381mm kanón BL Mk I

381mm kanón BL Mk I byl britský lodní kanón ráže 381 mm (15 palců) s hlavní délky 42 ráží. Navržený před první světovou válkou a vyráběný v letech 1912 až 1918 navazoval na předchozí kanón ráže 343 mm. Jednalo se o první britský kanón ráže 381 mm a zároveň nejdéle a nejvíce používaný těžký kanón vyvinutý britským námořnictvem. Byl užíván na bitevních lodích a monitorech od roku 1915 až do roku 1959.

381mm kanón BL Mk I
Zadní věže bitevní lodi Queen Elizabeth u Gallipoli roku 1915
Typ	Lodní kanón
Místo původu	Spojené království Velké Británie a Irska
Historie služby
Války	První světová válka Druhá světová válka
Historie výroby
Výrobce	Elswick Ordnance Company, Elswick, Newcastle Armstrong Whitworth, Openshaw, Manchester William Beardmore & Company, Parkhead, Glasgow Coventry Ordnance Works, Coventry Royal Gun Factory, Woolwich Vickers, Son and Maxim, Sheffield
Výroba	1912-1918
Vyrobeno kusů	186
Varianty	L/42
Základní údaje
Hmotnost	100 tun
Délka	16,52 m
Typ náboje	Dělený Hmotnost granátu: 879 kg
Ráže	381 mm
Zpětný ráz	1,2 m
Kadence	2 rány/min
Úsťová rychlost	749 m/s
Maximální dostřel	30 680 m

Konstrukce

Hlaveň

381mm kanón BL Mk I v řezu

Kanón byl vyvinut jako nástupce úspěšného děla 343mm BL Mk V pro potřeby nově stavěných bitevních lodí třídy Queen Elizabeth. Z důvodů rychlého zavedení do výzbroje bylo přeskočeno obvyklé zdlouhavé testování prototypu. Vznikly pouze dva prototypy, které se lišily opláštěním a závěrovým mechanismem. Protože jednomu prototypu praskla duše A, byla všechna děla vyrobena podle druhého prototypu.

Složená hlaveň se skládala z duše A, omotané drátem, obalené válcem B a nakonec opláštěné s připojeným prstencem závěrového mechanismu. Délka hlavně byla 42 ráží (16,52 m) a dělo mělo bylo vedeno pod názvem 15 inch/42. Zkratka BL v názvu pak znamenala „zezadu nabíjené“ (breach-loading).

Životnost hlavně byla 335 výstřelů.

Nábojová komora měla objem 502,3 dm².

Munice

První světová válka

Název	Hmotnost náboje [kg]	Hmotnost nálože [kg]	Délka náboje [cm]
APC Mark Ia (4crh)	871,0	27,4	138,4
APC Mark IIIa (4crh - Greenboy)	866,4	20,5	142,0
APC Mark Va (4crh - po 1. sv. válce)	869,5	20,5	142,0
CPC 4crh	871,0	58,6	160,8
HE 4crh	871,0	98,2 - 101,6	162,3
HE 8crh	891,0	101,6	-
Šrapnel 4crh	871,0	49,6	162,3

Před a během druhé světové války

Název	Hmotnost náboje [kg]	Hmotnost nálože [kg]	Délka náboje [cm]
APC Mark XIIa (4crh)	879,0	22,0	142,0
APC Mark XIIIa (4crh)	879,0	22,0	142,0
APC Mark XVIIb (6crh)	879,0	22,0	165,1
APC Mark XXIIb (6crh)	879,0	22,0	165,1
HE Mark VIIIb (6crh)	879,0	59,0	170,2

Dostřel

Během 1. sv. války byl dostřel děla 21 670 m při náměru 20 ° a za použití standardní nálože o hmotnosti 194 kg. Vývoj v ostatních zemích ve 30. letech 20. století vedly k nutnosti rekonstrukce stávajících bitevních lodí. Náměr děl byl zvýšen na 30 °, což vedlo ke zvětšení dostřelu na 26 520 m při použití nálože o hmotnosti 196 kg. Modifikovaný náboj (6crh) pak zvětšoval dostřel až na 29 260 m. Před 2. sv. válkou neprošly rekonstrukcí lodě HMS Malaya, HMS Barham, HMS Repulse a pět lodí třídy Revenge. Kromě HMS Royal Oak, HMS Barham a HMS Repulse, ztracených počátkem války, byly nemodernizované lodě vybaveny koncem roku 1941 supernáložemi o hmotnosti 222,2 kg. To umožnilo zvýšit dostřel na 26 240 m. Ovšem z žádných dochovaných záznamů nelze potvrdit, že by supernálože byly kdy použity. Lodě s náměrem 30 ° nebyly supernáložemi vybaveny.

Užití

Lodě

Děla byla použita na následujících bitevních lodích a monitorech britského námořnictva v letech 1915 až 1946:

• třída Queen Elizabeth
• třída Revenge
• třída Renown
• HMS Hood
• třída Glorious
• třída Erebus
• třída Marshal Ney
• třída Roberts
• HMS Vanguard

Pobřežní baterie

• Dvě pobřežní baterie (Clem a Jane) byly instalovány blízko Wanstone Farm v Kentu během 40. let 20. století.
• Pět děl bylo instalováno v Singapuru během 30. let 20. století.
• Koncem 20. let 20. století zakoupilo Španělsko 4 děla v jednověžovém provedení pro obranu Cartageny.

Lodní děla dochovaná do současnosti

Dvě 381mm děla před Imperial War Museum; vlevo z HMS Roberts, vpravo z HMS Ramillies

Do současnosti zůstala zachována dvě lodní děla před Imperial War Museum v Londýně.

• Dělo č. 102 z HMS Roberts

Bylo původně umístěno na HMS Resolution v letech 1915 až 1938. Poprvé však bylo bojově použito až v roce 1944 na palubě monitoru HMS Roberts jako součást palebné podpory na pláži Sword během invaze v Normandii. Dne 1. listopadu 1944 pak podporovalo útok na Walcheren a bombardovalo německou baterii severně od Westkapelle.

• Dělo č. 125 z HMS Ramillies

Bylo instalováno na HMS Ramillies v roce 1916. K prvnímu bojového nasazení došlo proti Turecku při ostřelování pobřeží z Marmarského moře v roce 1920. K dalšímu použití došlo 17. srpna 1940 při bombardování Bardie v severní Africe. HMS Ramillies také vystřelila několik salv během bitvy u mysu Spartivento 27. listopadu 1940, ale italské lodě byly mimo dostřel a proto nedosáhla žádného zásahu. V roce 1941 bylo dělo sňato a uskladněno.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BL 15 inch Mk I naval gun na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu BL 381mm lodní kanón typ 1 na Wikimedia Commons
• Článek na Naval Weapons website (anglicky)
• HMS Vanguard site (anglicky)
• Historie děl před War Imperial Museum (anglicky)
• Baterie El Jorel (Šp.) s dvěma děly (anglicky)
• Baterie Cenizas (Šp.) s dvěma děly (anglicky)
• RNbreech: Royal Navy 15 inch Gun Crew Drill and Close Up stations na YouTube (anglicky)

Portály: Loďstvo