Anoplocephalidae
Anoplocephalidae představují čeleď tasemnic z řádu kruhovek.
 Anoplocephalidae | |
|---|---|
 Kůň infikovaný Anoplocephala perfoliata | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) |
| Třída | tasemnice (Cestoda) |
| Řád | kruhovky (Cyclophyllidea) |
| Čeleď | Anoplocephalidae Cholodkovsky, 1902 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatTasemnice z čeledi Anoplocephalidae se běžně dělí do několika podčeledí. Celosvětový areál výskytu mají podčeledi Anoplocephalinae, Linstowiinae a Thysanosomatinae; zástupci podčeledi Inermicapsiferinae jsou pak rozšířeni především v regionu Afrického rohu. Čeleď však nejspíše představuje pouze sběrný taxon blíže nepříbuzných fylogenetických linií, a není tudíž monofyletická, což naznačují i rozdíly v morfologii a životních cyklech. Společným znakem této skupiny je fakt, že její zástupci většinou postrádají rostellum, tj. část hlavičky neboli skolexu s příchytnými háčky, typická bývá pouze přítomnost čtveřice přísavek. Tělní články jsou velmi široké a krátké, u rodu Moniezia se objevují tzv. mezičlánkové neboli interploglotidární žlázy, jež produkují regulační peptidy obdobné peptidům hostitelským.[1][2]
Zástupci podčeledi Anoplocephalinae parazitují především u býložravých savců; nikoli však striktně, objevují se i druhy napadající plazy či ptáky, zvláště papoušky. Jejich vajíčka jsou chráněna podlouhlým obalem, tzv. pyriformním aparátem, a mají hruškovitý tvar. Mezihostitele představují pancířníci, náhodným spasením těchto roztočů s infekčními cysticerkoidy se nakazí definitivní hostitel. Podčeleď Linstowiinae parazituje u různých hmyzožravých savců a plazů (mezihostiteli brouci), podčeleď Thysanosomatinae infikuje přežvýkavé (mezihostiteli pisivky) a africká podčeleď Inermicapsiferinae parazituje na damanech.[1][2]
Význam
editovatTasemnice druhů Anoplocephala perfoliata (dominující), Anoplocephala magna, Anoplocephaloides mamillana a Moniezia pallida představují střevní parazity koní. Tasemnice u koní nemigrují, takže jejich patologické působení je vázáno na místo přichycení, ve vyšších počtech mají tendenci se shlukovat do trsů. A. perfoliata platí za významný faktor v etiologii kolikových onemocnění.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HAUKISALMI, Voitto. Anoplocephalidae [online]. Planetary Biodiversity Inventory: A survey of tapeworms from vertebrate bowels of the Earth [cit. 2023-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-11. (anglicky)
- ↑ a b VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 9788073870089, ISBN 8073870088. S. 185.
- ↑ Vojtková M., Mezerová J., Koudela B. Výskyt a klinický význam tasemnice Anoplocephala perfoliata. Veterinářství 2006;56:24-28. [1]
Externí odkazy
editovat
Taxon Anoplocephalidae ve Wikidruzích
