Antonov An-72
Antonov An-72 (v kódu NATO "Coaler") je sovětský, resp. ukrajinský víceúčelový transportní letoun krátkého vzletu a přistání určený pro civilní i vojenské účely, který vznikl na podkladě letounu Antonov An-26.
| An-72 / An-74 | |
|---|---|
 An-72 (RA-72979) ruského letectva | |
| Určení | transportní letoun |
| Výrobce | Antonov |
| První let | 31. srpna 1977 |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | Sovětské letectvo (dříve) Ukrajinské letectvo Ruské letectvo |
| Výroba | 1977–dosud |
| Vyrobeno kusů | 195 (An-72 & An-74)[1] |
| Varianty | Antonov An-71 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj
editovat
První prototyp stroje vzlétl 31. srpna 1977. Stroje z úvodní série byly do služby zařazeny v roce 1979. Letoun se vyráběl v několika verzích, celkem bylo vyprodukováno kolem 200 kusů.
Verze An-74 vznikla jako verze vojenského transportního letounu An-72 určená pro provoz v oblasti Arktidy a Antarktidy a pro komerční přepravu nákladu na středně dlouhých tratích za všech klimatických podmínek s teplotami sahajícími od -60 °C až po +45 °C.[2] Vzhledem k tomu si konstrukce letounu vyžádala určité změny. První prototyp An-74 vzlétl 29. září 1983. Na linkách v SSSR začaly sériové stroje létat od roku 1985. Celkem bylo vyrobeno kolem 80 kusů.
Základní výzbroj průzkumné verze letounu An-72P tvoří 23mm kanon GŠ-23L. Na dvě podkřídlová závěsná místa lze podvěsit raketové bloky UB-32 s 32 neřízenými raketami S-5 ráže 57 mm. V nákladovém prostoru je místo pro 100kilogramové letecké pumy, které se shazují po otevření zadních vrat nákladového prostoru.
Pro účely pobřežního hlídkování má letoun An-72P zabudován průzkumný radiolokátor EL/M-2022A, umožňující vypátrat a sledovat až 100 námořních cílů do vzdálenosti 130 km a E/O průzkumný systém s TV a FLIR kamerou pro vedení denního a nočního průzkumu do vzdálenosti 20 nebo 15 km. Letoun je dále vybaven dopplerovským navigačně meteorologickým radiolokátorem s dosahem 550 km, který spolu s pilotně navigačním kompletem na bázi standardního číslicového navigačního vybavení umožňuje bezpečné automatické, povelové a ruční řízení letu po stanovené trase. Komplet ve spolupráci s elektronickým vybavením letounu zabezpečuje automatický start a přistání s využitím pozemních radiomajáků. Nákladový prostor An-72P o celkovém objemu 33,11 m³, s délkou 7m, šířkou 2,15m a výškou 2,20m umožňuje přepravovat až 5000 kg nákladu, 22 výsadkářů s výstrojí a výzbrojí nebo 16 raněných na nosítkách.
Varianty
editovat
- An-72A – transportní letoun
- An-72LT – transportní letoun
- An-72P – hlídkový letoun
- An-74 – transportní letoun pro podmínky dálného severu
- An-74TK – varianta An-74 pro kombinovanou přepravu osob a nákladu
- An-74TK-300 – Prototyp vzlétl ke svému úvodnímu letu 20. dubna 2001 z letiště Charkovského státního leteckého závodu. Dvojice pohonných jednotek s lepší ekonomií provozu Progress D-436T1 byly přemístěny na pylony pod křídlem z důvodu lepší údržby pozemním personálem. Maximální rychlost vzrostla na 750 km/h společně se zvýšením doletu (5200 km).
- An-74P-100 – salónní varianta An-74
- An-71 – varianta pro radiolokační průzkum
Specifikace (An-74)
editovat
Technické údaje
editovat- Osádka: 5
- Kapacita: do 52 pasažérů
- Rozpětí: 31,89 m
- Délka: 28,07 m
- Výška: 8,65 m
- Nosná plocha: 98,62 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 19 050 kg
- Hmotnost (naložen): 34 500 kg
- Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Lotarjov D-36
Výkony
editovat- Cestovní rychlost: 550/600 km/h
- Maximální rychlost: 705 km/h
- Dostup: 11 800 m
- Dolet: 4 325 km
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ✈ russianplanes.net ✈ наша авиация [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10 February 2015.
- ↑ AN-74 Special-Purpose Freighter [online]. Antonov ASTC, 2004 [cit. 2007-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonov An-72 na Wikimedia Commons - Série An-72/An-74
