Aligátorovití

čeleď krokodýlů

Aligátorovití (Alligatoridae) je čeleď krokodýlů čítající celkem 8 žijících druhů žijících na americkém kontinentu a v Číně. Zahrnuje aligátory a kajmany (Caimaninae). Jejich metabolismus je pomalejší než u krokodýlovitých, z tohoto důvodu se jejich vývoj zpomaluje a mohou se dožít i dvakrát vyššího věku – až kolem sta let.

Jak číst taxoboxAligátorovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádkrokodýli (Crocodilia)
Čeleďaligátorovití (Alligatoridae)
Gray, 1844
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zatímco aligátor čínský (Alligator sinensis) měří maximálně 2,2 m, aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis) může měřit na délku téměř 6 m. Pro některé druhy na rozdíl od krokodýlů platí, že zuby jejich dolní čelisti zapadají do čelisti horní a nepřesahují přes ni.

Výzkum z roku 2020 prokázal, že mladí aligátoři mají schopnost kompletní regenerace (dorůstání) části svého ocasu. Jedná se o první případ zaznamenané regenerace v tomto rozsahu u archosaurních plazů.[1]

Evoluce

editovat

Vzdáleně příbuzným rodem dnešních aligátorů a kajmanů byl například obří pozdně křídový Deinosuchus, obývající Severní Ameriku v době před 82 až 73 miliony let.[2] Praví kajmanovití zřejmě vznikli na konci křídy na území Severní nebo Střední Ameriky, jejich fosilie jsou známy například z paleocénních vrstev severní Argentiny.[3] Další fosilie známe z období eocénu, rovněž z Argentiny.[4] Fosilie z období paleogénu ukazují, že tato skupina byla již v této době značně rozrůzněná a rozšířená.[5]

Mezi největší zástupce této čeledi patřil obří miocénní druh Purussaurus brasiliensis ze severních částí Jižní Ameriky. Žil v době před 20 až 5 miliony let a dosahoval délky až kolem 12 metrů a hmotnosti přes 8 tun.[6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alligatoren na německé Wikipedii.

  1. Cindy Xu, Joanna Palade, Rebecca E. Fisher, Cameron I. Smith, Andrew R. Clark, Samuel Sampson, Russell Bourgeois, Alan Rawls, Ruth M. Elsey, Jeanne Wilson-Rawls & Kenro Kusumi (2020). Anatomical and histological analyses reveal that tail repair is coupled with regrowth in wild-caught, juvenile American alligators (Alligator mississippiensis). Scientific Reports. 10, Article number: 20122. doi: 10.1038/s41598-020-77052-8.
  2. SOCHA, Vladimír. Krokodýlí zabiják dinosaurů. OSEL.cz [online]. 13. září 2023. Dostupné online.  (česky)
  3. Paula Bona, Martín D. Ezcurra, Francisco Barrios & María V. Fernandez Blanco (2018). A new Palaeocene crocodylian from southern Argentina sheds light on the early history of caimanines. Proceeding of the Royal Society B 285 20180843. doi: 10.1098/rspb.2018.0843
  4. Pedro L. Godoy, Giovanne M. Cidade, Felipe C. Montefeltro, Max C. Langer & Mark A. Norell (2020). Redescription and phylogenetic affinities of the caimanine Eocaiman cavernensis (Crocodylia, Alligatoroidea) from the Eocene of Argentina. Papers in Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1339
  5. Michelle R. Stocker, Christopher A. Brochu & E. Christopher Kirk (2021). A new caimanine alligatorid from the Middle Eocene of Southwest Texas and implications for spatial and temporal shifts in Paleogene crocodyliform diversity. PeerJ. 9: e10665. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10665
  6. https://dinosaurusblog.com/2020/02/24/nejvetsi-kajman-vsech-dob/

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat