo při přesunu provést dezinfekci strojů a osob. Napadené plody při sklizni jsou významným zdrojem infekce.[1]

Hygiena
editovat

Je třeba odklízet posklizňové zbytky rostlin a zlikvidovat spálením či zakopáním. Veškeré nářadí i pracovní pomůcky a sklízecí kombajny po ukončení prací na plantáži s napadenými chorobami je třeba dezinfikovat nebo očistit.[1]

Eliminace zdrojů nákazy
editovat

Důležité je odstraňování napadených rostliny i rostliny v okolí až do vzdálenosti 3m. Okolí plantáže je třeba udržovat ve zcela bezplevelném stavu.[1]

Prostředí
editovat

Dostatečná cirkulace vzduchu v porostu, dostatečný spon rostlin při výsadbě a odstraňování odnoží po sklizni a na jaře jsou nezbytné.[1]

Fytosanitární opatření

editovat

Chorobu antraknóza jahodníku způsobenou Colletotrichum acutatum bylo zakázáno rozšiřovat na území EU, ovšem s ohledem na rozšíření choroby v členských zemích bylo od 1. 9. 2008 rozhodnuto původce Colletotrichum acutatum vyškrtnout ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Ing. Marie Šindelková, Ing. Otmar Vahala, RNDr. Jan Juroch, Státní rostlinolékařské správa. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29. 
  2. KLOUTVOROVÁ, Jana. Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám [online]. VŠÚO Holovousy, s. r. o., 27.5.2011 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat