Monitor (obrazovka)

základní výstupní zařízení počítače, zobrazovací jednotka počítače

Monitor je v informatice základní výstupní zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací, případně celého grafického uživatelského rozhraní. Monitor je připojen k počítači přes grafickou kartu, ale může být do některých zařízení přímo integrován (PDA, mobilní telefon, tablet). Monitor býval také součástí samostatného počítačového terminálu. V roce 2020 jsou monitory typicky LCD, OLED nebo podobné technologie.

17" LCD monitor společnosti LG

Charakteristika

editovat

Monitory byly odvozeny od televizorů, ale na rozdíl od nich nebyly vybaveny vysokofrekvenčním vstupním obvodem (tunerem), takže k nim nelze připojit anténu. Nejstarší monitory byly černobílé (resp. dvoubarevné) a využívaly CRT obrazovky. Barvy byly zobrazovány pomocí barevných CRT obrazovek. Novější technologie pro monitory využívaly LCD displeje, které také nejprve uměly zobrazovat pouze dvě barvy, pak různé odstíny šedi a nakonec také barvy. Stejně jako u CRT obrazovek jsou na LCD monitorech barvy skládány ze tří základních složek: RGB, tj. Red (červená), Green (zelená), Blue (modrá) a využívají tzv. sčítání barev.

Signál je z počítače do monitoru přiváděn buď analogově (VGA konektor) nebo digitálně (DVI, DisplayPort, HDMI).

Monitory můžeme podle používaných technologií rozdělit na několik skupin:

  • obrazovka – CRT, klasická vakuová obrazovka (dnes se už nepoužívá)
  • LCD – využívá tekuté krystaly
  • plazmová obrazovka – dříve progresivní technologie
  • a další, méně obvyklé typy (OLED, LED TV, atd.)

Základní parametry monitorů

editovat

Úhlopříčka

editovat

Velikost monitoru se obvykle udává délkou úhlopříčky (vzdálenost mezi protilehlými rohy obrazovky). Velikost úhlopříčky ale nezachycuje poměr stran monitoru a tudíž při zachování stejné úhlopříčky, ale jiného poměru stran, se dostaneme k odlišné velikosti zobrazované plochy. Například monitor s úhlopříčkou 21" (palců) s poměrem stran 4 : 3 zobrazí plochu o velikosti asi 1361 cm2, ale širokoúhlá obrazovka 16 : 9 se stejnou velikostí úhlopříčky zobrazí plochu pouze o velikosti asi 1212 cm2.

U CRT monitorů byla úhlopříčka výrobcem často uváděna až do skrytých okrajů obrazovky, aby vypadaly větší.

Rozlišení obrazovky

editovat
Související informace naleznete také v článku Rozlišení.

Rozlišení je udáváno v bodech neboli pixelech (px) – u LCD se jedná o skutečný počet bodů, pokus o použití jiného než tohoto rozlišení vede k různým deformacím obrazu. U CRT šlo o maximální zobrazitelný počet bodů a ten byl omezen maximální vstupní frekvencí (MHz) (a u barevných CRT obrazovek rastrem stínítka).

Obnovovací (vertikální) frekvence

editovat

Obnovovací frekvence je udávána v jednotkách Hertz (Hz). Pro LCD je obvyklá základní frekvence 60 Hz. U větších CRT monitorů bylo pro zamezení blikání potřeba 85–120 Hz. Pro hraní her jsou obvykle využívány vyšší obnovovací frekvence.

Doba odezvy

editovat

Doba odezvy se udává v jednotkách milisekund (ms) – doba, za kterou se bod na LCD monitoru rozsvítí a zhasne. Pro pracovní využití je vyhovující doba 8 ms (obvykle výrobci udávají parametr podobný, ze šedé do šedé barvy, tudíž skutečná odezva je horší). Herní monitory mají kratší dobu odezvy (jsou rychlejší, obraz se v rychlých scénách nerozmaže).

Starším a v současnosti ještě stále používaným vstupem je analogový konektor VGA (15pinový D-sub konektor typu DE-15, který byl vytvořen pro VGA standard). Novější je DVI (kombinovaný digitální a analogový) nebo HDMI (digitální pro přenos videa ve vysokém rozlišení, zpětně kompatibilní s DVI, ale umožňuje i přenos zvuku). Nejmodernějším konektorem je DisplayPort pro velmi rychlý přenos dat mezi počítačem a monitorem. Některé starší monitory mohou mít také oddělené analogové RGB vstupy.

Další parametry

editovat

Dalšími zajímavými parametry jsou elektrická spotřeba udávaná ve Wattech (W) – u LCD je poloviční až třetinová proti CRT o stejné úhlopříčce, spotřeba ve stavu spánku, rozteč bodů, hloubka monitoru (CRT je podstatně hlubší než LCD), pozorovací úhly, hmotnost a další.

Technologie zobrazení

editovat

Stejně jako u televizoru existuje několik různých technologií používaných k zobrazování obrazových dat:

Porovnání

editovat
 
19" CRT monitor (velikost obrazovky 48,3 cm, viditelných 45,9 cm, značka ViewSonic

Klady:[1]

  • Velmi vysoký kontrastní poměr (20 000:1 nebo více, mnohem vyšší než může nabídnout většina současných LCD a plazmových displejů.)
  • Perfektní nastavení činitele gama. Stejný po celé ploše obrazovky.
  • Malá doba odezvy (CRT monitory byly v oblibě zejména u hráčů počítačových her)
  • Výborné zobrazení barev, široký rozsah a nízká úroveň zobrazení černé barvy.
  • Jsou schopné zobrazit nativně několik rozlišení při různé obnovovací frekvenci
  • Skoro nulová barevná, saturační, kontrastová či jasová deformace. Výborné pozorovací úhly.
  • Spolehlivá, osvědčená technologie.

Zápory:

  • Velké rozměry a váha (21" displej vážil přes 10 kg)
  • Geometrické zkreslení u neplochých CRT monitorů
  • Starší CRT monitory jsou náchylné k vypalování
  • Větší spotřeba elektrické energie než u LCD displejů
  • Náchylné efektu moire při vyšších rozlišeních
  • Citlivé na vyšší vlhkost vzduchu
  • Značná citlivost na rušení magnetickým polem v okolí monitoru (např. tramvaje, metro, transformátory).
    • Stačí i místní zdroj, jako bedny, druhý monitor, zdroj,...
  • Malé riziko imploze (kvůli vakuu) při rozbití skleněného obalu obrazovky
  • Při nízké obnovovací frekvenci viditelně problikává, vyžaduje nastavení alespoň 75 Hz a více (dle velikosti monitoru)
    • Záleží i na daném člověku.
  • Elektromagnetické záření (výrobci se snaží omezovat)
 
Displej Samsung 19".

Klady:

  • Kompaktní a lehký (okolo 4 kg)
    • Záleží na velikosti displeje a konstrukce.
  • Malá energetická spotřeba
    • Při stejné úhlopříčce
  • Žádné geometrické zkreslení
    • Pouze při nativním nebo při rozlišení dělitelným celočíselně (2, 4).
    • Záleží na typu displeje a nastavení.
  • Stabilní
  • Malé nebo žádné problikávání
  • Žádné elektromagnetické vyzařování
  • Nízké pořizovací náklady

Zápory:

  • Malý kontrastní poměr.
  • Omezené pozorovací úhly. Ty způsobují změnu barvy, saturace, kontrastu a světlosti, při změně úhlu pohledu.
  • V souvislosti s nerovnoměrným podsvícením displeje může docházet ke zkreslení světlosti zobrazené plochy, obzvláště směrem k okrajům.
  • Katastrofálně špatné nastavení gama. Silně závislé na pohledu ve svislém úhlu. Řada výrobců raději nezmiňuje.
  • Pomalejší časy odezvy, které mohou způsobovat rozmazání a duchy v obrazu (i když většina moderních monitorů již tento neduh překonala).
  • Má pouze jedno nativní rozlišení. Při použití jiného rozlišení musí obraz přepočítat na své nativní rozlišení a dochází tak ke zhoršení kvality obrazu.
    • Pokud není dělitelné 2, 4,... poté připadá daný počet pixelů na 1 bod.
  • Pevná barevná hloubka, mnoho levných monitorů nedokáže zobrazit režim truecolor.
    • Hlavně u displejů lepších než TNT (TN) technologie.
  • Mohou se vyskytnout „mrtvé“ pixely

Někteří významní výrobci

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Visual display unit na anglické Wikipedii.

  1. KLADY A ZÁPORY CRT [online]. vebu2012.webnode.cz [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat