Akania bidwillii
Akania bidwillii, neopadavý listnatý strom, je jediným druhem monotypického rodu Akania z čeledě Akaniaceae.[2]
 Akania bidwillii | |
|---|---|
 Akania bidwillii | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | Akaniaceae |
| Rod | Akania |
| Binomické jméno | |
| Akania bidwillii (R. Hogg) Mabb., 1989 | |
| Synonyma | |
Akania lucens, Akania hillii, Cupania lucens [1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatJe to australský endemit, vyskytuje se pouze na severu ve státě Queensland a na východě v Novém Jižním Walesu. Roste roztroušeně v subtropickém a tropickém deštném pralese.[3]
Popis
editovatŠtíhlé stromy s hladkou kůrou dosahují výšky až 12 m. Mají vstřícné, střídavé listy dlouhé do 75 cm, lichozpeřené, s 9 až 31 kožovitými, jemně síťovanými lístky dlouhými 10 až 30 cm. Mají čepele tvaru kopinatého až úzce eliptického s tupou bázi a špičatým vrcholkem, po obvodě jsou pilovité a řapíčky mají dlouhé 15 mm.
Oboupohlavé souměrné květy na stopkách dlouhých 5 až 20 mm jsou uspořádány do rozvětvených lat o délkách až 50 cm. Bílých nebo růžových kališních lístků dlouhých 3 až 4 mm je 5, stejně jako podlouhlých korunních plátků dlouhých 8 až 12 mm. Tyčinek uspořádaných ve dvou přeslenech bývá v květu 5 až 10, nejčastěji ale 8. Synkarpní gyneceum se skládá se tří plodolistů, semeník má tři oddělením, čnělky jsou dlouhé asi 6 mm.
Semena jsou v pukající, temně červené kožovité nebo dřevnaté tobolce vejcovitého až hruškovitého tvaru. Mají dužnatý endosperm, voní po mandlích.[4][5]
Využití
editovatPřínos těchto řídce rostoucích stromů je větší po stránce estetické a vědecko poznávací než ekonomické.[5]
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akania bidwillii na Wikimedia Commons - Galerie Akania bidwillii na Wikimedia Commons
- www.sherwincarlquist.com Archivováno 29. 11. 2010 na Wayback Machine.
