Černolice

Černolice
	Černolice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působností	Černošice; (správní obvod)
Okres	Praha-západ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′35″ s. š., 14°17′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	588 (2024)
Rozloha	3,19 km²
Katastrální území	Černolice
Nadmořská výška	410 m n. m.
PSČ	252 10
Počet domů	201 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Černolice 64; 252 10 Mníšek pod Brdy ; podatelna@cernolice.net
Starosta	Pavel Schmidt
	Oficiální web: www.cernolice.net
	Černolice
Další údaje
Kód obce	539121
Kód části obce	20354
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černolice (německy Tschernolitz) jsou obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 24 km jižně od Prahy. Žije zde 588^[1] obyvatel.

Za obcí se nacházejí Černolické skály, chráněná přírodní rezervace.

Historie

O obci (původně Črňlice), je první písemná zmínka v listině kláštera kladrubského z roku 1239. Další historické názvy obce byly Črnidlice, Žernolycze či Tezernolyze. Vedla tudy významná obchodní a vojenská cesta. Panovníci či jejich poslové putovali od Prahy přes Ořech, Chýnici, Třebotov a dál na Černošice, museli někde mezi Dolními a Horními Mokropsy přebrodit Mži (Berounku) a pak stoupali podél Všenorského potoka k Černolicím a Řitce. Tady se oddělovala jedna trasa k Bechyňsku, druhá trasa, známá jako Zlatá stezka, k Prachaticím – právě po ní se do Čech vozila sůl.

Před rokem 1620 byly Černolice majetkem svatovítské kapituly. Urbář z té doby uvádí: „V té vsi jest krčma výsadní…“ Na počátku 18. století byl vystavěn Nový Dvůr. Čilý společenský život se zde začíná rozvíjet v roce 1898, kdy je ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který byl v roce 1925 rozšířen o dramatický divadelní kroužek. V sále pana Antonína Procházky se v následujících letech konají několikrát ročně divadelní představení. Dalším kulturním centrem Černolic byl hostinec pana Františka Kříže, kde byly pořádány tancovačky a plesy.

Obecní správa

Části obce

Černolice (k. ú. Černolice)

K obci patří také Na Homolce, Nový Dvůr a Potoky.

Sousedními obcemi sídla jsou Líšnice, Dobřichovice, Všenory, Řitka a Jíloviště.

V roce 1922 se obec osamostatňují od obce Všenory.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav^[4]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[5]
1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[6]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[7]
1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[8]
1949 Pražský kraj, okres Praha-jih^[9]
1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Společnost

Rok 1932

V obci Černolice (406 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Černolicích, galanterie, 2 hostince, obchod s mlékem, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, vetešník.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Černolice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[11]^[12] V celé černolické aglomeraci nicméně žije necelých 400 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu^[11]^[12]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
372	401	411	392	385	354	406	355	301	262	198	149	179	343

Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011^[11]^[12]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
56	60	66	68	70	71	90	165	97	90	73	108	119	160

Příroda

Nad obcí se tyčí chráněná přírodní památka Černolické skály, tvořené pevnými ordovickými křemeny. Místně se označuje jako Čertovy skály. Skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách, minimálně od roku 1904 byly využívány jako cvičné terény pro přípravu lezení v horách. Lezci je dělí na pět částí: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Ze skal se otevírají výhledy na okolní krajinu. Na některé místa se dá dostat i po normální cestě. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní rezervace (2,21 ha). Lezení po nich podléhá povolení. Poblíž se nachází mohyla s prstí z bojišť našich legionářů v 1. světové válce. Několik skalek lze obdivovat na kopci nad vesnicí, který se jmenuje Červená hlína (467 m). V plánech obce od roku 2010 bylo postavit na tomto vrchu rozhlednu, ze které by bylo vidět jak do kraje pod skalami, tak do údolí Berounky na druhé straně. V roce 2017 proběhlo jednání o stavebním povolení pro tuto stavbu. Stavba rozhledny Korunka se uskutečnila mezi únorem 2019 až květnem 2022. Do užívání široké veřejnosti (každoročně od března do listopadu) byla rozhledna Korunka předána v neděli 29. května 2022.

Stivínka

Součástí Černolic je osada Potoky. Vznikla někdy za I. republiky, kdy si tady šest kamarádů postavilo první srub. Postupně přibývaly další sruby a výletní restaurace. Dnes se Potoky dělí na tři části. Nejstarší je Durango, dále je tady chatová kolonie Na cihelně a nejmladší osada Stivínka. Její vznik je spojen se zajímavou osobností, babičkou hudebníka Jiřího Stivína. Marie Stivínová byla považována za prvorepublikovou dámu. Bydlela ve vile na Hanspaulce v Praze 6 a pohybovala se mezi pražskou smetánkou. Když ji to přestalo bavit, koupila si v Černolicích skromný domek a začala pěstovat květiny. Koníček se brzy změnil v zaměstnání a místo se stalo vyhlášeným zahradnictvím alpinek. Nakupoval zde i Karel Čapek. Dnes tady rostou hlavně jalovce – ten vůbec první v Čechách údajně rostl právě tady. Specialitou jsou i různé cypřiše a jiné okrasné dřeviny. Zahradnictví dnes již nefunguje a pozemek zarůstá náletovými dřevinami.

Kaňon Všenorského potoka

Všemi částmi osady Potoky protéká Všenorský potok, který zde vyhloubil pozoruhodný kaňon. Po obou stranách zde najdeme vysoké stěny a další část skal v okolí Černolic. Většina je již na katastru obce Jíloviště, protože potok tvoří přirozenou hranici mezi katastry obou obcí. V údolí jsou patrné odvaly, těžební jámy a stopy struh po středověkém kutání a rýžování zlata.

Sport

Významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933. V tomto sportovním klubu hráli krajský přebor známí prvoligoví hráči či známé sportovní hvězdy jako je Günter Bittengel, Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada, Oldřich Rott, Petr Králíček, Ladislav Vízek a další. Předsedou klubu je v současnosti Luděk Macela.

V době normalizace se černolický fotbalový klub zapsal do dějin českého undergroudu tím, že jako pořadatel „zaštítil“ koncerty skupiny The Plastic People of the Universe v Klukovicích.^[13]

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Černolice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Černolice a Černolice,Nový Dvůr. Obec obsluhují dvě autobusové linky: 448 a CYK1. Linka 448 spojuje Lety, Dobřichovice, Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy. Linka CYK1 (CYKLOBUS BRDY) vyjíždí z Dobřichovic a pokračuje přes Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy, přičemž končí v Kytíně.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)
↑ ^a ^b ^c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ^c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
↑ ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba: Život Ivana M. Jirouse. 1. vyd. Praha: Torst, 2017. 574 s. ISBN 978-80-7215-555-2. S. 238, 245.

Literatura

PAVELČÍK, Vojtěch. Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2106-7.
HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Černolice, s. 191-192.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Černolice na Wikimedia Commons
Černolice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

www.cernolice.net Oficiální stránky obce

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.

[6] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[7] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[8] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[9] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)

[Lexikon_1869–2005-11] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

[Lexikon_1869–2011-12] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.

[13] ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba: Život Ivana M. Jirouse. 1. vyd. Praha: Torst, 2017. 574 s. ISBN 978-80-7215-555-2. S. 238, 245.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]