Černolické skály
Černolické skály (též Čertovy skály) jsou skalní masív tvořený pevnými ordovickými křemeny,[2] který se tyčí se nad obcí Černolice v okrese Praha-západ. Území se nachází v nadmořské výšce od 360 do 440 metrů. Skály jsou od roku 2002 chráněny jako přírodní památka s rozlohou přes 2,2 hektaru. Jsou to první horolezecké skály v Čechách. Na černolické skály vedou převážně výstupy lehké a střední obtížnosti pevným terénem, proto jsou také oblíbeným terénem horolezeckých škol a kurzů z Prahy a středních Čech.[3]
 Černolické skály | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Fotografie PP Černolické skály | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 30. prosince 2002 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Praha-západ |
| Nadm. výška | 360–440 m n. m. |
| Rozloha | 2,16 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Praha-západ |
| Umístění | Černolice |
| Souřadnice | 49°54′47,52″ s. š., 14°18′13,32″ v. d. |
  Černolické skály | |
| Další informace | |
| Kód | 2248 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatV minulém století prostor chráněného území sloužil jako pastviny dobytka či menší pole a sady. Od počátku 20. století byly skály jednou z prvních destinací horolezců mimo pískovcové skály. V roce 2002 byla lokalita vyhlášena jako přírodní památka. Od té doby na Černolických skalách probíhají redukční zásahy v podobě uvolňování skalních výchozů a sutí.[4] Bylo též instalováno pruhové značení včetně cedulí se státním znakem vytyčující hranice chráněného území. V roce 2008 byla pod skalami směrem k obci zřízena informační tabule s historií a zajímavostmi obce Černolice i přilehlých skal.
Přírodní poměry
editovat
Geologie
editovatHlavní krajinnou dominantou chráněného území je výrazný skalní hřbet z řevnického křemence, spadajícího pod svrchně ordovický geomorfologický útvar. Řevnický křemenec je typickou horninou libeňského souvrství se vyznačuje tenkými sedimentačními vrstvami pískovce s občasnými vložkami břidlice. V jednotlivých sedimentačních vrstvách je patrný podíl úlomků fosilních mělkovodních živočichů, zejména trilobitů, konulárií a ramenonožců.[5] Celý skalní masiv rozdělují příčné tektonické linie do tří větších a několik menších skalních celků. Celá oblast se začleňuje do geomorfologické jednotky Brdské Hřebeny a spadá pod geologicky významnou oblast Barrandien, jež je součástí Českého masivu.[6]
Flóra
editovat
V okolí přírodní památky Černolické skály se vyskytuje několik druhů biotopů, z nichž nejvýznamnější zastoupení mají suché acidofilní doubravy, tvořené dubohabrovými porosty.[5] Tyto doubravy se vyskytují zejména v severní části chráněného území. Ve skalních rozsedlinách s velmi nízkým procentem půdní hmoty roste štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, mezi jejíž typické zástupce zde patří vřes obecný (Calluna vulgaris) nebo kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[5] Skalní stěny pokrývají mechorosty a lišejníky. V jižní části území se vyskytují pionýrské dřeviny, které se zde náletově rozšířily, mj. bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a topol osika (Populus tremula). Na území přírodní památky roste i biková doubrava.[4]
Jedním z vzácných vyskytujících se druhů je zvonek jemný (Campanula gentilis) nebo pár jedinců česneku šerého horského (Allium senescens subsp. montanum). Další druhy rostoucí v oblasti mají původ z okolních přilehlých zahrádek, odkud se rozšířily výsadbou nebo zplaněním. Není náhodou, že jejich výskyt je hojný v místech, kam je vyvážen bioodpad. Jde zejména o sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) či tis červený (Taxus baccata).[4]
Fauna
editovatKvůli poměrně malé rozloze území a absenci unikátních ekosystémů je poměrně obtížné zde pozorovat ochranářsky významné druhy živočichů. Ze zvěře spadající mezi ohrožené druhy dle červeného seznamu IUCN byl na lokalitě při monitoringu v minulých letech spatřen strakapoud malý (Dryobates minor) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z kategorie téměř ohrožených je zaznamenán pravidelný výskyt slepýše křehkého (Anguis fragilis) a užovky obojkové (Natrix natrix).[5]
Přírodní památka Černolické skály poskytují útočiště dalším běžně se vyskytujícím živočichům z řad bezobratlých, plazů, ptáků a drobných savců.
Turistika
editovat
Černolické skály jsou také oblíbenou destinací pěších výletů, neboť z vrcholku skal se návštěvníkům nabízí otevřený výhled na okolí brdské vrcholky či vysílač Cukrák. Přímo pod skalami prochází červeně značená pěší turistická trasa, vedoucí směr Jíloviště.[7]
Horolezectví
editovatČernolické skály se řadí mezi populární lezecké lokace. V mnoha publikacích se traduje, že na Čertových skalách se lezlo již od roku 1904, ale toto datum nemá historické opodstatnění. Neexistuje k němu věrohodný zdroj. První písemná zpráva je z roku 1925, kdy časopis Zimní sport referuje o horolezeckém cvičení na zdejších skalách. Vedle Divoké Šárky v Praze jsou Čertovy skály u Černolic rodištěm nepískovcového lezení v Čechách. Skály s oblibou navštěvují lezecké školy a pořádají se zde kurzy lezení.
Vede na ně 60 lezeckých cest a jejich variant lehké až střední obtížnosti.[8]
Výška skal je do 30 metrů. Skalní stěny a hřebeny jsou členité, protínají je výrazné vertikální spáry a horizontální převisy. Na skalách bylo instalováno pouze nejnutnější fixní jištění[9], lezci proto musejí používat vlastní mobilní jištění. Místy není materiál pevný a je potřeba zvýšit opatrnost během výstupů.[10]
Galerie
editovat-
Černolické skály -
Černolické skály -
Kapraď samec -
Skalní masiv
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Barrandien
- ↑ HOROSVAZ. Čertovy skály u Černolic - Český horolezecký svaz - ČHS. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠAMATA, Jan; ČÍŽEK, Oldřich. Plán péče o přírodní památku Černolické skály na období 2011-2020 [online]. 2011-30-8 [cit. 2022-11-05]. S. 7–11. Dostupné online.
- ↑ a b c d ZO ČSOP 11/11 Zvoneček. Plán péče o přírodní památku Černolické skály na období 2022 - 2031 [online]. 2022-12-1 [cit. 2022-11-05]. S. 3–6. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa Barrandienu. www.prirodovedci.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Černolické skály [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ PUŠ, Jan. Čertovy skály u Černolic a okolí [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Borháky do Černolic
- ↑ Čertovy skály u Černolic [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
Literatura
editovat- NOVOTNÝ, Jan a kol. Nepískovcové skalní oblasti v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 1968. 300 s. Kapitola Černolické skály.
- NOVOTNÝ, Jan a kol. Nepískovcové skály v Čechách : horolezecký průvodce. Díl 1, Praha. Středočeský kraj. Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. 301 s. Kapitola Černolické skály.
- MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. [s.l.]: Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černolické skály na Wikimedia Commons - Černolice - podzimní horolezecká lahůdka
