Žehrovská obora
Žehrovská obora nebo Obora Žehrov se nachází v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, na katastrálních územích sídel Žehrov, Srbsko a Branžež.
| Žehrovská obora | |
|---|---|
 Přítok Arnoštického potoka v oboře Žehrov | |
| Veřejný přístup | ne |
| Rok založení | 1831 |
| Výměra | 299 ha |
| Nadmořská výška | max. 372 m n. m. |
| Chovaná zvěř | muflon, daněk, prase |
| Lesní správa | Nymburk (Lesy ČR s.p.) |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Lokalita | Žehrov, Srbsko, Branžež |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′8″ s. š., 15°5′38″ v. d. |
  Žehrovská obora | |
 multimediální obsah na Commons | |
Historie
editovatProjekt pro stavbu obory byl pro knížete Karla Rohana připraven v roce 1829 a již v polovině roku 1831 bylo 517 jiter a 1218 čtverečních sáhů (necelých 298,5 ha) lesa ohrazeno.[1] Ze severní a západní strany zdí z pískovcových kvádrů, zapsanou v památkovém katalogu,[2] a ze zbylých stran sekanými latěmi.
Roku 1834 v oboře jeden den lovem strávil vyhoštěný francouzský král Karel X spolu se svým synem Ludvíkem Antonínem, vévodou z Angoulême a vnukem Jindřichem, hrabětem z Chambord.[3] Hrabě Jindřich se pak do obory vrátil ještě 13. listopadu 1844.[4]
V oboře se nachází dělostřelecký bastion (hliněný val a příkop o délce 120 m a výšce až 5 m ode dna příkopu) vybudovaný pravděpodobně u příležitosti Prusko-rakouské války. Ač v noci z 28. na 29. června 1866 v okolí proběhly líté boje,[5][6] dle dosavadních archeologických průzkumů se o toto vojenské opevnění nebojovalo.[7]
V roce 1880 byl v oboře uspořádán hon na počest přítomného korunního prince Rudolfa. Velitel Šálek byl pověřen uvítat prince a jeho doprovod při vstupu do obory. Na jeho německy pronesený projev údajně odpověděl princ slovy: „Jsme v Čechách, mluvme česky.“[1]
Oblast na níž se obora v současnosti nachází má však historii mnohem hlubší. Poblíž myslivny Belvín se nacházejí zatím nepříliš prozkoumané mohyly, snad z doby bronzové, ze které pochází i ojedinělý nález bronzové sekery. Dále byly u prameniště severozápadně od Belvína nalezeny i střepy datované do 14. - 17. století.[7]
Popis
editovat
Obora Žehrov má výměru 299 ha[8], je celá umístěna na území chráněné krajinné oblasti Český ráj (na jihozápadě zasahuje přírodní rezervace Příhrazské skály, na severní hranici je malá přírodní památka V dubech). Ohrazení obory je dlouhé necelých 12 kilometrů, zčásti je tvořeno pískovcovou zdí.[9] Obora spadá pod lesní správu Nymburk (Lesy ČR s.p.). Oborní myslivna a zároveň lovecký zámeček stojící na vyvýšenině se nazývá Bellevue.
Jižně od PP V Dubech se nachází místo zvané U pěti princů. U pěti dubů, které jsou chráněny jako památné stromy podle vyhlášky z 20. 10. 1981, je umístěno pět pískovcových stél přitesaných do podoby balvanitých shluků, jež na sobě nesou vytesaná jména Rohanských princů.[10] A mají připomínat, že každý z dubů byl vysazen na paměť narození každého z nich. Ač Šimák uvádí v roce 1930 následující nápisy: Karls Eiche, Benjamins Eiche (rozbitý), Berta Eiche a 2 kameny již tou dobou bez nápisů,[11] Pamětní kniha zámku Sychrov uvádí, že duby jsou symbolem princů Arthura (* 13. 6. 1826), Victora (* 15. 10. 1827), Alaina (* 8. 10. 1829), Louise (* 17. 6. 1833) a Benjamina (* 9. 12. 1835), synů Benjamina de Rohan-Rocheforta a Stephanie de Croy-Dülmen.[12]
Území obory v severní části odvodňuje zde pramenící Arnoštický potok a jeho taktéž zde pramenící přítoky, na kterých jsou v oboře zbudovány čtyři rybníky. Na jihozápadní hranici obory jsou skalní ochozy s výhledem do Srbské kotliny.[13]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehrovská obora na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b https://web.archive.org/web/20230529140726/https://ospamet.cz/images/dokumenty/zdar.pdf
- ↑ https://www.pamatkovykatalog.cz/ohradni-zed-zehrovske-obory-20448056
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 39. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e10e5c5-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 42. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e110cd8-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ Bellum 1866. [Trebechovice pod Orebem]: Komitet pro udrzovani pamatek z valky roku 1866, 2009, 18(1), s. 173. ISSN 1210-6143. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:55cb6284-2a0b-11e9-990d-00155d012102
- ↑ DĚDINA, Václav. Cesta do Turnova.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 1934-1935, 13(1-2), 27-28, s. 28. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:e2f19f04-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ a b WALDHAUSER, Jiří. Český ráj očima archeologie: 300 tajemných míst a jejich příběhy. Liberec: Knihy 555, 2006. ISBN 808666015X.
- ↑ Žehrov - obora [online]. www.lesycr.cz [cit. 2015-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Žehrov [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Rohanské pamětní kameny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Mnichovohradištském: Díl I.. [s.l.]: [s.n.], 1930. S. 142.
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KADLEC, Miloš. Rohanové: raději zemřít nežli se poddat. Vydání první. vyd. Praha: Euromedia Group 183 s. (Universum). ISBN 978-80-242-8221-3. S. 81.
- ↑ Mapy.cz [online]. seznam.cz [cit. 2015-04-27]. Dostupné online.