Bedla dívčí
Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum (Kalchbr.) Bon, 1977) je jedlá houba z čeledi pečárkovitých.
 Bedla dívčí | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pečárkovité (Agaricaceae ) |
| Rod | Leucoagaricus |
| Binomické jméno | |
| Leucoagaricus nympharum (Kalchbr.) Bon, 1977 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synonyma
editovatVzhled
editovatMakroskopický
editovatKlobouk má v průměru 4-10 cm. Zpočátku téměř kulovitý, později sklenutý až plochý s nízkým hrbolem na středu. Klobouk je na bílém podkladě pokrytý zpočátku bílými, později hnědavými, velkými a odstátými šupinami. Závoj je bílý, blanitý.
Lupeny jsou husté, vysoké a odsedlé. Barva je bílá, ve stáří špinavě růžová. Lupeny pomačkáním hnědnou.
Třeň je válcovitý, dole hlízovitě rozšířený. Barva je v mládí bělavá, v dospělosti zahnědlá, nežíhaná. Dřevnatý a rourkovitě dutý.
Dužnina je bělavá, ve třeni na řezu slabě růžoví. Chuť je příjemná, vůně slabě ředkvová.
Výskyt
editovatBedla dívčí roste od července do října v humózních jehličnatých lesích.
Nejčastější záměny
editovatPodobná je taktéž jedlá bedla červenající, která na řezu rychle červená a poté hnědne a nemá ředkvovou vůni.
Literatura
editovat- Josef Erhart; Marie Erhartová; Antonín Příhoda: "Houby ve fotografii", str 106. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1977.
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bedla dívčí na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo bedla dívčí ve Wikislovníku- Záznam v databázi BioLib
- Záznam v databázi Index Fungorum (angl.)
- Bedla dívčí na Nahuby.sk
