Adžlúnský hrad
Adžlúnský hrad (arabsky: قلعة عجلون), ve středověku známý jako Qalʻat ar-Rabad, je muslimský hrad ze 12. století nacházející se v severozápadním Jordánsku. Stojí na vrcholu kopce v oblasti Adžlún, známé také jako Džabal 'Auf podle beduínského kmene, který toto území dobyl ve 12. století. Hrad střežil tři vádí (údolí), která vedla směrem k Jordánskému údolí. Byl postaven ve 12. století Ajjúbovci a ve 13. století rozšířen Mamlúky.
| Adžlúnský hrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | islámská architektura |
| Výstavba | 1184 |
| Poloha | |
| Adresa | Adžlún,  Jordánsko |
| Nadmořská výška | 980 m |
| Souřadnice | 32°19′30,75″ s. š., 35°43′38,21″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatJméno Adžlún pochází od křesťanského mnicha, který žil na této hoře v byzantském období.[1] Hrad byl jádrem osady, která se rozrostla do města Adžlún.
Historie
editovatAdžlúnský hrad stojí na místě starého kláštera, jehož pozůstatky byly objeveny během archeologických vykopávek.[2] Podle tradice název Adžlún pochází od byzantského mnicha, který v této oblasti žil.[1]
12. století ajjúbovský hrad
editovatKlášter byl Izzem al-Dínem Usámou v roce 1184 přestavěn na hrad. Usáma byl generálem Saladinovy armády.[3] Hrad řídil provoz po silnici spojující Damašek a Dolní Egypt.[4] Podle Saladinova historika Bahy ad-Dína ibn Shaddada byla pevnost postavena především proto, aby pomohla úřadům v Damašku kontrolovat beduínské kmeny. Ti se těšili dostatečné autonomii, aby se spojili s křižáky a v jednu chvíli postavili tábor pro sto stanů vedle špitálského hradu Belvoir na opačné straně Jordánského údolí.[5] Adžlúnský hrad jako takový je jednou z mála muslimských pevností, které postavili Ajjúbovci, aby chránily jejich říši před nájezdy křižáků, kteří útočili ze západu z Bejt Še'anu nebo Belvoiru a z jihu z Keraku.
Díky své poloze pevnost dominovala širokému úseku severní části Jordánského údolí, kontrolovala tři hlavní průchody, které k ní vedly a chránila komunikační cesty mezi jižním Jordánskem a Sýrií. Byl postaven, aby zadržel postup Jeruzalémského království, které získalo základnu v Transjordánsku a také jako odpověď na vybudování křižáckého hradu Belvoir. Dalším důvodem postavení pevnosti byla snaha ochránit rozvoj a kontrolu nad železnými doly v Adžlúnu.
Původní hrad měl čtyři nárožní věže spojené hradbami a dvojitou bránu. Šípové štěrbiny byly začleněny do silných zdí a byl obklopen příkopem o průměru 16 metrů na šířku a 12 až 15 metrů na hloubku.[6]
13. století: rozšíření, zničení Mongoly, obnova
editovatPo Usámově smrti byl hrad v letech 1214 až 1215 rozšířen Aibakem ibn Abdullahem, mamlúckým guvernérem. Ten nechal přistavět novou věž v jihovýchodním rohu a také bránu.[7] Poté, co Karak v roce 1187 padl do rukou Ajjúbovcům, ztratil Adžlúnský hrad svou vojenskou důležitost. V polovině 13. století hrad připadl Yousefovi ibn Ayoubovi, emírovi z Aleppa a Damašku, který obnovil severovýchodní věž a využíval hrad jako správní centrum. V roce 1260 zničili Mongolové části hadu, včetně jeho cimbuří. Brzy po vítězství mamlúků nad Mongoly v bitvě u Ajn Džálútu obnovil hrad sultán Bajbars. Hrad poté sloužil jako sklad úrody a proviantu. Když byl guvernérem jmenován Izz ad-Dín Aibak, zrenovoval hrad, jak naznačuje nápis nalezený v jihozápadní hradní věži.[8]
Osmanské období
editovatBěhem osmanského období byl na hradě umístěn kontingent padesáti vojáků. Během první čtvrtiny 17. století jej použil princ Fakhr ad-Dín at-Ṯání během svého boje proti Ahmadu ibn Tarbáyimu. Umístil na hrad kontingent vojáků, zajistil proviant i munici. V roce 1812, kdy hrad navštívil švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, zde žilo kolem čtyřiceti lidí.
Zemětřesení a obnova hradu
editovatDvě velká ničivá zemětřesení poškodila hrad v letech 1837 a 1927. V 21. století ministerstvo starožitností Jordánska sponzorovalo program na obnovu a stabilizaci zdí a také zrekonstruovalo most přes hradní příkop.[8]
Turistika
editovatAdžlúnský hrad je přístupný veřejnosti a jedná se o hojně navštěvovanou jordánskou památku. Vstup je možný téměř do všech částí hradu. Uvnitř hradu je muzejní expozice s mnoha artefakty pocházejícími z různých časových období. Obsahuje také sbírku zbraní.[9] Jednou z výzdob hradu je mozaiková podlaha, která je pozůstatkem původního křesťanského kláštera.[7] V červnu 2023 byla slavnostně otevřena lanovka, která zlepšila infrastrukturu a má za cíl podpořit cestovní ruch.[10]
Fotogalerie
editovat-
Most přes hradní příkop a vnější brána -
Druhá brána -
Schodiště vedoucí od vnitřní brány do muzea -
Křesťanský olejová lampa, byzantské období -
Římská skleněná nádoba -
Byzantská mozaika
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajloun Castle na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Maurice Gaudefroy-Demombynes, La Syrie à l'époque des Mamelouks d'après les auteurs arabes, Bibliothèque archéologique et historique du Service des Antiquités et des Beaux-Arts en Syrie et au Liban, vol. III, Paris 1923, s. 66
- ↑ Byzantine church, Ajloun Castle. Art Destination Jordan. universes.art [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Пиотровский Б. Б. Путевые заметки. СПб.: Славия, 1997. 312 s.
- ↑ Teller, Matthew (2002). Jordan. Rough Guides. s. 173 ISBN 9781858287409
- ↑ Joseph M. Delaville Le Roulx, Cartulaire général de l'ordre des Hospitaliers de Saint-Jean de Jérusalem (1100-1301), vol. I, Paris 1894, s. 395-396, No. 582 of 28 April 1180
- ↑ Жарков С. В. Рыцарские ордена в бою. М.: Яуза, Эксмо, 2008. 448 s.
- ↑ a b Масиель Санчес Л. К., Сусленков В. Е. Иордания. М.: ВОКРУГ СВЕТА, 2010. 216 s. ISBN 978-5-98652-288-3
- ↑ a b SCHECK, Frank Rainer. Jordanien: Völker und Kulturen zwischen Jordan und Rotem Meer. 6., aktualisierte Aufl. vyd. Ostfildern: DuMont-Reiseverlag 456 s. (DuMont Kunst-Reiseführer). ISBN 978-3-7701-3979-8.
- ↑ JOURNEY-ADMIN. Ajloun Castle. Tourist Jordan [online]. 2017-11-09 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Excitement And Optimism Surround The Launch Of Ajloun Cable Car Project – Jordan Tours Net. jordantours.net [online]. 2023-06-19 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adžlúnský hrad na Wikimedia Commons
