Agonidka
Agonidka[1] (Agonis) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stálezelené keře nebo stromy s jednoduchými vrbovitými listy a pravidelnými, bílými nebo růžovými květy. Rod zahrnuje v současném pojetí 5 druhů. Je rozšířen výhradně v jihozápadní Austrálii. Druh Agonis flexuosa je pěstován v klimaticky příhodných oblastech světa jako okrasná dřevina.
 Agonidka | |
|---|---|
 Kvetoucí agonidka Agonis flexuosa | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
| Rod | agonidka (Agonis) (DC.) Sweet, 1830 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatAgonidky jsou stálezelené keře nebo v případě A. flexuosa i stromy, dorůstající výšky 10 nebo výjimečně až 15 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné, řapíkaté až přisedlé. Vzhledem připomínají listy vrby. Čepel je na ploše žláznatě tečkovaná. Květy oboupohlavné, pětičetné, přisedlé, uspořádané v úžlabních hlávkách. Druh A. grandiflora má květy jednotlivé i v hlávkách, úžlabní i vrcholové. Češule je kuželovitá až miskovitá, kožovitá, srostlá se semeníkem. Kalich je složen z 5 trojúhelníkovitých nebo vejčitých, vytrvalých, volných lístků. Koruna je většinou bílá, řidčeji růžová, složená z 5 volných, lžicovitých nebo obvejčitých, nehetnatých, na vrcholu zaokrouhlených korunních lístků. Korunní lístky poměrně dlouho vytrvávají. Tyčinek je většinou 15 až 35 a jsou volné. Semeník je spodní, srostlý ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po 3 až 7 vajíčkách. Čnělka je 1, vyrůstá z prohloubeniny na vrcholu semeníku a je zakončená diskovitou bliznou. Plodem je kulovité plodenství dřevnatých tobolek, u druhu A. grandiflora jsou tobolky i jednotlivé. Tobolky jsou obklopené vytrvalou květní trubkou (češulí) a pukají 3 chlopněmi. Obsahují 1 nebo dvě šedá až černá semena s nepatrným křídlem.[2][3][4]
Rozšíření
editovatRod agonidka zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen výhradně při pobřeží jihozápadní Austrálie.[5]
Druh A. flexuosa je v některých vlhčích oblastech jihozápadní Austrálie běžná dřevina. Tvoří dominantní složku některých lesních a keřových společenstev a je to také hojná dřevina v podrostu lesů. Často roste pospolu s akáciemi (Acacia), blahovičníky (Eucalyptus) a kajeputy (Melaleuca). Vyhledává písčité půdy. Jiné druhy agonidek rostou i na bažinatých půdách.[6]
Ekologické interakce
editovatKvěty A. flexuosa jsou navštěvovány pestrou paletou rozličného hmyzu. Agonidky jsou v Austrálii živnými rostlinami mandelinek rodu Paropsisterna.[7]
Taxonomie
editovatRod Agonis je řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Leptospermeae. V současném pojetí zahrnuje 5 druhů. Řada druhů byla v rámci taxonomické revize v roce 2007 přeřazena do nového rodu Taxandria. Druh A. grandiflora byl přeřazen do samostatného rodu Paragonis, tato úprava ale není všeobecně akceptována.[2][5][8][9]
Význam
editovatDruh Agonis flexuosa je zejména v jižní Austrálii pěstován jako okrasná dřevina, svým vzhledem poněkud připomínající vrbu. Pěstuje se i v jiných částech světa, např. v Kalifornii. Existuje též řada různých okrasných kultivarů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b WHEELER, J.R.; MARCHANT, N.G. A revision of the Western Australian genus Agonis (Myrtaceae) and two new segregate genera Taxandria and Paragonis. Nuytsia. 2007, čís. 16(2). Dostupné online. ISSN 0085-4417.
- ↑ Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOLAND, Douglas J. et al. Forest Trees of Australia. [s.l.]: Cairo Publishing, 2006. ISBN 0-643-06969-0. (anglicky)
- ↑ HANGAY, George; ZBOROWSKI, Paul. A guide to the beetles of Australia. [s.l.]: Csiro Publishing, 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World checklist of selected plant families [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agonis flexuosa [online]. Australian Native Plants Society, rev. 2009 [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. (anglicky)
