Lány (Svitavy)

Lány je část města Svitavy, tvořící jeho jižní a západní část. Na jihu sousedí s obcí Hradec nad Svitavou. Původně se jednalo o samostatný městys Čtyřicet Lánů (německy Vierzighuben) (v roce 1930 měla obec 2728 obyvatel, z toho bylo 2539 občanů hlásících se k německé národnosti), který byl roku 1960 společně s tehdejším Moravským Lačnovem přičleněn k městu Svitavy jako jedna z místních částí. Katastrální území nese název Čtyřicet Lánů.

Lány
Kaple svaté Anny
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Svitavy
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°44′24″ s. š., 16°28′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 803 (2021)
Katastrální území	Čtyřicet Lánů (9,64 km²)
PSČ	568 02
Počet domů	738 (2011)
Lány
Další údaje
Kód části obce	161004
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice měla zemědělský charakter, z vypěstovaných plodin bylo na trzích zásobováno přilehlé město Svitavy. Dnes se jedná o bramborářskou oblast.

Název

Lány (Čtyřicet Lánů / Vierzighuben) na historické mapě (1897)

Nejstarší doklad z roku 1372 má podobu zu den Huben ("na lánech"). Z roku 1517 je poprvé doloženo české Čtyřicet lánů a z roku 1677 odpovídající německé Vierzig Huben. Číslice udávala počet lánů, které vesnice měla k obdělávání v době vzniku.

Historie

Do roku 1945 byl městys Čtyřicet Lánů osídlen německy mluvícím obyvatelstvem, stejně jako většina obcí německého jazykového ostrova Schönhengstgau (Hřebečsko). Původní obyvatelstvo, nacházející se v regionu již od 13. století, kdy byli osadníci pozváni z Německa tehdejším německým a moravským biskupem Brunem ze Schauenburku kolonizovat zdejší kraj, bylo v roce 1946 násilně přesídleno do Německa, převážně do pohraničních oblastí s Francií.

Historické památky

Kostel sv. Josefa

Kostel svatého Josefa ve Svitavách

Kostel sv. Josefa, lidově Červený kostel, spolu s přilehlým redemptoristickým klášterem byl založen v roce 1894. Základní kámen byl položen za přítomnosti generálního vikáře Johannese Weinlicha 23. září 1894. K slavnostnímu vysvěcení koleje redemptoristů došlo 7. září 1896 za přítomnosti olomouckého arcibiskupa dr. Theodora Kohna.Pseudorománská stavba s dvěma dominantními věžemi byla vystavěna podle plánů Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbou byl pověřen Václav Ryšavý. Vnitřní malba byla dokončena až v roce 1910 kostelním malířem Erwinem Bubenikem z Lince. Dekoraci interiéru zajišťoval Max Schmalzl. Ferdinand Stufflesser ze Svatého Ulrychu v Tyrolích je autorem hlavního oltáře a čtyři postranních, dále bohatě vyzdobil kazatelnu. J. E. Tomala z Brna zřídil oltářní stůl z mramoru. Zdi hlavní lodi chrámu jsou dekorovány sochou Svatého Josefa a apoštolů svatého Ondřeje a svatého Jakuba. Na věžích kostela se do 1. světové války nacházely největší zvony v obci. V 50. letech byl klášter státními složkami uzavřen a jeho budova přiřazena ke svitavské nemocnici. Kostel je v současné době postupně rekonstruován, částečně z prostředků vybraných ve veřejné sbírce.

Kaple svaté Anny

V jižní části vesnice ve Svitavské ulici se nachází kaple zasvěcená svaté Anně, vysvěcena 18. května 1891. Dnes veřejnosti nepřístupna.

Mariánská kaple

Na jižním konci při hranici katastrů Lánů a Hradce nad Svitavou stojí kaple Panny Marie. Kaple se využívá pouze část roku, a to v pondělí večer na mši svatou.

Socha svatého Jana Nepomuckého

Na severní hranici katastru vesnice (ulice Brněnská) se nad řekou Svitavou v zahradě nachází pískovcová socha Svatého Jana Nepomuckého, vzhlížejícího k nebi se vztyčeným prstem a opřeného o svazek knih.

Pomník Johanna Wolfganga von Goethe

Historická fotografie pomníku J. W. Goetha z roku 2010

V Brněnské ulici se nalézal pomník německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe, postavený v roce 1932 u příležitosti 100. výročí úmrtí umělce a vědce. Byl jedním ze čtyř posledních památníků tomuto muži na území České republiky, který nebyl po roce 1945 postižen likvidací kulturních památek na území Sudet. Při stavebních úpravách v roce 2014 městských úřadem odvezen, téhož roku odcizen.

Vrchnostenský úřad

Na levé straně řeky Svitavy se nachází budova bývalého vrchnostenského úřadu, tzv. zámeček. Dnes se v něm nachází mateřská škola.

Kříže

Ve vesnici se nalézá několik křížů různého stáří.

• 
  Kaple sv. Anny, Svitavy-Lány
• 
  Kovový kříž před mateřskou školkou (dříve vrchnostenský úřad – v pozadí), Svitavy-Lány
• 
  Kříž, Svitavy-Lány

Vodstvo

Svitava

Vesnicí protéká řeka Svitava pramenící v lesích v okolí Moravského Lačnova a Javorníku. Do řeky se zleva vlévá bezvýznamný tok a zprava Lánský potok, vycházející z Lánského rybníka.

Ostrý potok

Drobný tok, pramenící v západní části, protéká vodárenským lesem a jako pravostranný přítok se vlévá do řeky Svitavy

Lánský rybník

Na Studeném potoce, pramenícím severně od obce Vendolí se nalézá chovný rybník zvaný Lánský. V rákosinách žije vodní ptactvo a okolí je cílem vycházek místních obyvatel. V zimě je upravován na lední plochu pro zimní sporty.

Příroda

Bažantnice

Na západní straně katastru se nalézá zalesněná plocha, místními zvaná bažantnice nebo vodárenský les. Oblast byla na začátku 20. století nezalesněná, poté zde byly vyhloubeny studny k jímání pitné vody pro občany přilehlé vsi. Plocha postupně zarostla a ještě v nedávné minulosti sloužila jako z městských vodáren. Nyní se zde nachází místo pro oddech občanů a výuku místních žáků v přírodním prostředí.

Současnost

Bydlení

V současnosti jsou bývalé zemědělské plochy využity ke stavebním účelům a vzniklo zde několik velkých sídlišť pro zajištění bydlení občanů města Svitavy. Na levé straně řeky Svitavy se nachází zděné družstevní domy a na pravé straně vzniklo v 80. letech 20. století panelové sídliště Lány I,II. Dále byla plánována i výstavba dílu Lány III jižně od dnešní ulice Felberova, ale tyto stavby již nebyly po roce 1989 realizovány. Namísto toho vznikl západně od panelového sídliště Lány I, nový prostor k individuální výstavbě, který je nazýván sídliště Vějíř, ulice jsou pojmenovány po známých básnících a hercích, například ulice Jana Wericha, Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovcem, Františka Halase nebo Františka Hrubína.

Většina původních domů se v současnosti nalézá v podél řeky Svitavy a podél silnice protínající městys.

Názvy tratí a části

Západní část

V části západně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a čtvrtě:

• Nad Bažantnicí
• Bažantnice
• Palička
• Za Bažantnicí
• Nad Rybníkem
• Hradecký hon
• V Lukách

Zastavěná oblast

• U Stadionu
• Vějíř

Východní část

Východně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a názvy

• Nad Křížkem
• U Božích muk
• Za Kravínem
• Na Ochozu
• Nad Silnicí
• U Zastávky

Doprava

Silnice

Lány byly velice dopravně zatížené, přímo jimi probíhala silnice I/43 Brno-Dolní Lipka (hraniční přechod do Polska), po které je v úseku Brno–Svitavy vedena mezinárodní silniční trasa třídy B s označením E461, vycházející z Vídně a končící křižovatkou se silnicí I/35 (E442). V roce 2024 byl dokončen obchvat Svitav, který odvedl provoz mimo zastavěnou oblast.

Železnice

Železniční zastávka Svitavy-Lány

Na hlavním zrekonstruovaném železničním koridoru Vídeň – Berlín nachází zastávka Svitavy-Lány, která slouží i obyvatelům severní části Hradce nad Svitavou. Zastávka sloužila cestujícím až do prosince 2011, kdy ji postihlo zavedení integrovaného dopravního systému kraje. V roce 2014 opět funguje zastávka na znamení.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lány na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lány v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Die Marktgemeinde Vierzighuben Městys Čtyřicet Lánů
• Kostel Svatého Josefa

Portály: Morava