Herní konzole

Herní konzole je elektronické zařízení fungující na principu počítače, které je primárně určeno pro hraní videoher. Jako výstupní zařízení většinou slouží běžná barevná televize, méně často pak počítačový monitor. Konzole je možné dělit podle provedení na stolní a kapesní. Zobrazovacím zařízením kapesních konzolí je zpravidla LCD.

Moderní herní konzole nabízejí více funkcí, například lze spustit DVD nebo se připojit k internetu. V současné době mezi nejrozšířenější patří výrobky firmy Nintendo, Microsoft a Sony.

Historie herních konzolí

První herní konzole byly vyrobeny na počátku 70. let 20. století. V roce 1966 přišel Ralph H. Baer s konceptem jednoduchých „bodových her“ na televizní obrazovce, který se stal základem konzole Magnavox Odyssey vydané v roce 1972.^[1]

Rozdělení konzolí

Domácí

Domácí herní konzole jsou zařízení v provedení domácího spotřebiče a připojují se k televizoru nebo monitoru. Hry se ovládají ovladačem zvaným joystick nebo gamepad. Tyto konzole mají mechaniky nebo slot pro určité paměťové médium, např. paměťovou kartu, cartridge, disketu, DVD nebo Blu-Ray. Současné konzole lze spojit s internetem; lze také sdílet zážitky z her prostřednictvím sociálních sítí.

Pong byl první komerčně úspěšnou herní konzolí
Atari 2600 bylo nejprodávanější herní konzolí druhé generace
NES byl nejprodávanější herní konzolí třetí generace
SNES byl nejprodávanější herní konzolí čtvrté generace
PlayStation byl nejprodávanější herní konzolí páté generace
PlayStation 2 byl nejprodávanější herní konzolí v historii
Nintendo Wii bylo nejprodávanější herní konzolí sedmé generace
Nintendo Switch je nejprodávanější herní konzolí osmé generace
PlayStation 5 je nejprodávanější herní konzolí deváté generace

Kapesní

Tyto herní konzole jsou menší a lehčí než stolní, nazývají se též handheld. Mají svůj vlastní displej, který tvoří jeden konstrukční celek společně s ovládacími prvky a zdrojem (dobíjecí akumulátor nebo baterie). Tyto přístroje většinou nepoužívají disková média, nýbrž paměťové cartridge (výjimkou je PSP, které má UMD disk i slot pro paměťové karty), případně mají hry v paměti uložené napevno. Většina moderních handheldů umožňuje spojení s dalšími handheldy za účelem vícečlenných herních interakcí. Přenosné kapesní konzole jsou ideální pro děti nebo pro lidi, kteří rádi cestují a využívají konzole například na dovolen, v zahraničí nebo na cestách. Mezi přenosné konzole patří například Nintendo Switch nebo Microsoft Xbox One S.

2. generace

Nintendo Game & Watch (1980, 60 verzí)
Elektronika IM (1985, sovětská kopie Game & Watch, více než 70 verzí)
Microvision (1979)
Entex Select-a-game (1981)
Epoch Game Pocket Computer (1984)
Palmtex Super Micro (1984)

4. generace

Nintendo Game Boy (1989)
Atari Lynx (1989)
Sega Game Gear (1990)
TurboExpress (1990)
Watara Supervision (1992)

5. generace

Sega Nomad (1995)
Nintendo Game Boy Color (1998)
Neo Geo Pocket (1998)
Neo Geo Pocket Color (1999)
Bandai WonderSwan (1999)
Bandai WonderSwan Color (2000)

7. generace

Nintendo DS/DSLite/DSi (2004,2008)
PlayStation Portable (2005)

8. generace

9. generace

Valve Steam Deck (2022)
Asus ROG Ally (2023)

Jednoúčelové

Zvláštní skupina herních konzolí, které nemají žádnou mechaniku či slot. Hry mají pevně uložené v paměti.

Hybridní

Hybridní konzole je možné připojit k televizí, ale je možné je použít i jako handheld (Nintendo Switch).

Odkazy

Reference

↑ BAER, Ralph H. Videogames: In The Beginning. [s.l.]: Rolenta Press, 2005. ISBN 978-0-9643848-1-1. S. 52–59. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu herní konzole na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] BAER, Ralph H. Videogames: In The Beginning. [s.l.]: Rolenta Press, 2005. ISBN 978-0-9643848-1-1. S. 52–59. (anglicky)

[1]