Administrativní dělení Číny
Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.
Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií, 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní administrativní oblasti (případně ještě nárokovanou provincii, kterou je zmíněný Tchaj-wan).
Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází městské prefektury, autonomní kraje, prefektury a ajmagy, kterých je 334 (k roku 2017). Na úrovni třetí bylo roku 2017 2851 celků (okresů, městských obvodů, městských okresů, autonomních okresů a dalších celků), na čtvrté úrovni existuje téměř 40 tisíc obcí, městysů a čtvrtí a na páté úrovni přes 660 tisíc městských obvodů a vesnic.
Provinční úroveň
editovatNa nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:
- 22 provincií (čínsky: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky 省)
- 5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū, 自治区)
- 4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì, 直辖市)
- 2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū, 特别行政区)
Seznam celků na provinční úrovni
editovat
|
|
Prefekturní úroveň
editovat.png)
Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.
Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně:
- 293 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1]
- 30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
- 7 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
- 3 ajmagy (meng, méng, 盟) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.
Okresní úroveň
editovat.png)
Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:
- 1 360 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky 县) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
- 954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, 区) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
- 366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století.
- 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
- 49 korouhví (čchi, qí, 旗) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
- 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
- 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
- 1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū, 特区) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.
Obecní úroveň
editovatNa čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně:
- 20 942 městysů (čen, zhèn, 镇), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, 村, nebo čuang, zhuāng, 庄)
- 9 660 obcí (siang, xiāng, 乡), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
- 8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào, 街道; nebo pouze ťie, jiē, 街). Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù, 街道办事处).
- 985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng, 民族乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností.
- 152 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
- 2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū, 县辖区), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi.
- 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù, 民族苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.
Vesnická úroveň
editovatNa páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū, 社区; siao-čchü, xiǎoqū, 小区; nebo ťü-ču-čchü, jūzhùqū, 居住区), venkov na vesnice (cchun, cūn, 村). Obvodů je ve městech přes 100 tisíc, vesnic téměř 560 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod.).
Mezi úrovněmi
editovatSubprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.
Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.
Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, 副省级市辖新区; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst. Po roce 2012 jejich počet dále rostl.
Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.
- ↑ China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní jednotka ČLR na Wikimedia Commons - (anglicky) Statistiky administrativních jednotek
