Národní řád za zásluhy (Francie)
francouzské vyznamenání
(přesměrováno z Řád za zásluhy (Francie))
Národní řád za zásluhy (v originále Ordre national du Mérite) je francouzské státní vyznamenání zavedené generálem de Gaullem 3. prosince 1963.[1] Udílí jej prezident Francouzské republiky za mimořádné zásluhy ve prospěch francouzského národa, a to zásluhy v aktivní vojenské službě či v záloze i zásluhy civilní.
| Národní řád za zásluhy | |
|---|---|
| Ordre national du Mérite | |
 Insignie Národního řádu za zásluhy v hodnosti důstojníka | |
Uděluje Francouzská republika | |
| Typ | řád za zásluhy |
| Založeno | 3. prosince 1963 |
| Stát |  Francie |
| Uděluje se za | za záslužné civilní a vojenské činy |
| Status | dosud udílen |
| Zakladatel | Charles de Gaulle |
| Hlava řádu | Prezident Francie Emmanuel Macron |
| Třídy | velkokříž velkodůstojník komandér důstojník rytíř |
| Statistiky | |
| Poprvé uděleno | 1963 |
| Ostatní vyznamenání | |
| Vyšší | Médaille militaire |
| Nižší | Národní medaile uznání pro oběti terorismu |
| Související | Řád za námořní zásluhy Řád za zemědělské zásluhy |
velkokříž | |
 | |
Hlavní francouzská vyznamenání
editovatZ protokolárního hlediska představuje nižší úroveň státního ocenění oproti Řádu čestné legie (Légion d'Honneur), který zavedl Napoleon Bonaparte roku 1802 a je vyhrazen pouze pro občany Francie.[2] Jen výjimečně může být udělen i cizincům, kteří se mohou vykázat zásluhami o Francii.
Řád za zásluhy nahradil množství dosavadních zvláštních ministerských vyznamenání zřizovaných mezi 30. a 50. lety 20. století a několik koloniálních řádů pocházejících z poslední čtvrtiny 19. století. Hodnostně před ním stojí Řád osvobození (Ordre de la Libération), následuje Vojenská medaile (Médaille militaire).
Třídy řádu
editovatŘád má celkem pět tříd, stejně jako Řád čestné legie, přičemž nejnižší pátou třídu představuje rytíř a nejvyšší první třídu velkokříž. Kritéria pro nositele jednotlivých tříd jsou následující:[2]
- Velkokříž (Grand-Croix) – nejméně 3 roky ve velkodůstojnické třídě
- Velkodůstojník (Grand Officier) – nejméně 3 roky v komandérské třídě
- Komandér (Commandeur) – nejméně 5 let v důstojnické třídě (rovněž pro důstojníky aktivní vojenské služby)
- Důstojník (Officier) – nejméně 5 let v rytířské třídě (pro důstojníky aktivní vojenské služby 7 let)
- Rytíř (Chevalier) – minimální věk 35 let, nejméně 10 let veřejné služby, významné zásluhy (pro důstojníky aktivní vojenské služby nejméně 15 let služby)
Insignie
editovatOdznak a plaketu řádu navrhl francouzský sochař a medailér Max Leognany.[2]
Jednotlivé třídy nosí své insignie následujícími způsoby:
- Rytíř (Chevalier) – odznak se stuhou na levé straně hrudi
- Důstojník (Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi
- Komandér (Commandeur) – odznak se stuhou kolem krku
- Velkodůstojník (Grand Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi a hvězdu na pravé straně hrudi
- Velkokříž (Grand-Croix) – odznak se šerpou přes pravé rameno a hvězda na levé straně hrudi
| Stuhy jednotlivých tříd nošené na stejnokrojích | ||||
|---|---|---|---|---|
| Chevalier |
 Officier |
 Commandeur |
 Grand Officier |
 Grand-Croix |
Nositelé řádu
editovatMezi české držitele řádu patří mimo jiné:
- Jaroslav Šedivý – bývalý velvyslanec ve Francii (1990–1994)[3]
- Petr Janyška – bývalý velvyslanec ve Francii (1999–2003)[3]
- Pavel Fischer – bývalý velvyslanec ve Francii (2003–2010)[3]
- Petr Drulák – bývalý velvyslanec ve Francii (2017–2019)[4]
- Petr Pavel (2016) – bývalý generál a český prezident
Dále např.:
- Simona Altschulová – vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů Sekce obranné politiky Ministerstva obrany[5]
- Petr Bendl – někdejší hejtman Středočeského kraje[6]
- Danuše Bělohlávková – čestná předsedkyně Francouzské aliance v Plzni[7]
- Jan Eichler – politolog, vědecký pracovník v oblasti mezinárodní bezpečnosti[6]
- Josef Fišera – představitel československého exilu a účastník protinacistického odboje ve Francii[8]
- Hana Hegerová – zpěvačka[3]
- Martin Jahn – ekonom a politik[6][9]
- Miroslav Jandora – prezident Projektu Austerlitz[10][11]
- Jan Karsten (2023) – generální ředitel energetické společnosti EQUANS Česká republika
- Aleš Klepek – plukovník, přidělenec obrany na českém Vojenském oddělení v Paříži[5]
- Karel Kraus – překladatel, divadelník a signatář Charty 77[3][12][13]
- Jiří Malenovský – ústavní soudce[6]
- Meda Mládková – mecenáška a sběratelka umění[3][14]
- Lenka Rovná – profesorka Institutu mezinárodních studií FSV UK[15]
- Jacques Rupnik – politolog[3]
- Antonín Sem – ?[6]
- Michaela Šojdrová – někdejší poslankyně a předsedkyně Skupiny přátel Francie–ČR[16]
- Petr Uhl – novinář, rovněž držitel Řádu čestné legie[3][6][17]
- Jan Vrána – bývalý starosta města Klatovy[7]
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre national du Mérite na francouzské Wikipedii a National Order of Merit (France) na anglické Wikipedii.
- ↑ Décret n° 63-1196 du 3 décembre 1963 portant création d'un ordre national du Mérite, Journal officiel de la République française č. 284 z 5. prosince 1963, str. 10834–10837, na Légifrance.
- ↑ a b c BATTINI, Jean; WITOLD, Zaniewicki. Guide pratique des décorations françaises actuelles. Paris: Lavauzelle, 2003. ISBN 2-7025-1030-2. S. 37–48.
- ↑ a b c d e f g h ČTK, iDNES.cz. Hegerová si svými šansony vyzpívala francouzský Řád za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2013-04-04 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslanec Petr Drulák končí svoji misi ve Francii. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Předání vyznamenání na Francouzské ambasádě v Praze [online]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2009-03-30 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-25.
- ↑ a b c d e f Hejtman Středočeského kraje dostane vysoké francouzské vyznamenání. ČRo Region, Středočeský kraj [online]. 2003-11-20 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b V Klatovech se rozdávala francouzská vyznamenání [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-23. Dostupné také na: [1].
- ↑ ČTK. Kalendárium: Pondělí 4. června. Magazín ČeskéNoviny.cz [online]. 2012-06-03 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ SCHEJBAL, Jaroslav. Dvanáct piv? Na muže středního věku slušný výkon. iList.cz [online]. 2005-11-24 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ HOMOLA, Miroslav. Organizátora rekonstrukce bitvy u Slavkova ocenil prezident Macron. Novinky.cz [online]. 2019-12-17 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Jakub. Prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora rytířem francouzského Národního řádu za zásluhy [online]. Austerlitz.org, 2019-12-12 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
- ↑ PETRUŽELA, Jan. Editorial. Divadelní revue [online]. [cit. 2013-04-04]. Roč. 2011, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. Dostupné také na: [2].
- ↑ Předávání insignií vysokého důstojníka Státního řádu za zásluhy [doc]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2011-10-18 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ ČTK. K hrstce Čechů oceněných francouzským Řádem za zásluhy se přidá Meda Mládková. iHNed.cz [online]. 2012-11-27 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Vědecká ocenění: Archiv [online]. FSV UK [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Dostupné také na: [3].
- ↑ jov. Sarkozy vyznamenal lidoveckou poslankyni Šojdrovou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-02-23 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Petr Uhl dostal nejvyšší sudetoněmecké ocenění. ČT24 [online]. 2008-04-02 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád za zásluhy na Wikimedia Commons
