Železniční trať Studénka–Veřovice

železniční trať v Česku

Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující aktuálně uvedená v tabulce označené číslem 325, do 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304, od JŘ 2024/2025 bude součástí traťové tabulky 271 jako větev tratě Hranice na Moravě – Bohumín[1]) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať o délce 27 km je kategorizována jako regionální dráha.

Studénka–Veřovice
Nádraží ve Veřovicích
Nádraží ve Veřovicích
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 325 (do JŘ 1998/1999 číslo 304, od JŘ 2024/25 číslo 271)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 27 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 30 ‰
Minimální poloměr oblouku 127 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost Studénka–Sedlnice 100 km/h
Sedlnice–Štramberk 80 km/h
Štramberk–Veřovice 40 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Bohumína
trať do Bílovce
0,000 Studénka místní nádraží
0,000 Studénka
trať do Přerova
Bartošovická vlečka
Albrechtičky do 1. června 1959
4,840 Sedlnice-Bartošovice
6,372 Sedlnice
směr Mošnov, Ostrava Airport
cca 4,8 Sedlnice
7,395 Sedlnice předjízdné koleje
cca 6,6
8,17
10,123 Skotnice
13,158 Příbor
cca 15,8 Drnholec do 27. února 1979
16,005 Kopřivnice nákladové nádraží
vlečka Tatra
16,849 Kopřivnice zastávka
17,787 Kopřivnice
19,688 Štramberk
vlečka Kotouč Štramberk
22,151 Ženklava
26,048 Veřovice
trať do Ostravy
trať do Valašského Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provoz na trati

editovat

Po celé trati jezdí (v nepravidelném taktu) pravidelné osobní vlaky Českých drah a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. Na trati jsou od jízdního řádu 2019/2020 osobní vlaky doplněny o 4 páry spěšných vlaků v úseku (Ostrava –) Studénka – Štramberk, které jezdí většinou pouze v pracovních dnech. Osobní vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 811, které bývají doplněny jedním nebo dvěma přípojnými vozy BDtax782, případně druhým motorovým vozem. Spěšné vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 842 a přípojným vozem Bdtn756/757.[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratě

editovat

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku StudénkaŠtramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku ŠtramberkVeřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

editovat

Ve Studénce na tuto trať navazuje trať Přerov–Bohumín a trať do Bílovce, v Sedlnici trať do Mošnova a ve Veřovicích trať Ostrava – Valašské Meziříčí.

Přeložení tratě

editovat

Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek StudénkaSedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek PříborKopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v infoboxu.

Průběh původní tratě

editovat

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.[2]

Seznam železničních stanic a zastávek

editovat

Současné

editovat

Zrušené

editovat

Bez osobní dopravy

editovat

Výhybny

editovat

Fotogalerie železničních stanic a zastávek

editovat

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat