Antonín Pyšek
Antonín Pyšek (10. února 1929, Plzeň – 2. ledna 2002, Vroutek[2]) byl český botanik a odborník na ruderální a synantropní flóru a fytoindikaci znečištění podzemních vod.
| Doc. RNDr. Antonín Pyšek, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. února 1929 Plzeň |
| Úmrtí | 2. ledna 2002 (ve věku 72 let) Vroutek |
| Povolání | botanik, vysokoškolský učitel a učitel |
| Choť | Vlasta Pyšková |
| Děti | Petr Pyšek |
| Rodiče | Antonín Pyšek a Marie Pyšková |
| Příbuzní | Klára Pyšková[1] a Barbora Homonická Pyšková (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
editovatAntonín Pyšek se narodil 10. února 1929 v Plzni.
Po absolvování gymnázia v Klatovech vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (obor přírodopis-chemie, 1948-1952), po vojenské základní službě učil tři roky na jedenáctileté střední škole v Podbořanech, další tři roky zastával funkci metodika biologie, chemie a prací na školním pozemku na KNV v Karlových Varech. V r. 1960 nastoupil jako odborný asistent botaniky na Pedagogický institut tamtéž a setrval zde do r. 1965 jako vedoucí katedry přírodních věd a proděkan pro interní studium.[3]
Odtud přešel na pozici odborného asistenta botaniky na Pedagogickou fakultu v Plzni (nyní součást Západočeské univerzity v Plzni), kde přednášel botaniku a fyziologii rostlin a založil tzv. ruderální školu, která se zabývala systematickým výzkumem ruderální flóry. Vychoval řadu absolventů učitelského směru biologie.[3] V roce 1974 musel z politických důvodů fakultu opustit a začal pracovat v podniku s názvem Stavební geologie jako výzkumný pracovník v úseku ochrany podzemních vod. Spolu se svým synem, Petrem Pyškem, který se k němu připojil v roce 1982[4], se zabývali fytoindikací úniků ropných uhlovodíků a dalších znečišťujích látek v podzemních vodách.[5] Věnovali se přitom i výzkumu invazních rostlin, analyzovali šíření invazního bolševníku velkolepého.[6]
V roce 1974 získal akademický titul RNDr. na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, r. 1979 vědeckou hodnost CSc. na Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích obhájením kandidátské disertační práce Ruderální vegetace Velké Plzně.[3] Zabýval se studiem rodů Chenopodium, Atriplex, Reynoutria, Rosa, Aster. V roce 1989 odešel do důchodu, který trávil ve Vroutku u Podbořan, po revoluci v roce 1990 se však na Západočeskou univerzitu v Plzní vrátil vyučovat botaniku a obnovil tamní „plzeňskou ruderální školu". [7][8]
Za svůj život publikoval více než 200 odborných článků, několik z nich v impaktových časopisech (bibliografie viz [3][9]). Byl jednou z vůdčích osobností fytocenologického výzkumu ruderální vegetace v České republice a průkopníkem indikace znečištění podzemních vod pomocí rostlin.
Většinu života aktivně působil v Západočeské pobočce Československé (a později České) botanické společnosti, kterou 7. října 1962 v sídle plzeňské botanické zahrady na Lochotíně spoluzakládal (již předtím byl členem celostátní České botanické společnosti) a v následujících čtyřiceti letech zde působil působil jako předseda, jednatel, člen výboru a člen redakce pobočkového Zpravodaje[10][3] Vedl též celostátní sekci pro synantropní botaniku Československé (a později České) botanické společnosti.
Jeho syn Petr Pyšek se rovněž věnuje botanice.
Ocenění
editovatV roce 1998 byl zvolen čestným členem České botanické společnosti[9][8] a byla mu udělena pamětní medaile Západočeské univerzity v Plzni.[11]
Posmrtná připomínka
editovatV obci Vroutek stojí památná lípa kavkazská (Tilia dasystyla), která od roku 2003 nese jeho jméno (Lípa doc. Antonína Pyška) a o jejíž ochranu se zasadil.[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-09-09].
- ↑ NESVADBOVÁ, Jaroslava. Západočeská pobočka České botanické společnosti (1962–2012) a dokumentace. CALLUNA. 2012, roč. 17, čís. 2, s. 5–12. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SOFRON, Jaromír. RNDr. Antonín Pyšek - 60 let. Preslia. 1989, roč. 61, čís. 1, s. 85–91. Dostupné online.
- ↑ UHLÍKOVÁ, Marcela. Zavlečené rostliny už najdeme všude. Forum: magazín Univerzity Karlovy. 2023, roč. 61, čís. 1, s. 4–9. Dostupné online.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Rostliny jako indikátor nebezpečí. Věda a technika mládeži [online]. 1990-11-28. Dostupné online. (dostupné online po registraci)
- ↑ KŘELINOVÁ, Magda. Rozhovor s Petrem Pyškem [online]. Přírodovědecká fakulta UK, 2022-12-21. Dostupné online.
- ↑ MERGL, Michal. Historie biologického výzkumu na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Živa. 2015, čís. 5, s. CXIII-CXIV. Dostupné online.
- ↑ a b KUBÁT, Karel. Antonín Pyšek (10. 2. 1929 - 2. 1. 2002). Preslia. 2003, roč. 75, čís. 1, s. 93–95. Dostupné online.
- ↑ a b PRACH, Karel; PYŠEK, Petr. Doc. RNDr. Antonín Pyšek, CSc. - 70. let. Preslia. 1999, roč. 71, čís. 1–2, s. 187–189. Dostupné online.
- ↑ NESVADBOVÁ, Jaroslava. Založení a první léta Západočeské pobočky České botanické společnosti v Plzni – vzpomínky skoropamětnice. CALLUNA. 2012, roč. 17, čís. 2, s. 3–4. Dostupné online.
- ↑ KOUTECKÝ, Daniel. Pyšek Antonín Doc. RNDr. Csc. [online]. Biolib.cz [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o památném stromu. drusop.nature.cz [online]. Městský úřad Podbořany, 2003-03-26. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- KŘELINOVÁ, Magda. Rozhovor s Petrem Pyškem [online]. Přírodovědecká fakulta UK, 2022-12-21. Dostupné online.
- KOUTECKÝ, Daniel. Pyšek Antonín Doc. RNDr. Csc. [online]. Biolib.cz [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
