Štědrá (zámek)
Štědrá je barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Karlovy Vary. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Štědrá | |
|---|---|
 Průčelí zámku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | snad Tomáš Haffenecker |
| Výstavba | 1630 |
| Přestavba | 1730–1734 |
| Stavebník | Adam Jiří Kokořovec z Kokořova |
| Další majitelé | Kokořovcové z Kokořova |
| Současný majitel | Obec Štědrá |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 1, Štědrá,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′26,64″ s. š., 13°6′46,44″ v. d. |
  Štědrá | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40508/4-1049 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zamekstedra.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní zámek byl založen roku 1630 Adamem Jiřím z rodu Kokořovců. Jednalo se o jednoposchoďovou stavbu, která byla po roce 1730 opětně přestavěna Ferdinandem Jakubem z Kokořova podle projektu, jehož autorem mohl být architekt Tomáš Haffenecker.[2] Po dokončení prací sem bylo přeneseno panské sídlo ze Žlutic a zámek se stal rezidencí. Nedlouho poté, roku 1747, zámek v důsledku nepozornosti sloužících vyhořel. Roku 1751 byl obnoven a přestavěn v pozdně barokním stylu. V roce 1830 získal renovací svůj dnešní vzhled. Do délky založená stavba byla opatřena ve svém středu vstupní bránou, byly upraveny klasicistní fasády, přistavěn nový štít zahradního průčelí a novobarokní portikus doplněný balkonem. Za posledního příslušníka rodu Kokořovců Ludvíka se žlutické panství dostalo roku 1876 pod nucenou správu a o deset let později je získal Karel Proksch. Zanedlouho byla na zadlužené panství nucená správa opět uvalena a až roku 1915 získal celé panství rytíř Josef Menčík, kterému patřilo až do roku 1945. Ten nechal postavit na střeše zámku věž s terasovitým ochozem, která byla zakončena kupolí. Na cestě k zámku byla zřízena zimní zahrada.
V druhé polovině 20. století byl zámek ve Štědré majetkem československého státu, byl využíván pro potřeby státního statku, nacházela se zde rovněž obřadní síň, kino a kanceláře.
Po roce 1989 byl zámek prodán soukromému majiteli. Budovy nebyly využívány, zpustly a ocitly se na pokraji zkázy. Zřítil se portikus v jižním průčelí, střechami zatékalo a byla narušena statika budovy. Po epizodě se soukromým vlastníkem zámek i s parkem v prosinci 2011 koupila obec Štědrá a zahájila práce na jeho rekonstrukci.[3]
První výraznou změnou k lepšímu je nová střecha na hlavní budově areálu. Nově byl vyzděn zřícený středový rizalit jižního průčelí. Následovala obnova interiéru s důrazem na historické podlahy a restaurování historických výmaleb stěn. Další opravy budou následovat.[4]
Zajímavosti
editovatNa zámku bývala umístěna proslulá kokořovská obrazárna, jejíž součástí bylo i několik obrazů slavného barokního malíře Petra Brandla. Zámecká enfiláda (dlouhý přímý průhled řadou místností) v patře zámku je třetí nejdelší v Evropě.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 152580 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl (N–Ž). Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Štědrá, s. 461–466.
- ↑ PLECHATÁ, Jana. Zámek Štědrá už není zchátralý, pyšní se titulem Zachráněná památka. iDNES.cz [online]. 2016-07-05 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Obnova zámku ve Štědré [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ŠTĚPÁNEK, Jan. Štědrá: zapomenutý klenot Karlovarského kraje. Štědrá: Obec Štědrá, 2021. 15 s. ISBN 978-80-270-8143-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Štědrá na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- zámek Štědrá na Facebooku
