Muchomůrka císařka

Muchomůrka císařská
	Muchomůrka císařská
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	štítovkovité (Pluteaceae);
Rod	muchomůrka (Amanita);
Binomické jméno
	Amanita caesarea; (Scop.) Pers. 1801
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka císařská, resp. muchomůrka císařka (Amanita caesarea (Scop.) Pers.) je jedna z nejvíce ceněných jedlých hub, jako delikatesa se podávala na dvorech římských císařů a posléze papežů. V České republice se vyskytuje sporadicky a je chráněna.

Synonyma

Agaricus caesareus Schaeff.
Volvoamanita caesarea (Schaeff.) E. Horak, Beitr. Kryptfl. Schweiz 13: 618 (1968)

Taxonomie

Alternativní názvy

lidové
- Morava: císařský hřib
- Slovensko: kráľka, kráľova huba, kráľovský žampion, králúvka

Poddruhy

Existuje bílá forma této houby, která je často klasifikována jako samostatný poddruh (A. caesarea f. alba.

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých – Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

Vzhled

Klobouk je široký 8–16 cm, v mládí kulovitý, posléze mírně zašpičatělý, oranžovohnědý až zářivě oranžově červený, lysý nebo jen s několika většími útržky bílé plachetky na povrchu (není tedy obsypaný malými bílými útržky jako u muchomůrky červené či královské), na okraji zřetelně rýhovaný. Lupeny jsou zářivě (zlatově) žluté, vysoké 8–12 mm, husté, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, vysoký 8–16 cm a tlustý 2–3 cm, zlatově žlutý až hnědooranžovělý, s mohutným prstenem stejné barvy. Vyrůstá z bílé, velké a miskovité pochvy. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku zlatově žlutá, jemná. Má nenápadnou příjemnou vůni i chuť.

Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou nejčastěji velké 9–12 × 6–7 μm, široce elipsoidní až podlouhlé, hladké, bezbarvé (ovšem tvar a rozměry výtrusů jsou, zejména v jižních oblastech, značně variabilní a mohu z udaných mantinelů snadno vybočit).

Výskyt

Muchomůrka císařská se vyskytuje zejména v jižní Evropě, na severu její areál zasahuje do teplejších oblastí střední Evropy. V Českých zemích se vyskytuje zřídka, obvykle na jižní Moravě, velmi vzácně i v teplých oblastech Polabí a Povltaví. Častější je na Slovensku. V podmínkách ČR roste v teplých listnatých či výjimečně i smíšených lesích od konce července do září. Preferuje dubové porosty.

Podobné druhy

Muchomůrce císařské se mohou na první pohled poněkud podobat plodnice jedovaté muchomůrky červené (Amanita muscaria) či muchomůrky královské (Amanita regalis), které jsou dobře odlišitelné kloboukem (u muchomůrky červené červeným, u muchomůrky královské hnědým) obsypaným malými bílými útržky plachetky a především bílým třeněm a lupeny (třeň a lupeny muchomůrky císařské mají zlatožlutou barvu).

Skutečně vážné nebezpečí však spočívá pouze v záměně vajíček muchomůrky císařské s vajíčky smrtelně jedovaté muchomůrky zelené (Amanita phalloides) (spolehlivým rozpoznávacím znakem je, že vajíčka muchomůrky zelené jsou na řezu bílá, zatímco vajíčka muchomůrky císařské mají v místě založení klobouku výrazně žluté zabarvení).

Vajíčka m. zelené a m. císařské
Řez vajíčky m. zelené a m. císařské

Využití

Císařka je výborná jedlá houba; byla pochoutkou už na dvorech římských císařů a i dnes je vysoce ceněna houbaři v Itálii, Francii a v dalších zemích okolo Středozemního moře. V České republice je ovšem chráněná a nesmí se sbírat.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].

Literatura

Miroslav Smotlacha, Marie a Josef Erhartovi: Kapesní atlas hub, OTTOVO nakladatelství 2002, ISBN 80-7181-675-2

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka císařská na Wikimedia Commons
Galerie muchomůrka císařská na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo muchomůrka císařská ve Wikislovníku
Muchomůrka císařská na atlashub.vz.cz – text ovšem takřka doslovně převzat z uvedeného atlasu
Muchomůrka císařka na www.hununpa.cz
Fotky a popis (en)

[ad22ac744f8112f3ef7e883f378b13a24e734555-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].

[1]

Identifikátory taxonu
Amanita caesarea	Wikidata: Q220662 Wikidruhy: Amanita caesarea BioLib: 60462 NDOP: 17561 EoL: 161521 EPPO: AMANCS Fungorum: 208468 GBIF: 5240269 iNaturalist: 204588 IRMNG: 10381934 IUCN: 125433663 MycoBank: 208468 NCBI: 67695 NZOR: c0b1ff6f-894a-41d1-a329-ba117fa9554a
Agaricus caesareus	Wikidata: Q33053542 GBIF: 5240270 IRMNG: 10645643 MycoBank: 233196 NZOR: f78ee51b-30dd-4178-8ed4-6f11160c9a12

Muchomůrka císařská
Muchomůrka císařská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	štítovkovité (Pluteaceae)
Rod	muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita caesarea (Scop.) Pers. 1801
Některá data mohou pocházet z datové položky.