Ždírec nad Doubravou

město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina

Ždírec nad Doubravou (německy Zdiretz an der Doubrawa; do roku 1950 jen Ždírec[4]) je město v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Ždírec nad Doubravou
náměstí 9. května
náměstí 9. května
Znak města Ždírec nad DoubravouVlajka města Ždírec nad Doubravou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecChotěboř
Obec s rozšířenou působnostíChotěboř
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 113 (2024)[1]
Rozloha26,73 km²[2]
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ582 63
Počet domů956 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduŠkolní 500
582 63 Ždírec nad Doubravou
mesto@zdirec.cz
StarostaIng. Bohumír Nikl
Oficiální web: www.zdirec.cz
Ždírec nad Doubravou
Ždírec nad Doubravou
Další údaje
Kód obce569780
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou – Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1399.

Od středověku byla v okolí těžena železná ruda (např. lokalita Ranská jezírka).[5]

Obec byla do konce druhé světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po druhé světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem. Od roku 1961 sem spadá jako místní část vesnice Benátky.[6] Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 byl částí obce Ždírec nad Doubravou Branišov.[7]

Přírodní poměry

editovat

Ždírec nad Doubravou, město na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.

Nachází se v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel Ždírce nad Doubravou[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014 2018 2019 2020 2021 2022
Počet obyvatel 2 201 2 440 2 542 2 552 2 735 2 588 2 466 2 078 2 355 2 618 2 852 2 792 2 783 3 002 3 174 3 100 3 104 3 112 3 131 3 117

Symboly

editovat

Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne 19. ledna 1995.

Blasonování znaku: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen (idea: vidlicový kříž – významná křižovatka; černá pata – žďáření, výroba dřevěného uhlí; plamen – oheň).

Blasonování praporu: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Školství

editovat
  • Základní škola a Mateřská škola Ždírec nad Doubravou

Hospodářství

editovat

Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 15 firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

Doprava

editovat

Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu č. 238).

Turistika

editovat

Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Prameniště řeky Doubravy, jejíž údolí obsahuje množství zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km), se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Nejvyšší vrchol Železných hor je Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km).

Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho tras k výletům – rybník Januš, Hamerská nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákova hora (810 m n. m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Turistické možnosti nabízí i okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem nebo lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu, na jehož jižním svahu se nachází Borovská jezírka – soustava zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. K vodním sportům je možno využít rekreační rybník Řeka (4 km) či vzdálenější Velké Dářko (9 km).

Z pamětihodností v okolí se nabízí kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Skanzeny v okolí – Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Dále lze navštívit poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, který je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km), nebo Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km).

Významné osobnosti

editovat

Části města

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. ŠUST, Pavel. Kraj Vysočiny. Země světa. 8.7.2020, roč. 19, čís. 7, s. 2–11. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 34. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat