Albrechtice (Horní Jiřetín)

zaniklá obec v okrese Most

Albrechtice (německy Ulbersdorf) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se na Černickém potoce v nadmořské výšce 244 metrů asi 9 km severozápadně od starého města Mostu a zhruba 11 km jihozápadně od města Litvínova. Její katastrální výměra byla 1485 ha a patřila k ní osada Jezeří. Vesnice byla postupně zbořena v letech 1981–1983 kvůli těžbě uhlí. V současnosti její katastrální území Albrechtice u Mostu, Jezeří i Černice u Horního Jiřetína patří k městu Horní Jiřetín.

Albrechtice
Zámek Jezeří s Albrechticemi v pozadí
Zámek Jezeří s Albrechticemi v pozadí
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecHorní Jiřetín
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Albrechtice
Albrechtice
Další údaje
Zaniklé obce.cz250
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozeno z osobního jména Albrecht ve významu ves lidí Albrechtových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Alberti villa (1352–1405), z Alberštorfu (1513), Albrsstorff (1513), v Olbrstorffie (1541), Olbersdorf (1565), na Albrechci (1579), ve vsi Albrechticzych (1595), Ullersdorf a Ulbersdorf (1787 a 1846) a Albrechtice nebo Ulbersdorf (1854).[1]

Historie

editovat

Albrechtice vznikly nejspíš na přelomu 13. a 14. století na břehu Komořanského jezera. Zakladatelem obce byl patrně Albert ze Žeberka a Rvenic (Ervěnic). Jméno obce se objevuje poprvé roku 1352 v registrech papežských desátků. V obci stál kostel Všech svatých. Listina z roku 1355 uvádí, že světským patronem zdejšího kostela byl Nevlas ze Rvenic. Zdejší farnost později zanikla a obec spadala do farního obvodu Holešice. Obec náležela prakticky stále k panství Jezeří.

Dalšími majiteli obce byli Smolíkové ze Slavic. V roce 1513 odkázal Zikmund z tohoto rodu Albrechtice svému švagrovi Mikulášovi z rodu Hochhauserů, kteří byli protestanty. Také obyvatelé vsi se hlásili k církvi evangelické. Za účast ve stavovském povstání bylo panství Jezeří a tedy i Albrechtice zkonfiskovány Janovi Mikuláši Hochhauserovi z Hochhausu a v roce 1623 je koupil Vilém Popel z Lobkovic. Od roku 1653 byla ves opět katolická. Během třicetileté války došlo v obci ke dvěma velkým požárům a v roce 1625 obec zasáhl mor. Další morová epidemie postihla obec a okolí v roce 1680. Albrechtice byly až do roku 1848 součástí lobkovického panství Nové Sedlo nad Bílinou-Jezeří. Po roce 1850 vznikla obec Albrechtice s osadami Jezeří a Černice.

První zmínky o škole pocházejí z roku 1804, která se nacházela v soukromém domě. Nová budova byla postavena roku 1842 a rozšířena v roce 1892. Původně dvoutřídní škola se rozšířila mezi válkami na čtyřtřídní.

Od konce 19. století vznikaly v obci první spolky, jako např. hasičský spolek, živnostenské společenstvo, spolek veteránů apod. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a v továrně na zpracování dřeva v Černicích a od konce 19. století rostl počet obyvatel pracujících v dolech, které se nacházely u obcí Černice a Dřínov.

Po druhé světové válce se od obce odtrhla osada Černice, která se stala samostatnou. Albrechtice se nacházely do roku 1960 v okrese Chomutov, poté se staly součástí okresu Most. Obec zanikla v letech 1981–1983 z důvodu pokračující těžby uhlí a katastrální území bylo připojeno k obci Horní Jiřetín.

Přípravy k likvidace obce probíhaly od počátku roku 1978, obyvatelé byli vyzváni, aby si zvolili místo svého pobytu po likvidaci obce.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel Všech svatých, který vznikl v 16. století na místě původního, upravený ve druhé polovině 17. století do barokní podoby, na konci 18. století opatřen přístavbou.[2]
  • Kamenné náhrobníky rodiny Hochhauserů ze 16. století
  • Gotická křtitelnice, která byla z kostela přemístěna do Mostu a nyní se nachází v atriu budovy Magistrátu města Mostu
  • Ve výklenku domu čp. 141 se nacházela soška Pierota z doby kolem roku 1730, jež pocházela pravděpodobně z výzdoby zámku Jezeří
  • Boží muka ze druhé poloviny 17. století
  • Dva smírčí kříže, přenesené před likvidací obce do Mariánských Radčic
  • Tisíciletý Albrechtický dub

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 715 obyvatel (z toho 367 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 687 Němců a jedenáct cizinců. Kromě dvou evangelíků a deseti lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 873 obyvatel: 29 Čechoslováků, 834 Němců, jednoho obyvatele jiné národnosti a devět cizinců. Tři byli členy evangelických církví, 99 bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 467 405 442 584 711 715 873 684 665 587 479
Domy 67 78 80 101 107 110 133 131 140 133 124

Obecní správa a politika

editovat

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 1082 hlasů v Albrechticích získaly 784 hlasů Sudetoněmecká strana, 107 hlasů Německá sociální demokracie, 111 hlasů KSČ a osmdesát hlasů jiné české strany.[6]

Reference

editovat
  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Albrechtice, Ulbersdorf, s. 9. 
  2. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Všech Svatých, kat. území: Albrechtice u Mostu [online]. Zničené kostely [cit. 2013-12-27]. Dostupné online. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 
  6. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076. 

Literatura

editovat
  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 7. 

Externí odkazy

editovat