Alba Iulia
Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Žije tu přibližně 64 tisíc[1] obyvatel.
| Alba Iulia Gyulafehérvár | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°4′10″ s. š., 23°34′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| Časové pásmo | +2 |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Alba |
  Alba Iulia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30 km² |
| Počet obyvatel | 64 227 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 140,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Rumuni, Maďaři, Němci |
| Náboženské složení | Pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Mircea Hava |
| Oficiální web | www |
| office | |
| Telefonní předvolba | 258 |
| PSČ | 510 118 |
| Označení vozidel | AB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatStarověk
editovatOsídlení města sahá až do mladší doby kamenné, ze které pocházejí archeologické nálezy z roku 1942, zdokumentované v severovýchodní části města Lumea Nouă. V době starého Řecka se Alba Iulia nazývala Apulon, jak zmiňuje například Klaudios Ptolemaios). Byla ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany roku 107 před Kristem zde bylo ustanoveno hlavní město části provincie, známé jako Dacia Apulensis a v něm opevněný tábor Castrum Apulensis, v němž sídlila jednotka římských legií. Název města se během 160 let římské nadvlády změnil na Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie. Bylo správou pro veškeré kutné hory doly zlata a stříbra ze západního území Sedmihradska. V době krize nejprve roku 271 Římané vybojovali město zpět, ale během 4. století je ovládli barbaři východogermánských kmenů (Ostgóti, Gepidové) a po nich je osídlili dosavadní nomádi Avaři a Maďaři. Během 6. století sem začali pronikat Slované, podřízení avarské vládě.
Středověk
editovatV 9. století je město nazýváno Bălgrad (podle staveb z bílého vápence: Bílý hrad či Bílé město). V maďarských písemných pramenech se uvádí, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná architektura je druhou stavbou, o jedno století mladší. Z jihu město opakovaně ohrožovali Bulhaři a Osmanští Turci. Roku 1442 sedmihradský vojvoda Jánoš Hunyády vybojoval proti Osmanům část území. Během jeho vlády bylo vybudováno souvislé opevnění města a rozšířena i katedrála archanděla Michaela, ve které byl po smrti pohřben.
Novověk
editovatO dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Štěpána Báthoryho se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna. Koncem 17. století navrhl princ Evžen Savojský z důvodů stálého tureckého ohrožení vybudovat kolem města dokonalou pevnost se sedmi zahrocenými bastiony a kasematami, jednu z mála v Rumunsku dodnes dochovaných. Jejím projektantem byl Giovanni Morando Visconti.
V 19. století bylo město napojeno na železniční síť.
Roku 1918, v době velkých politických a společenských změn na celém světě, zde došlo k paktu o sjednocení Sedmihradska a Rumunského království. Po tomto politickém kroku si již země zachovala zhruba dnešní rozsah i hranice. Stalo se tak 1. prosince 1918, tento den je dodnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.
Pamětihodnosti
editovatPartnerská města
editovat
Galerie
editovat-
Zdivo římského tábora Apulum -
Pravoslavná katedrála -
Římskokatolická katedrála -
Hrobka Jánoše Hunyadyho -
Brána citadely se sochou Karla VI.
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Encyklopedické heslo Bělehrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alba Iulia na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Historie města
