Allyljodid

chemická sloučenina

Allyljodid je halogenderivát používaný v syntéze dalších organických sloučenin jako jsou N-alkyl-2-pyrrolidony[2], estery kyseliny sorbové[2], 5,5-disubstituované deriváty kyseliny barbiturové[3] a organokovové katalyzátory.[4]

Allyljodid
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název3-jodprop-1-en
Ostatní názvy3-jodopren
Anglický názevAllyl iodide
Sumární vzorecC3H5I
Vzhledsvětle žlutá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS556-56-9
PubChem11166
SMILESICC=C
InChIInChI=1S/C3H5I/c1-2-3-4/h2H,1,3H2
Vlastnosti
Molární hmotnost167,98 g/mol
Teplota tání−99 °C (174 K)
Teplota varu101–103 °C (374–376 K)
Hustota1,837 g/cm3
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutí18 °C (291 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Allyljodid může být vyroben z allylalkoholu a jodmethanu nebo trifenylfosfitu[5] nebo reakcí elementárního fosforu a joduglycerolem.[6][7]

Allyljodid rozpuštěný v hexanu může být skladován při teplotě −5 °C po dobu tří měsíců, než začne být patrný jeho rozklad za vzniku elementárního jodu.[8]

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allyl iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Allyl iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BERTLEFF, Werner. Carbonylation. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. 2000, s. pg. 20. Dostupné online [cit. 17 December 2013]. DOI 10.1002/14356007.a05_217.  Archivovaná kopie. onlinelibrary.wiley.com [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. WOLLWEBER, Hartmund. Hypnotics. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. 2000, s. pg. 11. Dostupné online. DOI 10.1002/14356007.a13_533. 
  4. BEHR, Arno. Organometallic Compounds and Homogeneous Catalysis. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. 2000, s. pg. 10. Dostupné online. DOI 10.1002/14356007.a18_215. 
  5. PATNAIK, Pradyot. A Comprehensive Guide to the Hazardous Properties of Chemical Substances 3rd Ed.. New Jersey: John Wiley & Sons, 2007. Dostupné online. ISBN 9780471714583. S. 141-142. 
  6. SCHORLEMMER, C. A manual of the chemistry of the carbon compounds. London: Macmillan and Co., 1874. Dostupné online. S. 262. 
  7. DATTA, Rasek Lal. The Preparation of Allyl Iodide. Journal of the American Chemical Society. March 1914, s. 1005-1007. Dostupné online [cit. 15 December 2013]. DOI 10.1021/ja02182a023. 
  8. Armarego, Wilfred; CHAI. CHRISTINA. Purification of Laboratory Chemicals. Kidlington: Elsevier, 2012. Dostupné online. ISBN 9780123821614. S. 114.