Žichlínek (železniční zastávka)
Žichlínek (dřívější úřední název německy Sichelsdorf) je železniční zastávka v obci Žichlínek v okrese Ústí nad Orlicí, v km 21,225, v poloze někdejší železniční stanice. Trať je součástí třetího železničního rychlostního koridoru. Leží poblíž hranice Moravy a Čech.[1]
| Žichlínek | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Obec | Žichlínek |
| Souřadnice | 49°51′37,36″ s. š., 16°39′18,4″ v. d. |
  Žichlínek | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 539536 |
| Trať | Česká Třebová – Přerov |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| V provozu od | 1845 |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní nádraží vzniklo v době výstavby železniční trati z Olomouce do Prahy v letech 1842–1845, kterou postavila společnost Severní státní dráha (NStB). Nádraží mělo jméno po městě Lanškrounu a až v roce 1876 bylo přejmenováno podle bližšího Žichlínku na Sichelsdorf. První vlak projel stanicí 20. srpna 1845. V roce 1924 nádražní budova vyhořela, byla sice obnovena, ale nádraží bylo v roce 1930 zrušeno. V šedesátých letech 20. století bylo zrušeno nákladiště.[2]
Stanice
editovatV železniční stanici se původně počítalo s větším pohybem cestujících. Ve stanici byla výpravní budova, zděná nástupištní hala a remíza s byty společností Severní státní dráhy. Autorem pozemních staveb byl architekt Anton Jüngling. Naproti výpravně bylo společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG) postaveno zděné skladiště s rampami. Z původních objektů se dochovala a je využívána výpravní budova.
Výpravní budova
editovatVýpravní budovu IV. třídy navrhl architekt Anton Jüngling. Jednalo se o patrovou budovu s postranními křídly, která byla spojena krčkem se zděnou nástupištní halou.[3] Střední, patrová část byla tříosá, krytá stanovou střechou, boční jednoosá přízemní křídla měla valbovou střechu. V hladké omítané fasádě byla vsazena obdélná okna v úzkých šambránách. V původní výpravně nebyl vestibul, který byl upraven pozdějším vybouráním příček a zrušením čekárny. Cestující vcházeli úzkou chodbou do čekárny, z níž se vycházelo k nástupišti. Čekárna sousedila s kanceláří, ve které se prodávaly jízdenky. Do bytů v přízemí nebo do patra se vcházelo chodbou v přízemním křídle a schodištěm do patra se čtyřmi obytnými místnostmi. Výpravní budova je dochovaná v autentické hmotové podobě, pouze fasáda je novodobá.[4]
Remíza
editovatRemíza se nacházela vpravo od výpravní budovy (ve směru na Českou Třebovou). Byla to stavba na obdélném půdorysu situovaném rovnoběžně s kolejemi. Vjezd byl jednokolejný s vraty s půlkruhovým zakončením. K remíze s valbovou střechou přiléhala kolmo patrová budova dílen a bytů. V obytné části byl umístěn zásobník s vodou, takže stanice nemusela mít samostatnou vodárnu. Remíza byla využívána k opravám, údržbě a zbrojení. Navíc, protože za Žichlínkem bylo prudké stoupání (nejvyšší dovolené), remíza sloužila k pobytu lokomotivy určené k postrku. Přesouváním oprav do větších dílen byla remíza snesena.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Železniční stanice Žichlínek | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Historie | Obec Žichlínek. www.zichlinek.eu [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-01.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 25, 27, 204.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 36–44.
- ↑ Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 105
Externí odkazy
editovat- (česky) České dráhy a.s.