Enfiláda
Enfiláda, někdy také anfiláda, se používá především v barokní architektuře a znamená nejen funkční, ale i optické propojení jednotlivých, za sebou řazených místností. Dveře jednotlivých místností jsou řazeny přesně za sebou v jedné ose, takže se v případě, že jsou otevřeny všechny dveře najednou, vytvoří efektní průhled, který bývá zpravidla zakončen oknem nebo jiným, architektonicky ztvárněným prvkem, například nikou.[1]
Enfiláda bývá zpravidla vedena středem jednotlivých místností, ale může být umístěna také mimo tuto osu, většinou pak při stěně, v níž jsou prolomena okna.
Nejdelší zámecké enfilády v ČR se nacházejí ve Valticích (80 m)[2] a Rychnově nad Kněžnou (65 m).[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Praha: Tvorba, 1994. Dostupné online. ISBN 80-85386-92-5. Kapitola Enfiláda, s. 140. Dostupné online po registraci.
- ↑ NEJEDLÝ, Petr. Valtice aneb Před vínem neutečete. Nepijete víno? Nejezděte.. Cestomila [online]. cestomila.cz, 2017-03-25 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. Kolowratský zámek není „jen“ obrazárnou [online]. Deník.cz, 2012-05-23 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Enfiláda na Wikimedia Commons
