Wikipedie

Žehrov

část obce Žďár v okrese Mladá Boleslav

Žehrov je malá vesnice v Českém ráji. Spadá pod obec Žďár, náležející do okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Žehrov
Křižovatka na Žehrově
Křižovatka na Žehrově
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŽďár
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°31′52″ s. š., 15°6′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel189 (2021)[1]
Katastrální územíŽehrov (5,83 km²)
PSČ294 12
Počet domů58 (2011)[2]
Žehrov
Žehrov
Další údaje
Webobec-zdar.eu
Kód části obce195057
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1543.[3]

Na místech, kde se dnes nachází víska Žehrov, nacházely se dříve hluboké lesy obydlené již starými Slovany. Zbytky po jejich osídlení jsou ještě dnes doložitelné archeologickými nálezy v Žehrovské oboře. Vypálením části lesa byl kdysi získán prostor pro vznik Žehrova. Odtud také nejpravděpodobněji jeho název žehat - Žehov - Žehrov.

Krajina Žehrova byla v minulosti výrazně ovlivněna rybníkářstvím. Dnes již neexistující rybníky ležely na Žehrovce a do současnosti po nich zbyly jen hráze po nichž vedou silnice. Jedna z hrází se nachází severně od Žehrova, pod silnicí vedoucí ke Žďáru. Ta zadržovala vodu v Žehrovském rybníku na severovýchodě. Na opačné straně hráze navazoval rybník Žďárský, jehož hráz leží pod silnicí spojující Ždár a Příhrazy. Do tohoto rybníka se roku 1826 přestaly nasazovat ryby a následně se zrušil.[4] Roku 1842 proběhly pak na vzniklých lukách nivelizace a byly založeny vodotoky.[5] Třetí zaniklý rybník, nejmenší ze jmenovaných, Kunčík, bylo možné najít severovýchodně od Mlýnice, napravo od cesty na Olešnici, v místě, kterému se dnes říká Kunčicko.[6] Několik rybníků se v okolí zachovalo dodnes.

V roce 1723 obývalo Žehrov 52 obyvatel[7], v roce 1773 pak 79 obyvatel.[8]

V roce 1820, při příležitosti zakoupení Svijanského panství, postavili Rohanové na vyvýšenině jižně od obce lovecký zámeček Belvín. V roce 1831 jej pak obehnali oborou.

Vesnice se dříve místními názvy dělila na Velkej Žehrov (část blíže k Žehrovce) a Malej Žehrov (horní část). Postupným zastavováním proluky mezi dvěma částmi toto rozdělení mizí.

Památky

editovat
  • Dřevěná zvonička, jejíž vznik se datuje kolem roku 1787[9] a souvisí nejspíše s Ohňovým patentem Marie Terezie z roku 1751, nebo jeho zpřísněním, Řádem k hašení ohně od Josefa II. roku 1787. Zvonička je čtvercového půdorysu s vížkou o výšce 9 m. Tvoří ji čtyři hlavní části: betonové protizávaží o hmotnosti 5 tun, dřevěný přístřešek, dubový sloup a zrestaurovaná stříška se zvonem. Zvon, který není původní, nese nápis Žehrov L. P. 1947. Částečná oprava týkající se především stříšky proběhla v roce 1980 a v závěru roku 2015 proběhla kompletní rekonstrukce. Po ní byla zvonička 20. prosince 2015 znovu vysvěcena.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 19. st.[10] stojí na hranolovém stylobatu a je polychromovaná. Jak bývá u svatojánských soch zvykem, je situována poblíž vody - přední Žehrovky (náhonu na Žehrovský mlýn), hned na kraji obce. V únoru 2024 byla socha odcizena neznámým pachatelem.
  • Vojenský hrob pruského podporučíka Curt Magnus de l'Homme de Courbière pochází z roku 1866, kdy se krajem prohnala Prusko-rakouská válka. V lesích jižně od obce došlo v noci z 28. na 29. června k bitvě, ve které na průstřel srdce zemřel tento 19 letý Pomořan. Hrob se nachází v chatové osadě v jižní části obce.
  • Lovecký zámeček Belvín byl postaven kolem roku 1820 Karlem Alainem Rohanem, tehdejším novým majitelem Svijanského panství. Později byl zámeček upraven a je užíván jako myslivna a je veřejnosti nepřístupný.
  • Žehrovský mlýn byl z pohledu toku posledním mlýnem na Žehrovce. Založen byl pravděpodobně kolem roku 1490.[11] V prosinci 2005 mlýn po úmyslně založeném požáru vyhořel.

Přírodní poměry

editovat
 
Dřevěná zvonice v Žehrově

Žehrov leží na vyvýšenině, kterou obtéká potok Žehrovka, jež získal svůj název právě podle vsi. Žehrovka vytváří v Českém ráji malebné údolí a kdysi živila i spoustu mlýnů. Většina z nich je mimo provoz, nebo zcela zanikly. Spolu se Skokovami Žehrov úzké údolí Žehrovky uzavírá a krajina se v těchto místech směrem k severu rozevírá do širokého rovinatého údolí umožňující zemědělskou činnost.

V okolí se nachází několik rybníků, které jsou pozůstatkem rybníkářské historie okolí. Jedná se o rybníky Horní, Dolní, Lápek, Zezulák, Oběšeňák, Arnoštický, V Lavičkách, Saufank, Žehrovský a Reslák.

Z jihu obklopuje vesnici rozlehlý Žehrovský les dříve zvaný Hol.[12] Jeho součástí je Žehrovská obora. Založena byla ve třicátých letech 19. století rodem Rohanů z nedalekého Sychrova. Nyní obora slouží k chovu a lovu daňků, muflonů a divokých prasat.

Západně od vesnice uvnitř obory leží přírodní památka V Dubech.

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 140.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  4. ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 9.1925, 4(1), 1-6. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:a80ee723-26dd-4359-aee9-f4ed0dbf2077
  5. ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 41. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e110cd7-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
  6. ↑ https://web.archive.org/web/20210805032949/http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=490
  7. ↑ VĚTVIČKA, Vác.. Z monografie Příšovic.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 5.-6.1927, 5(9-10), [256], s. [256]. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:daa3eb1c-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
  8. ↑ VOBORNÍK, Josef. Soupis poddaných panství Svijanského r. 1773. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 1935-1936, 14(1-2), 9-10, s. 9. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:b0531817-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
  9. ↑ https://www.soupispamatek.com/okres_mnichovohradiste/foto/zehrov/zehrov.htm
  10. ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Mnichovohradištském, Díl I. V Praze: Nákladem Archeologické komise při České akademii věd a umění, 1930, s. 619. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/knav/uuid/uuid:d7dd97c8-4eed-11e9-8962-005056a2b051
  11. ↑ EGERT, Jaroslav. Historie mlýnů na Žehrovce: [život a příroda kolem nich]. Modřišice: Presstar, 2011. ISBN 9788087141144.
  12. ↑ DUMKOVÁ, Jana. Žďár u Mnichova Hradiště. Od Ještěda k Troskám. 2014, čís. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žehrov&oldid=24137689“