Římskokatolická církev v Irsku
Římskokatolická církev je na ostrově Irsko organizována společně pro Irskou republiku a Severní Irsko.
V Irské republice se k římskokatolickému vyznání hlásí velká většina obyvatel (cca 87 % roku 2006). Současně je zde i vysoká míra pravidelné návštěvnosti bohoslužeb (téměř 50 %), která ovšem vykazuje klesající tendenci (před rokem 1973 byla dvojnásobná). Charakteristickým rysem je, že starobylé středověké katedrály jsou v držení anglikánské církve (Church of Ireland: 3 % obyvatel roku 2006), která byla od reformace do 2. poloviny 19. století církví státní, zatímco katolíci si museli po odstranění diskriminačních opatření (začátek 19. století) stavět nové. Například v Dublinu existují dvě stavby označené jako katedrála (Christ Church Cathedral – vlastní katedrála dublinského arcibiskupa – a St. Patrick's Cathedral), obě ovšem náleží irským anglikánům; katolický arcibiskup, primas Irska užívá tzv. „prozatímní katedrálu“ (pro-cathedral) z 1. čtvrtiny 19. století. V letech 1937–1973 bylo katolické církvi ústavou zaručeno zvláštní postavení.
V Severním Irsku, součásti Spojeného království, se k římskokatolickému vyznání hlásí 40 % obyvatel (2001; 1961: 35 %), k hlavním protestantským denominacím – anglikánům a presbyteriánům – dohromady 36 % (1961: 53 %). Konfesní příslušnost hraje významnou identifikační roli ve sporu unionistů a republikánů, který už desítky let činí Severní Irsko neklidnou oblastí.
Struktura
editovatIrsko se člení na čtyři církevní provincie složené celkem z 26 diecézí. Pět z nich má sídlo v Severním Irsku; patří mezi ně i arcidiecéze Armagh, jejíž arcibiskup nese titul primas celého Irska (Primate of All Ireland), zatímco dublinský arcibiskup užívá titulu primas Irska (Primate of Ireland). Biskupové z celého Irska - tedy jak z Irské republiky, tak z britského Severního Irska - jsou sdruženi do jediné biskupské konference: Irská konference katolických biskupů.
- Arcidiecéze Armagh (zal. 445, arcid. 1152) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Clogher (zal. 454) – sídlo Monaghan
- diecéze Ardagh and Clonmacnois (zal. 5. stol.) – sídlo Longford
- diecéze Kilmore (zal. 5. stol.) – sídlo Cavan
- diecéze Raphoe (zal. 5. stol.) – sídlo Letterkenny
- diecéze Dromore (zal. 514) – sídlo Newry
- diecéze Meath (zal. 552) – sídlo Mullingar
- diecéze Derry (zal. 1158)
- diecéze Down and Connor (vzn. 1439 sjednocením dvou diecézí z 5. – 6. stol.) – sídlo Belfast
- Arcidiecéze Cashel a Emly (vzn. 1718 sjednocením arcid. Cashel z 10. stol./1152 s diec. Emly) – sídlo Thurles – se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Killaloe (zal. 5. stol.) – sídlo Ennis
- diecéze Cloyne (zal. 580) – sídlo Cobh
- diecéze Kerry (zal. 6. stol.) – sídlo Killarney
- diecéze Limerick (zal. 7. stol.)
- diecéze Waterford a Lismore (vzn. 1363 sjednocením dvou diecézí z 7. a 11. stol.) – sídlo Waterford
- diecéze Cork a Ross (vzn. 1958 sjednocením dvou diecézí z 6. - 7. stol.) – sídlo Cork
- arcidiecéze Dublin (zal. 633, arcid. 1152) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Ossory (zal. 549) – sídlo Kilkenny)
- diecéze Ferns (zal. 7. stol.) – sídlo Wexford
- diecéze Kildare a Leighlin (vzn. 1678 sjednocením dvou diecézí z 6. a 12. stol.) – sídlo Carlow
- arcidiecéze Tuam (zal. 550, arcid. 1150) se sufragánnimi diecézemi:
- diecéze Elphin (zal. 450) – sídlo Sligo
- diecéze Clonfert (zal. 550) – sídlo Loughrea
- diecéze Achonry (zal. 560) – sídlo Ballaghaderreen
- diecéze Killala (zal. 6. stol.) – sídlo Ballina
- diecéze Galway a Kilmacduagh (vzn. 1883 sjednocením dvou diecézí z 12. a 19. stol.) – sídlo Galway
Sdružení katolických kněží
editovatV září 2010 bylo v Irsku založeno dobrovolné Sdružení katolických kněží (Association of Catholic Priests), které dva roky po svém vzniku zastupuje více než 850 irských kněží.[1] Jeho cílem je být fórem pro svobodnou diskusi uvnitř církve na témata jako celibát, antikoncepce nebo svěcení žen na kněze. Přitom se ale otevřeně hlásí k následování myšlenek a ducha Druhého vatikánského koncilu.[2]
Sdružení se v roce 2012 dostalo do sporu s Vatikánem. Kongregace pro nauku víry totiž přiměla jednu z jeho vůdčích osobností, otce Tonyho Flanneryho, k tomu, aby přestal v irském redemptoristickém periodiku sdílet své názory, které nejsou plně v souladu s oficiální linií vatikánské kurie.[3]
Fotogalerie
editovat-
Katedrála sv. Patrika v Armaghu
-
Katedrála sv. Mela v Longfordu
-
Katedrála sv. Patrika a Felima v Cavanu
-
Katedrála sv. Eunana a Kolumby v Letterkenny
-
Katedrála sv. Patrika a Colmana v Newry
-
Katedrála Krista Krále v Mullingaru
-
Katedrála sv. Evžena v Londonderry
-
Katedrála sv. Petra v Belfastu
-
Katedrála v Thurles
-
Katedrála sv. Petra a Pavla v Ennisu
-
Katedrála sv. Colmana v Cobhu
-
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Killarney
-
Katedrála sv. Jana Křtitele v Limericku
-
Katedrála Nejsvětější Trojice ve Waterfordu
-
Katedrála Panny Marie a sv. Anny v Corku
-
Provizorní katedrála Panny Marie v Dublinu
-
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kilkenny
-
Katedrála sv. Aidana v Enniscorthy (diecéze Ferns)
-
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Carlow
-
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Tuam
-
Katedrála Neposkvrněného početí v Sligu
-
Katedrála v Loughrea
-
Katedrála sv. Muredacha v Ballině
-
Katedrála sv. Mikuláše a Nanebevzetí Panny Marie v Galway
Reference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Římskokatolická církev v Irsku na Wikimedia Commons
- Informace na www.catholic-hierachy.org
- Stránky Irské biskupské konference