Řeřišnice rýtolistá
Řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia) je kriticky ohrožená horská bylina, která je svou velikostí i drobnými kvítky snadno přehlédnutelná (pokud ovšem neroste přímo na skalní stěně). Je jedním z více než deseti druhů rodu řeřišnice, které se v české přírodě vyskytují.
Řeřišnice rýtolistá | |
---|---|
Řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | řeřišnice (Cardamine) |
Binomické jméno | |
Cardamine resedifolia L., 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozšíření
editovatDruh je rozšířen hlavně ve vyšších polohách jihozápadní a jižní Evropy, od pohoří na Pyrenejském poloostrově přes Alpy, Apeniny a Vysoké Sudety po jižní a východní Karpaty. V České republice, která je na severní hranici jeho reálu, se vyskytuje ve dvou od sebe izolovaných oblastech, v Krkonoších a Hrubém Jeseníku.
Roste hlavně na vlhkých skalních stanovištích kde zapouští vytrvalý kořen do skalních puklin a spár mezi kamennými bloky nebo na propustných suťovitých, skeletnatých, nevápenatých, na živiny chudých půdách. Jeho lokality jsou obvykle na slunných místech v oreofytiku v subalpínském výškovém stupni nad horní hranici lesa kde mu již tolik nehrozí sešlapávání které rostliny nesnášejí.
Popis
editovatVytrvalá, jen 5 až 15 cm vysoká rostlina s vícehlavým kořenem. Několik přímých nebo vystoupavých lodyh vyrůstá z husté listové růžice tvořené celistvými široce vejčitými listy s řapíky asi třikrát delšími než jsou čepele. Lodyžní listy nepravidelně peřenosečné mají obvykle jeden až čtyři páry čárkovitých úkrojků a obvejčitý koncový, jsou však značně variabilní, listy mohou být peřenolaločné nebo dokonce celistvé. Plochý listový řapík má dvě střelovitá ouška která objímají lodyhu.
Drobné oboupohlavné čtyřčetné květy v počtu 5 až 12 vytvářejí krátké husté hroznovité květenství které se neprodlužuje. Kališní lístky mají široký blanitý okraj, bílé korunní lístky jsou kopisťovitého tvaru. Květy rozkvétají v květnu až červenci. Plodem je vzpřímená pukající šešule obsahující zploštělá hranatá semena asi 1 mm dlouhá.
Rozmnožování
editovatRostliny se rozmnožují hlavně generativně semeny která vznikají po entomogamickém nebo autogamickém opylení a jsou do okolí rozšiřovány větrem nebo splachem povrchovou vodou. Vzácně se mohou na krátkou vzdálenost rozmnožovat i vegetativně pomoci adventních pupenů na kořenech z který někdy vyrůstají dlouhé plazivé výběžky.
Ohrožení
editovatLokality na kterých se řeřišnice rýtolistá vyskytuje jsou chráněny v rámci Krkonošského národního parku a Chráněné krajinná oblasti Jeseníky. V "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin" určeném vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb., stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, je řeřišnice rýtolistá klasifikována jako druh kriticky ohrožený (§1) a (C1r).
Literatura
editovat- DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Řeřišnice rýtolistá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 09.07.2009 [cit. 2014-06-09]. Dostupné online.
- KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Řeřišnice rýtolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.07.2007 [cit. 2014-06-09]. Dostupné online.
- Databáze C1 rostlin: Řeřišnice rýtolistá [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2014-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 09.06.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2014-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřišnice rýtolistá na Wikimedia Commons