Antonín Grmela
Antonín Grmela (2. srpna 1891 Varšava – 12. prosince 1914 Wadowice) byl česko-polský voják, během první světové války člen České družiny, čs. dobrovolnické skupiny v ruské armádě. V prosinci 1914 byl dopaden četnictvem rakousko-uherské armády při plnění výzvědného úkolu a popraven kvůli spolupráci s Ruskem, jako jeden z prvních dvou Čechů za celou válku.
| Antonín Grmela | |
|---|---|
.png) Antonín Grmela roku 1914 | |
| Narození | 2. srpna 1891 Varšava |
| Úmrtí | 12. prosince 1914 (ve věku 23 let) Wadowice |
| Místo pohřbení | Hřbitov Fryšták |
| Civilní činnost | výrobce nábytku |
| Vojenská kariéra | |
| Doba služby | 1914 |
| Sloužil | Česká družina |
| Složka | průzkum |
| Jednotka | Česká družina |
| Války | první světová válka |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se ve Varšavě, na tehdejším území Ruského impéria, českému otci a polské matce. Otec pocházel ze stolařské rodiny z Fryštáku na moravském Valašsku,[1] byl majitelem továrny na nábytek ve Varšavě, posléze rozšířené o filiálku v Moskvě. Antonín absolvoval polské gymnázium ve Varšavě a v roce 1905 odešel studovat truhlářskou školu ve Valašském Meziříčí. Připravoval se na převzetí otcovy továrny ve Varšavě a její pobočky v Moskvě, sbíral proto zkušenosti v nábytkářských firmách v Kyjevě a v Oděse.[2]
První světová válka
editovatKdyž roku 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a následně tak vstoupilo do válečného stavu s Ruskem, přihlásil se na Ukrajině do tzv. České družiny, dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků v ruské armádě vytvořené v srpnu 1914. Díky svým jazykovým schopnostem byl na přelomu listopadu a prosince 1914 vyslán spolu s deseti dalšími družiníky, aby se vypravil přes frontovou linii s rakousko-uherskou armádou, navázali kontakt se členy prvního československého odboje[2] a agitovali v řadách rakousko-uherské armády, aby jejich vojáci slovanského původu přebíhali na ruskou stranu. Byl však při plnění svého úkolu dopaden, uvězněn a začátkem prosince převezen k 4. armádnímu etapnímu velitelství ve Wadowicích. Dne 12. prosince byl spolu s dalším členem průzkumné skupiny, Josefem Müllerem,[3] shledán vinným z vyzvědačství a odsouzen k smrti oběšením.
Úmrtí
editovatPoprava byla vykonána ve Wadowicích 12. prosince ve dvě hodiny odpoledne. Oba odsouzení odmítli zavázání očí. Antonín Grmela zemřel ve věku 23 let.
Po smrti
editovatRoku 1923 byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do rodinné hrobky na hřbitově ve Fryštáku.[4] V Brně je po něm rovněž pojmenována jedna z ulic, Grmelova.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Antonín Grmela – hrdina Velké války :: Novináři jižní Moravy. brnozurnal.webnode.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-05.
- ↑ a b Antonín Grmela: mučedník, kterému se jeho kat musel na šibenici pověsit za nohy | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hrob Antonín Grmela | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého]. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928.
