Wikipedie

Antonín Emanuel Komers

český poslanec Českého zemského sněmu, agronom, manažer a pedagog
(přesměrováno z Anton E. Komers)

Antonín Emanuel Komers (12. června 1814 Humpolec[1][2] – 18. prosince 1893 Jihlava[3][4][5]) byl český a rakouský agronom, pedagog a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Antonín Emanuel Komers
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1849 – 1849
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
konzervativní velkostatek
Narození13. června 1814, 11. června 1815 nebo 12. června 1814
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1893
Jihlava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťMarie Kateřina
DětiJUDr. Franz Ritter von Komers (1848-1934)
PříbuzníEmanuel Heinrich Komers von Lindenbach (bratr)
Profeseagronom, pedagog, zemědělec, politik a spisovatel
Oceněnínobilitace - 1871 rytířský stav
CommonsAntonín Emanuel Komers
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Pocházel ze starousedlé živnostenské rodiny z Humpolce. Bratr Karel Komers von Lindenbach byl ministerským úředníkem, později povýšeným do šlechtického stavu, další bratr Emanuel Heinrich Komers byl v 60. letech 19. století rakouským ministrem spravedlnosti.

Antonín Emanuel vystudoval v letech 1824–1830 gymnázium v Jihlavě, pro nedostatek peněz však nemohl studoval na vysoké škole. Ve věku sedmnácti let proto nastoupil jako zemědělský praktikant na statcích na rodné Vysočině. Byl také zaměstnán jako soudní aktuár ve Zbraslavicích. Od roku 1832 pracoval na panství hraběte Františka Antonína z Thun-Hohensteinu staršího v Děčíně. Když rodové panství převzal syn František Antonín II. z Thun-Hohensteinu, byl mu roku 1836 přidělen Komers jako tajemník. Po dva roky pak mohl studovat na rolnické akademii v Hohenheimu u Stuttgartu, kterou dokončil roku 1838 s výbornými výsledky. Působil pak dlouhodobě jako thunovský hraběcí sekretář u Františka Antonína. Zároveň byl roku 1839 pověřen vedením správy dvora ve Slavětíně u Loun. V roce 1840 byl jmenován ředitelem thunovského panství Peruc a funkci zastával do roku 1844. Provedl úspěšné reformy hospodaření velkostatku.[5]

1. dubna 1844 byl jmenován ředitelem centrální správy thunovských velkostatků a zároveň hospodářským radou. Přestěhoval se z Peruce natrvalo do Děčína, respektive do Podmokel. V této významné funkci prováděl reformy hospodaření, budoval silnice a cesty, nechal vysazovat ovocné sady a budovat potravinářské závody.[5]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. V doplňovacích volbách roku 1849 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Humpolec (původně zde poslancem byl Karel Havlíček Borovský). Profesně se uvádí jako thunovsko-hohensteinský ústřední ředitel.[6] V seznamu poslanců z ledna 1849 se ještě neuvádí.[7] Patřil k českému politickému táboru, Národní strana (staročeši). V reakci na své zvolení napsal Karlu Havlíčkovu Borovskému doppis, ve kterém uvedl: „Rád bych s Vámi pohovořil o důležitých věcech. Že se co Váš nástupce (ačkoliv bez Vaší výtečné schopnosti) – též k naší straně připojím, co udatný federalista, Čech tělem i duší a jako takový vlast a národ milující – není zapotřebí dnes vykládat.“ Do sídla sněmu v Kroměříži dorazil Komers v únoru 1849, ale výrazněji do jeho činnosti nezasáhl, protože parlament byl již v březnu rozpuštěn.[5]

V roce 1849 se přestěhoval do Prahy, kam přesídlila ústřední thunovská kancelář, nyní, po zrušení poddanství, již bez správních funkcí, výlučně jako vedení hospodářského provozu rozsáhlých thunovských zemědělských držav. Podílel se na založení zemědělské školy v Libverdě. Už v roce 1844 navrhl na schůzi Vlastenecko-hospodářské společnosti, jejímž byl členem, aby došlo ke zřízení vyšší školy rolnické. Škola vznikla roku 1850. V témže roce byl zvolen členem výboru a prezídia Vlastenecko-hospodářské společnosti. V letech 1860 - 1872 byl členem jejího centrálního výboru, později jejím viceprezidentem. Roku 1871 byl za svou práci povýšen do rytířského stavu.[8]

Patřil mezi specialisty na agronomii a publikoval německy i česky odborné stati o hospodářství,[4] vydával hospodářský sborník, kalendář a další publikace.[9] Podnikl studijní cesty po západní Evropě, monitoroval zahraniční odbornou literaturu. Byl taktéž členem Zemědělské rady pro Království české, v letech 1873-1877 jejím viceprezidentem, v letech 1877-1884 druhým prezidentem[10]. Založil a vydával sborník a zemědělský časopis, napsal učebnice zemědělské ekonomie. Propagoval využití strojů a mechanizace v zemědělské výrobě. Byl ředitelem hospodářské školy.[5]

Podnikal i mimo thunovské velkostatky. V roce 1856 založil společně s Jindřichem Chotkem cukrovar ve Veltrusech. Chotek pak roku 1859 předal Komersovi řízení celého svého velkostatku. 1. ledna 1869 byl jmenován hospodářským radou a šéfem centrálního ředitelství panství Maxmiliána Egona I. z Fürstenbergu. Komers sám vlastnil statek v Mostově u Kynšperka. Roku 1861 koupil a následně přestavěl Lžín v jižních Čechách.[5]

Do politiky se ještě vrátil po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky).[11] Byl členem Strany konzervativního velkostatku, která spolupracovala se staročechy a která tehdy ovládla volby ve velkostatkářské kurii.

Roku 1871 mu byl udělen Řád železné koruny a tudíž byl povýšen do rytířského stavu (Anton Emanuel Ritter von Komers). Do penze odešel k 1. lednu 1875, kdy opustil funkci hospodářského rady a ředitele ústřední správy thunovského panství. Nechal si ale funkci vrchního ředitele vyššího zemského hospodářského ústavu v Libverdě. Roku 1885 zcela odešel z veřejného života a přestěhoval se z Prahy do Jihlavy k neteři. Jeho zdravotní stav se zhoršoval.[5]

Rodina

editovat

Manželka Marie Kateřina byla dcerou pražského měšťana Jana Jindřicha. Syn JUDr. Franz Emanuel Ritter von Komers (1848-1934) byl c.k. okresní komisař v Karlových Varech, od roku 1893 okresním hejtmanem v Lanškrouně, kde se v národnostně vypjatém prostředí jako rakouský monarchista snažil být neutrální. V době hilsneriády v regionu potlačil vlnu antisemitismu.[12]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Jana Langerová ve své studii uvádí, že většina literatury chybně zmiňuje jako datum narození 13. červen 1814, http://is.muni.cz/th/146109/ff_m/findiplomka.pdf
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ a b Komers, Antonín Emanuel, 1814-1893 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g LANGEROVÁ, Jana: Antonín Emanuel Komers ve službách Thunů [online]. muni.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  8. ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 75. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e2cefbf6-0256-4a83-bc66-79d0b96b8be8
  9. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 330 s. ISBN 80-204-0760-X. S. 141. 
  10. ↑ FABINI, Pavel. Zemědělská rada pro Království české 1873-1918. Praha: [s.n.] 135 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-7434-196-0, ISBN 80-7434-196-8. OCLC 1085377988 S. 117–118. 
  11. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  12. ↑ MACKOVÁ, Marie. : Úředník jeho veličenstva in OSOBNOSTI MĚSTA LANŠKROUNA,. [s.l.]: Městské muzeum Lanškroun, 1997. 

Literatura

editovat
  • VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 75. Národní digitální knihovna
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 444 šlechtických rodů v Českých zemích. 2. vyd., Praha : Mladá fronta, 1999. s. 141-1421. ISBN 80-204-0760-X

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Emanuel_Komers&oldid=23278945“