Antonov An-148 (ukrajinsky: Антонов Ан-148) je regionální proudový dopravní letoun vyráběný ukrajinskou leteckou společností Antonov. 26. února 2007 získal certifikaci o letové způsobilosti. Kromě Ukrajiny se vyráběl do roku 2017 i v ruské Voroněži. Uvádí se, že komponenty letounu pocházejí ze 70 % od ruských výrobců a ze 30 % od výrobců z Ukrajiny. [1]

An-148 / An-158
Antonov An-148 na Paris Air Show 2007
Antonov An-148 na Paris Air Show 2007
Určenídopravní letoun
VýrobceSjednocená letecká korporace (Voroněž)
Antonov (Kyjev)
ŠéfkonstruktérAntonov
První let17. prosince 2004
Zařazenočerven 2009
Charaktercertifikován 26. února 2007
UživatelUkraine International Airlines
Air Koryo
Saratov Airlines
Cubana de Aviación
Ozbrojené síly Ruské federace
Vyrobeno kusů44 (leden 2017)
Cena za kus18-22 mil. US$
VariantyAn-158 (An-148-200), An-168, An-178
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Vstupní dveře se schody

Práce na projektu letounu byly zahájeny v září 2001 v ukrajinské konstrukční kanceláři Antonov. Je patrné, že letoun má sloužit jako náhrada za neekonomické stroje bývalého Sovětského svazu Tupolev Tu-134 a Jakovlev Jak-42. Letoun byl odvozen z An-74TK-300, bylo však zcela přepracováno křídlo, prodloužen trup, použity nové ukrajinské záporožské proudové motory D-436-148, nová avionika atd. V roce 2003 byly zahájeny přípravy na sériovou výrobu ve voroněžském závodě VASO a ukrajinském státním leteckém závodě v Charkově. První let se uskutečnil 17. prosince 2004, certifikace letounu, motorů a jednotky APU AI-450-MS byla dokončena 26. února 2007. Na Ukrajině byla sériová výroba zahájena v kyjevském závodě Aviant, v Rusku ve voroněžském VASO.

Prvním uživatelem se staly ukrajinské aerolinky Aerosvit, které s tímto strojem zahájily komerční provoz 2. června 2009. První sériový voroněžský stroj, zalétaný 19. července 2009, obdržela letecká společnost Rossija a první komerční let s ním absolvovala 24. prosince 2009.

Přestože současně s An-148 vznikly v Rusku i konkurenční projekty obdobných letounů Suchoj Superjet 100 a Tupolev Tu-334, předpovídají odborníci tomuto stroji dobrou budoucnost. Na začátku roku 2010 byly registrovány asi dvě stovky objednávek, největší zájem projevily společnosti Atlant-Soyuz, Polet a Rossija. V závodě VASO proto musí řešit otázku nedostatečných výrobních kapacit na pokrytí těchto požadavků, neboť zároveň mají vyrábět i Tu-204SM a MS-21.

O licenční výrobu projevil zájem íránský výrobce letadel HESA.[kdy?][zdroj?]

Charakteristika

editovat
 
Skleněný kokpit stroje Antonov An-148-100B

An-148 je dvoumotorový hornoplošník s motory na pylonech pod křídlem. Hornoplošné uspořádání poskytuje křídlu a motorům na zemi ochranu před cizími předměty. Vestavěný autodiagnostický systém, APU jednotka a vysoká spolehlivost umožňují, aby byl typ provozován i na hůře vybavených letištích a travnatých VPD. Díky moderní avionice a navigačnímu vybavení, multifunkčním displejům a systému fly-by-wire může An-148 létat ve dne i v noci, za špatného počasí, za podmínek IFR a VFR na leteckých tratích s vysokou hustotou provozu. Letoun je poháněn dvojicí proudových motorů typu Ivčenko D-436-148.

Hlavní verzí bude An-148-100 s kapacitou 70 cestujících (případně 80 cestujících s menšími rozestupy mezi sedadly) v jedné třídě. Dolet An-148-100 se bude pohybovat mezi 2 200 a 5 100 km podle přání zákazníka.

 
Během letu
  • An-148-100A – základní varianta, dolet 2 000 až 3 000 km
  • An-148-100B – střední trati, dolet 3 000 až 4 000 km
  • An-148-100E – prodloužený dolet až 5 000 km
  • An-158 (An-148-200) – prodloužená verze s 99 sedadly, zálet 28. dubna 2010, certifikace 28.2.2011, výroba 2011
  • An-168 (An-148 ABJ) – business jet (VIP verze) odvozená od An-148, výroba zahájena na konci 2009
  • An-178 – projektovaná nákladní (cargo) verze, nosnost 15-20 t, motory D-436-148FM, náhrada An-26, An-32 apod., konkurent vyvíjeného stroje Iljušin Il-276 a západních CASA C-295 a C-130 Hercules

Dne 5. března 2011, při výcvikovém letu dvou pilotů vzdušných sil Myanmaru, došlo u vesnice Garbuzovo v Bělgorodské oblasti, asi 130 km jižně od Voroněže, k letecké nehodě, při níž zahynuli 4 piloti spolu s navigátorem a mechanikem a stroj byl zcela zničen.

Dne 11. února 2018 se krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo zřítil let číslo 703 Saratovských aerolinií poblíž vesnice Argunovo. Všech šest členů posádky a 65 cestujících zemřelo.

Specifikace

editovat
 
Třípohledový nákres An-148

Technické údaje

editovat
  • Posádka: 2
  • Kapacita:
    • Maximální počet cestujících: 80
    • Maximální hmotnost nákladu: 9000 kg
  • Maximální množství paliva: 12 100 kg
  • Délka vzletové dráhy: 1750 – 2100 m
  • Spotřeba paliva: 1470 kg/h
  • Pohonná jednotka:

Výkony

editovat
  • Rychlost: 820 – 870 km/h
  • Letový dostup: 11 000 – 12 500 m
  • Dolet: (podle verze)
    • 100A: 2200 km
    • 100B: (se 75 cestujícími): 3600 km
    • 100E: (se 75 cestujícími): 5100 km

Reference

editovat
  1. Russian Military to Receive Five An-148 Passenger Planes in 2016. Sputniknews.com [online]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat