Špičák u Vojkovic
Špičák u Vojkovic je přírodní památka v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Nachází se na svazích údolí Ohře mezi Vojkovicemi a Damicemi v okrese Karlovy Vary. Předmětem ochrany jsou zachovalé bučiny, suťové lesy a suché trávníky na svazích vrchu Špičák.
Přírodní památka Špičák u Vojkovic | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Vrcholová partie kopce Na Valech (537 m) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 20. prosince 2016 |
Vyhlásil | Krajský úřad Karlovarského kraje |
Nadm. výška | 378–532 m n. m. |
Rozloha | 59,72 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Karlovy Vary |
Umístění | Damice, Vojkovice |
Souřadnice | 50°19′2,4″ s. š., 13°1′7,83″ v. d. |
Špičák u Vojkovic | |
Další informace | |
Kód | 6211 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatLes v chráněném území byl v minulosti využíván k pastvě dobytka. Porosty v okrajových částech přírodní památky sloužily jako louky, pastviny a snad i jako sady. V terénu jsou patrné pozůstatky teras a cest.[2]
Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.[3]
Přírodní poměry
editovatChráněné území s rozlohou 59,72 hektarů se nachází v Doupovských horách v nadmořské výšce 378–532 metrů. Leží v katastrálních územích Damice a Vojkovice nad Ohří a je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Doupovské hory.[3]
Abiotické faktory
editovatGeologické podloží tvoří terciérní vulkanické horniny Doupovských hor. Převládají pyroklastické sedimenty, tefrit a u západní hranice přírodní památky se vyskytují vulkanické brekcie a autometamorfovaný bazanit. Sopečné horniny jsou překryté kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami s obsahem křemene a uhličitanu vápenatého.[4]
Přírodní památka leží na příkrých svazích průlomového údolí Ohře, které je součástí vysoko položené třetihorní paroviny. Svahy jsou orientované k východu, jihovýchodu a severovýchodu. Místy z nich vystupují skalky nebo kamenná suť. Nejvyšším bodem je návrší Na Valech (532 metrů,[5] též 537 metrů[6]) a k dalším dominantním bodům patří vrch Špičák (502 metrů,[5] též 504 metrů[6]).[7] V geomorfologickém členění Česka je území součástí okrsku Jehličenská hornatina.[5] Z půdních typů převažuje kambizem eutrofní.[4]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží celé území v mírně teplé oblasti MT7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[8]
Ochrana přírody
editovatPředmětem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy suťových lesů, květnatých bučin a širokolistých suchých trávníků.[9]
Flóra
editovatVětšinu chráněného území pokrývají lesy. V suťových lesích jsou významnými druhy stromů lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus) a pravděpodobně také jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro pokrývá maximálně desetinu rozlohy suťových lesů a rostou v něm například líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Z druhů bylinného patra s 60–70% pokryvností byly nalezeny například pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V květnatých bučinách je dominantním druhem buk lesní (Fagus sylvatica) a v jejich bylinném patru rostou krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel vonný (Galium odoratum) nebo bažanka vytrvalá. V suchých trávnících je rozšířena především válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus erectus).[9]
Ve starých lesních porostech chybí mladší věkové stupně stromů[2] a bukové porosty vstupují do stádia rozpadu. Díky tomu se v chráněném území nachází přirozené množství doupných stromů a biotopů pro houby a jiné saproxylické druhy. Rizikem je nedostatečné přirozené zmlazení,[10] protože je okusováno převážně jelení zvěří, a neodrůstá proto z úrovně bylinného patra.[2]
Ze zvláště chráněných druhů rostlin na skalních výchozech a suchých trávnících rostou jednotlivé sterilní exempláře divizny knotkovité bělokvěté (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Na nelesních stanovištích je hojný jetel alpínský (Trifolium alpestre) a roztroušeně se vyskytuje pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). V lučních porostech i lesích hojně roste prvosenka jarní (Primula veris). Z keřů rostou na hlavním hřebínku u Špičáku dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis).[11]
Fauna
editovatNálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na území přírodní památky a jejího okolí uvádí výskyt ohrožených druhů plazů. Žije zde slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka stromová (Zamenis longissimus), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).[12]
Z ptáků v chráněném území pravděpodobně hnízdí výr velký (Bubo bubo) a čáp černý (Ciconia nigra). Podle hlasových projevů byla zaznamenána žluna šedá (Picus canus).[13]
Přístup
editovatChráněné území je volně přístupné po zeleně značené turistické trase z Vojkovic. Stezka vede přes vrcholy Na Valech a Spičák a končí na rozcestí Damická silnice severně od Vojkovic.[6]
Fotogalerie
editovat-
Celkový pohled na přírodní památku
-
Východní svah Špičáku
-
Skály na Špičáku
-
Korouhev na Špičáku
-
Prvosenka jarní
-
Kokořík vonný
-
Svízel vonný
-
Zběhovec lesní
-
Mohutné buky
-
Dřišťál obecný
-
Pohled ze Špičáku na Vojkovice
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-16].
- ↑ a b c Plán péče o přírodní památku Špičák u Vojkovic na období 2015–2024 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2020-07-22 [cit. 2021-05-23]. S. 17. Dále jen Plán péče 2015–2024. Dostupné online.
- ↑ a b Špičák u Vojkovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče 2015–2024, s. 10.
- ↑ a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče 2015–2024, s. 11.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ a b Plán péče 2015–2024, s. 6–7.
- ↑ Plán péče 2015–2024, s. 18.
- ↑ Plán péče 2015–2024, s. 14–15.
- ↑ Plán péče 2015–2024, s. 15–16.
- ↑ Plán péče 2015–2024, s. 16.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Špičák u Vojkovic na Wikimedia Commons